Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Američan rozjel v Berouně restauraci. Korupce je tu všude, posteskl si

Američan Scott Van Wagenen vyměnil New York za nevelké středočeské město Beroun. Téměř každý večer stojí u plotny ve své restauraci Blackdog Cantina. Říká, že život je příliš krátký na to, aby lidé jedli špatné jídlo.

Prosadit otevřenou kuchyň nebylo jednoduché. "Pro nás je důležité, aby zákazník viděl, jak se jídlo připravuje. Pro lidi je to zábava, sledují mě, povídáme si..." říká Scott Van Wagenen, Američan žijící v Česku. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Smažák v housce, párek v rohlíku, hranolky... typický fast food. Tak takhle ne, řekl si Scott Van Wagenen a na cestě spojující centrum Berouna s místním vlakovým nádražím si otevřel tak trochu jiné rychlé občerstvení. Ve stánku s názvem Blackdog Grill připravoval mexická jídla z čerstvých surovin.

"První dva měsíce byly krušné. Lidé nevěděli, co si pod názvy jako burrito, wrap, quesadilla představit. Také hodně koukali na ceny – hamburger najednou nestál pětadvacet korun, ale osmdesát, protože byl z pravého mletého hovězího," vzpomíná mladý muž na to, jak v počátcích některé dny marně čekal na zákazníky. Ale pak začala být před stánkem fronta.

Proč jste si pro podnikání vybral právě Beroun?
Berounsko se nám líbilo, dělali jsme si tu průzkum trhu a zjistili, že potenciál tady je. Bydlí zde hodně lidí, kteří přišli z Prahy, a ti jsou na mezinárodní kuchyni a zdravé stravování zvyklí.

Po osmi měsících jste ale stánek prodali, pronajali si prostory nedaleko berounského náměstí a otevřeli Blackdog Cantinu.
Ano, byl to trochu risk. Když jsme otevřeli restauraci, museli jsme rozšířit sortiment a také zvednout ceny, kvůli nájmu.

Našli si k vám lidé cestu?
Stávající zákazníci zůstali, postupně přibývají další. Jsou to v podstatě dva typy lidí: cestovatelé, kteří znají zahraniční kuchyni a rádi si ji dají, a ostatní, kteří se cizích názvů jídel trochu bojí, ale nakonec se nechají zlákat.

Scott Van Wagenen (38)

  • Pochází z New Yorku.
  • Aby si mohl platit studium, nastoupil na letní brigádu do restaurace. Začínal mytím nádobí, přípravou jídla, nakonec se dostal i k vaření.
  • V Berouně si v únoru 2010 otevřel stánek se zdravým rychlým občerstvením Blackdog Grill, který provozoval osm měsíců. Pak si pronajal kamenné prostory v centru města, v nichž v polovině listopadu 2010 vznikla restaurace Blackdog Cantina.
  • Zakládá si na tom, že vaří jen z čerstvých surovin od prověřených dodavatelů z okolí.
  • Značku plánuje nabízet jako franšízu, expandovat by měla především do Prahy.
  • V podnikání mu pomáhá i jeho žena Eva. Mají roční dcerku Aničku, bydlí nedaleko Hořovic.

Čím jste se – kromě té mezinárodní kuchyně – chtěli odlišit od ostatních restaurací, kterých je v centru Berouna poměrně dost?
Peníze, které jsme měli do podnikání připravené, jsme se rozhodli investovat spíš do kvalitních surovin od prověřených dodavatelů z blízkého okolí a také do zaměstnanců, které bude práce bavit, než do drahého zařízení kantýny. Většinu věcí tady jsme si vyráběli sami s pomocí přátel a štamgastů ze stánku.

V budoucnu čeká interiér restaurace ještě rekonstrukce. Chtěli jsme, aby se tu lidé cítili jako doma v obýváku a nebyli upjatí. Inspirovali jsme se jedním bistrem ve Francii, kde byla úžasná atmosféra.

Podařilo se to?
Myslím, že ano. Když jsem se nedávno rozhlédl, viděl jsem, že tu sedí velice rozdílní lidé – zamilovaný pár, skupinka kamarádů, rodina s dětmi, starší manželé...

Narazili jste při rozjíždění byznysu na nějaké komplikace?
Musím říct, že české zákony nejsou k podnikatelům moc přátelské. Největší zátěž je zbytečná byrokracie a všudypřítomná korupce – lidé to na vás pořád zkoušejí, to je pro mě jako pro cizince nepochopitelné. Někteří úředníci také nedokážou pochopit, že se něco snažíme dělat jinak než ostatní.

Co bylo nejtěžší prosadit?
Třeba otevřenou kuchyň. Pro nás je hodně důležité, aby zákazník viděl, jak se jídlo připravuje. A lidé to berou jako zábavu, sledují kuchaře, mohou si s ním povídat. Jenže k tomu – stejně jako k domácí výrobě jídla a nápojů a vaření jen z čerstvých, nikoli mražených surovin – se úředníci z hygieny vůbec neuměli postavit, prostě se s tím běžně nesetkávají. Nakonec jsme se s nimi nějak domluvili.

Nasadili jste si docela vysokou laťku, nelitovali jste toho později?
Ne, ale je pravda, že když vaříme výhradně z čerstvého, těžko se odhaduje množství surovin, které bude třeba objednat. A také nebylo snadné sehnat dodavatele. Největší problém byl s kuřaty. Uspěli jsme až po 14 dnech usilovného hledání. Lidé nechápali naše otázky: jak se slepice chovají, jak je zabíjejí, zda jim dávají antibiotika nebo hormony... Mnohde o tak malý odběr, jakým je zásobování jedné restaurace, ani nestáli.

Jak vnímáte konkurenci?
Víte, v New Yorku, odkud pocházím, je obrovská konkurence, v některých ulicích je jedna restaurace vedle druhé. Ale nikdo to neřeší, všichni zaměstnanci se přátelí, doporučují jeden druhého.

A tady?
S některými lidmi, kteří dělají stejný byznys, spolupracujeme a podporujeme se navzájem, s jinými tak vřelé vztahy nemáme. Konkurence je přitom zdravá: zákazník si může vybrat, kam zajde na jídlo, a majitel restaurace zase musí své služby neustále zlepšovat, aby obstál.

Kolik zaměstnanců nyní máte?
Pět. Nikdo z nich není vyučený v oboru, ale mají rádi jídlo a práce je baví. To je pro mě nejdůležitější. Otrávený personál je velkým minusem českých hospod.

A jaký jste šéf?
Myslím, že docela tolerantní.

Pocítili jste hospodářskou krizi?
Rozdíl oproti dřívějšku je v tom, že lidé chtějí za své peníze kvalitu. Na malém městě ovlivňuje výdělky i to, zda je právě po výplatě či před ní, jestli lidé dostávají stravenky.

Bude "černých psů" v Česku víc?
Jsme teprve na začátku, ale je pravda, že přemýšlíme o expanzi. Rádi bychom značku nabízeli jako franšízu. Brzy by se měla otevřít Blackdog Cantina v Praze Holešovicích, na Smíchově zase stánek s rychlým občerstvením Blackdog Grill. V obou se budou dodržovat tytéž zásady, jaké jsme nastavili v Berouně. Teď vyběháváme razítka.

Je pravda, že si vás lidé mohou najmout, abyste jim doma uvařil?
Ano, služba Rent a Chef už je ve světě běžná. Když někdo pořádá party nebo třeba firemní večírek, zavolá si mě a já u něj doma vařím domluvená jídla. Pořádáme také lekce vaření, nabízíme i catering. V současnosti vzniká pivní klub, který má podpořit malé a střední pivovary, a to s pomocí spřátelených restaurací, které budou točit jejich pivo, a pak také pivních gurmánů.

Jak se vůbec stalo, že jste se ocitl na druhém konci světa?
Přijel jsem do Česka už v roce 1994, hodně jsem cestoval a pracoval v gastronomii. O pár let později jsem tu zakládal web o Praze v angličtině. Pak jsem odjel na rok do Vietnamu. Když jsem se vrátil zpátky do práce, potkal jsem tam Evu, mou budoucí ženu, přistěhovala se z Moravy. A tak jsme se dali dohromady. Imponovalo jí – mimo jiné – že umím tak dobře vařit.

A domluvili jste se, že si otevřete vlastní podnik...
To ještě ne. Vařil jsem jen doma pro kamarády. Všichni si jídlo vždycky moc pochvalovali. Postupně se zrodila myšlenka na restauraci. Vymysleli jsme koncept, udělali průzkum trhu, inspiraci hledali hlavně na francouzském venkově. A když se v Berouně objevil stánek na prodej, bylo rozhodnuto.

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Spořicí turismus je téměř národní hobby. Co je ale lepší?

14. května 2024

Po relativně dlouhé okurkové sezoně v oblasti spořicích účtů a stálosti jejich úrokových sazeb se...

IT nebylo to pravé ořechové. Srdce ho táhlo k práci s kovem a dřevem

18. května 2024

Technická škola ho nebavila, stejně tak ho neoslovil ani víc adrenalinově zaměřený obor. Adrenalin...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pokud zázračně nezbohatneme, vlastní zajištění na stáří je nezbytné, říká expertka

15. května 2024

Premium Důchod a příprava na něj je často skloňovaným tématem. Legendární tisícovka na penzijko už dávno...

Díky životnímu pojištění můžete ušetřit na daních. Na co máte nárok

17. května 2024

Daňové zvýhodnění příspěvků na životní pojištění doznalo změn. Zatímco ještě za rok 2023 bylo možné...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svou kulturu má každá firma. Co ji ale kazí a jak vytvářet tu zdravou

13. května 2024

Odpovídající firemní kultura není jen vizitkou managementu, ale i důležitým nástrojem řízení....

Když tělo hovoří za duši. Signály těla vnímejte jako cenné informace o zdraví

20. května 2024

Premium Máte na den naplánováno hodně úkolů a obáváte se, že je nezvládnete? A zrovna vás ještě navíc...

Kvíz: Dovolená po vlastní ose. Co čekat v hotelu a co (ne)můžete reklamovat

19. května 2024

Stále častěji si Češi vybírají dovolené na vlastní pěst, během kterých zvládnou navštívit co...

IT nebylo to pravé ořechové. Srdce ho táhlo k práci s kovem a dřevem

18. května 2024

Technická škola ho nebavila, stejně tak ho neoslovil ani víc adrenalinově zaměřený obor. Adrenalin...

Pojištění bydlení: jak na to, abyste v případě škody dostali zaplaceno

17. května 2024

Premium Podle statistik České asociace pojišťoven má 65 procent Čechů pojištěnou domácnost a více než...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...