Má ve vaší rodinné flotile své místo automobil, kterému táhne na třicítku? Pak možná přemýšlíte o tom, že z něj uděláte veterána. Není to tak jednoduché, jak by se zdálo, protože samotný veteránský věk nestačí.
Vůz totiž musí být technicky schopný jízdy po silnici – žádný pojízdný vrak tedy status historického vozidla nezíská, i když patřičného stáří dosáhne. Druhou podmínkou je, aby auto bylo v co nejvíc původním stavu. Takže borec, který si koupí stařičkého favorita, dá ho do kupy, nalakuje, naleští a pro parádu přidá spoilery, křídla a koncovky výfuku, neuspěje. Prostě tuning a veteráni, to k sobě nejde.
Jestliže tedy splňujete tři základní podmínky – stáří, technický stav a původnost, můžete se pustit do administrativního procesu a auto udělat veteránem. Jak na to, čtěte v boxu.
Za více aut jedno povinné ručení
Povinné ručení je v běžné nabídce pojišťoven i pro veterány. Jejich majitele pak může těšit, že finančně vyjde velmi výhodně. Počítá se totiž s tím, že majitelé veteránů vyjíždějí na silnice jen občas, jejich rychlost je omezená a nemají důvod k riskantní jízdě.
Většina pojišťoven cenu povinného ručení u veteránů určuje podle obdobných pravidel jako u běžných vozů – počítá se segmentací podle typu vozu, místa bydliště, věku řidiče... (oněch kritérií je třeba u Uniqy až dvacet pět). Jen výsledná cena je pak nižší, u veteránů třeba jedna dvanáctina běžného pojistného.
Jediná Slavia u veteránů segmentaci neřeší – mladý řidič z Prahy tak u této pojišťovny zaplatí stejně drahé povinné ručení jako zkušený řidič z Horní Dolní. I u Slavie ale činí pojistné zlomek toho, co je běžnou cenou povinného ručení za neveteránské auto.
Pojištění funguje přitom standardně včetně poskytování asistenčních služeb. „Klient má nárok i na náhradní vozidlo, jen neumíme přistavit podobně starý exemplář, ale třeba dnes běžnou škodovku,“ říká Eva Svobodová z Uniqy.
Pokud má majitel víc vozidel stejného typu a má je přihlášena na jednu registrační značku, bude dokonce platit povinné ručení jen jednou, a to na vozidlo, které má největší objem motoru. „Mám jen dvě tabulky značek (u motocyklů jednu), takže je přehazuje z vozu na vůz, na silnici tedy může vyrazit vždy jen s jedním,“ popisuje Jiří Patočka z Federace klubů historických vozidel.
Havarijko s omezeními
Komplikovanější je to s havarijním pojištěním. „Běžně havarijní pojištění nenabízíme, protože veterány mají blíže k pojištění uměleckých předmětů než běžných vozidel,“ vysvětluje Karel Přibyl z Pojišťovny VZP. Prostě oprava veterána se nedá realizovat v každém servisu a náhradní díly se nevyrábějí sériově. Cena opravy po bouračce je naprosto neodhadnutelná.
„Někdy se náhradní díly shánějí po celém světě a jindy se musí nechat vyrobit na míru, “ dodává Renata Čapková z ČPP. Proto většina pojišťoven havarijní pojištění pro veterány vůbec nenabízí, a když už ano, je jejich nabídka velmi limitovaná.
Veterány by měli nově prověřovat na STK, navrhují poslanci |
Konkrétně například Česká podnikatelská pojišťovna stará auta standardně nepojišťuje, výjimečně je možná individuální smlouva.
U Directu lze veterány pojistit na rizika, jako je střet a poškození zvířaty a přírodní nebezpečí, limit plnění je dvacet tisíc korun. Pro dvě modelová vozidla z našeho příkladu by takové pojištění vyšlo na 868 Kč (Žiguli) a 490 Kč (Ford) ročně.
Generali Česká pojišťovna kryje riziko odcizení celého vozidla, podmínkou je doložení znaleckého posudku na určení hodnoty vozidla. Modelová vozidla by vyšla na 3 300 (Žiguli) a 11 970 (Ford) korun ročně. Když je potřeba odhad, je lepší se obrátit na některý z klubů veteránů – mají kontakty na experty, kteří věci skutečně rozumějí.
Ačkoli pojišťovny obvykle upřednostňují sjednání smluv online a dokonce za ně klientům nabízejí slevy, u pojištění veteránů je to jinak. Online sjednání sice není vyloučeno, doporučují však klientům návštěvu pobočky. Pojišťovna ČSOB dokonce osobní jednání přímo vyžaduje – klient může zajít do pobočky, nebo si může sjednat návštěvu obchodního zástupce.
Jak z vozu udělat veteránaK získání zelených značek s písmenem V je potřeba:
Když má majitel více historických vozů, může získat jedny značky ke všem najednou. V provozu pak smí být vždy z celé flotily jen jeden veterán, opatřený značkami. Veteránským autem se jezdí jen výjimečně – podle regulí nesmí být používáno například k podnikání či každodenní přepravě. S vydáním značek je spojen poplatek, který je maximálně 800 korun – dostanete za něj osvědčení o registraci vozidla, tabulky RZ a průkaz historického vozidla. Veterán může jezdit i s běžnými bílými značkami. Pojišťovny uznají jeho veteránský status, pokud podstoupí klubovou testaci, kterou je třeba pravidelně opakovat (prodlužovací testace stojí obvykle od 800 do 1 200 korun). |
