Zatímco v případě povinného ručení bude pojišťovnu zajímat objem motoru, neboť u výpočtu výše havarijního pojištění je rozhodující jeho výkon. „A zde můžete narazit na úskalí spojené s elektromobily,“ tvrdí Petr Princ z internetového srovnávače pojištění Klik.cz. „Vozy poháněné elektřinou mají totiž zpravidla nejen výrazně vyšší cenu než srovnatelná auta se spalovacími motory, ale také podstatně vyšší výkon (což se týká i hybridních vozů). A výrazně větší bývají také škody, způsobené při autonehodách, především pokud se týkají nejdražší součásti elektromobilů, kterou jsou jejich baterie. Pak bohužel dochází k tomu, že havarijní pojištění auta na elektřinu vychází jako výrazně dražší než u vozu na benzín nebo naftu.“
Klik.cz uvádí i konkrétní příklad. Pokud u něj necháme nacenit havarijní pojištění vozu Volkswagen Golf s různými typy pohonu, při stejné ceně (ojetého) vozu (650 tisíc Kč) i shodných dalších parametrech (soukromý majitel s bydlištěm v Praze), dostaneme následující výpočty cen havarijního pojištění:
- Benzinový VW Golf 1.5 TSI 110 kW – od 11 830 Kč
- Naftový VW Golf 2.0 TDI 110 kW – od 11 830 Kč
- Elektrický VW e-Golf 100 kW – od 13 956 Kč
Majitel elektrické varianty jinak stejného vozu si tedy za havarijní pojištění připlatí přibližně 18 %.
Dražší pojistka je logická
Zástupci pojišťoven to však za znevýhodnění nepovažují. „Nejedná se o diskriminaci, ale přístup založený na dlouhé datové řadě,“ říká třeba Aleš Zethner, ředitel Úseku pojištění motorových vozidel pojišťovny Kooperativa. „Z dat, které mají pojišťovny k dispozici, totiž skutečně vyplývá, že pro rizikovost daného vozidla není až tak podstatný zdvihový objem, jako spíše výkon motoru vozidla, bez ohledu na palivo. Velmi dobře to bylo patrné v době, kdy začal trend downsizingu a zároveň došlo k nárůstu rizikovosti u menších zdvihových objemů. Z tohoto pohledu je tedy přístup k elektromobilům v oblasti povinného ručení logický a vychází z výše uvedeného.“
Ztráty kontroly nad výkonným elektromobilem při vjezdu na kruhový objezd nepřiměřenou rychlostí evokoval crash-test pojišťovny AXA, který skončil divokou piruetou Tesly Model S.
Podle Kooperativy určují výši havarijní pojistky dva základní faktory – tzv. škodní frekvence a výše průměrné škody. Oba dva faktory v případě elektromobilů indikují vyšší pojistné než v případě konvenčního pohonu.
Průměrná škoda je v případě elektromobilu totiž vyšší, přičemž důvodem je míra užití drahých elektronických asistentů, riziko poškození velmi drahé baterie a u některých značek i extrémní výše servisních sazeb. „Protože elektromobily se pohybují spíše v oblasti aglomerací, často jsou financovány formou operativního leasingu a rovněž je častěji řídí více řidičů (např. v rámci firemních flotil), je i škodní frekvence (tedy zjednodušeně pravděpodobnosti škody) vyšší,“ dodává Aleš Zethner.
Nejnižší třída
Podobně to vidí i další velký hráč na trhu – Generali Česká pojišťovna. Její mluvčí Jan Marek vysvětluje: „Pro naši cenovou politiku máme vždy jasné důvody, které stojí na faktech a samozřejmě v nich hraje roli pojistná matematika a také celá řada dalších faktorů – mezi ně patří zejména specifické technologie oprav u elektroaut, ale také třeba škodní průběh. Vycházíme i ze zkušeností a postřehů z jiných zahraničních trhů. Například tak víme, že některé servisní postupy u raritních značek elektromobilů vyžadují výměnu větších částí celků než u běžných aut apod. Kvůli složitějším technologiím elektromobilů jsou u nich škody výrazně vyšší než u klasického automobilu. Proto z čistě matematického pohledu by naopak pojistné mělo být spíše dražší než u vozidel s ‚běžným pohonem‘. V tuto chvíli ale nechceme negativně ovlivňovat tento segment vozidel s ohledem na jejich ekologický přínos, takže řadíme tato vozidla do nejnižší tarifní třídy (sazba jako u spalovacího motoru s nejmenším objemem) s přihlédnutím k výkonu.“
Pojišťovny se u elektromobilů musejí vyrovnat s určitými specifiky. Konkrétně třeba u oprav týkajících se baterií. Někteří výrobci totiž uvádějí nutnost kompletní výměny baterie při jejím jakémkoli i sebemenším „kosmetickém“ poškození, nebo v případě jakéhokoli poškození hlavního kabelového svazku.
Crash-test dvou Volkswagenů Golf: O 400 kg těžší elektrický byl poškozen méně, než jeho alternativa se spalovacím motorem.
„U totálních škod se setkáváme s problematickým stanovováním obvyklé ceny vozidla před pojistnou událostí, která je významně ovlivněna aktuální životností baterie. Tato životnost je přímo závislá jak na způsobu rychlosti předchozích nabíjení, tak i na časovém okamžiku kdy k samotnému nabíjení dochází. Nabíjení skoro úplně vybité baterie snižuje její životnost (stav baterie pod hranicí 15%),“ dodává Jan Marek.
