Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který napříč Českem zpracovala agentura IPSOS pro Air Bank. Střední délka života, tedy naděje, že se dožijeme určitého věku, se však stále prodlužuje. Přestat pracovat v 60 letech by tak z dnešního pohledu museli mladí vyřešit odchodem do předčasné penze. To by ovšem znamenalo dostat nižší důchod. Jen pro představu, dnešní starobní důchodci pobírají od státu měsíčně v průměru 15 351 korun. Průměrná předčasná penze však dosahuje jen 13 738 korun.
FaktaPrůměrný důchod v Česku:15 351 Kč
|
Mladí lidé však mají jasno, v důchodu by si přáli v průměru pobírat ideálně 22 tisíc korun měsíčně, a to v současné hodnotě. Tedy částku, za kterou si v budoucnu pořídí stejně tolik věcí a služeb, jako v současných cenách. Výsledky se přitom mírně liší mezi pohlavími. Zatímco ženám by stačilo 20 tisíc korun, mužům by vyhovovalo mít v penzi 24 tisíc.
Potěšitelné je ale další zjištění. Mladí Češi rozhodně počítají s tím, že při odchodu do důchodu se jejich pravidelný příjem značně sníží a že jejich vysněný důchod mít měsíčně 22 tisíc je poněkud nadsazený, než bude ten státem vyplácený. Většina se na to chce připravit. Na státní penzi se totiž spoléhá jen jedna čtvrtina mladých lidí. Ostatní chtějí vzít svou budoucnost do svých rukou.
Důchodové téma mladé lidi zajímá
Celkem 51 % mladých Čechů si myslí, že je nutné se na své finanční zabezpečení v důchodu začít připravovat už ve chvíli, kdy nastoupí do prvního zaměstnání. Téměř čtvrtina pokládá za vhodný termín dosažení 30. narozenin a 15 % dotázaných říká, že by se touto otázkou měl člověk zaobírat ve chvíli, kdy se mu narodí první dítě.
„Příjemně nás překvapilo, že Češi se zodpovědně zabývají problematikou důchodu už od mladého věku a uvědomují si potřebu aktivně se na stáří připravit i po finanční stránce. Každá nová generace by se totiž na státní podporu měla spoléhat stále méně a méně. Mladí tak hledají způsoby, jak se o své budoucí já postarat sami, ať už pomocí různých investic, nebo doplňkového penzijního spoření. Nejpodstatnější je, aby to nakonec neskončilo jen u jejich přání, ale aby od slov přešli i k reálným činům,“ říká Petr Šmíd, vedoucí oddělení výzkumu Air Bank.
Plány versus realita
A jakým způsobem chtějí mladí vytvářet finanční polštář, aby v důchodovém věku neklesla jejich životní úroveň? Využívat chtějí celou škálu finančních produktů a investic. Preferují ale hlavně dvě možnosti zajištění. Muži chtějí v první řadě investovat do nemovitostí a na druhou příčku zařazuji doplňkové penzijní spoření. Ženy to mají přesně obráceně. Jako první uvádějí doplňkové penzijní spoření, investice do nemovitostí je u nich na druhém místě. Zatím však jde spíše o plány. Ke konkrétním krokům se většina mladých teprve chystá.
Co odhalil průzkum:
|
Naspořit si reálně například jeden milion korun je však s přibývajícím věkem poměrně značná finanční zátěž. Pokud bychom počítali s tím, že dnešní pětatřicátníci by chtěli přestat pracovat ve svých 60 letech, pak by museli spořit po dobu 25 let. S hypotetickým čtyřprocentním zhodnocením úspor by to znamenalo odkládat pravidelně měsíčně okolo dvou tisíc korun.
Kolik naspoříte při pravidelných vkladech |
Často se zapomíná na to, kolik z úspor srazí inflace. Tedy kolik si za naspořené peníze koupíme za deset, dvacet či třicet let.
Spočítejte si, kolik z úspor ukrojí inflace |
Stačí ale využít kalkulačku iDNES.cz a počítat. Kdo má například nyní naspořen jeden milion korun, při dvouprocentní průměrné inflaci bude kupní síla těchto úspor za deset let reálně na úrovni 820 tisíc korun. V čase pak budou tyto úspory kvůli inflaci neustále ztrácet. Za 25 let let bude z dnešního milionu při dvouprocentní inflaci zhruba jen 609 tisíc korun.
