Přinášíme několik názorů lidí, kterých se tento problém různými způsoby dotýká.
Petr Temelkov Doufám, že zvítězí zdravý rozum
Ke kritikům druhého pilíře v současné podobě patří už od počátku ředitel finančně poradenské společnosti DataLife Petr Temelkov. Podal kvůli tomu dokonce stížnost k České národní bance pro podezření z klamání spotřebitele.
Infografika: Co znamenají tři důchodové pilíře |
„Druhý důchodový pilíř je sice nutností, ale pokud by měl zůstat v této podobě, tak jeho zrušení považuji za správné. Nicméně stále doufám, že zvítězí zdravý rozum a místo rušení připraví vláda zásadní změny v čerpání naspořených peněz, výpovědi smlouvy i některých dalších pravidel. A druhý pilíř tak začne plnit svůj účel,“ říká Petr Temelkov a navrhuje:
„Tvůrci dalších návrhů by si měli uvědomit, že i člověk po šedesátce chce žít plnohodnotným životem. K tomu, aby začal druhý pilíř fungovat, je potřeba ještě jedna zásadní věc: přesvědčit o jeho výhodnosti finanční poradce. Pokud produkt nezačnou doporučovat klientům, zájemců o druhý pilíř nepřibude. Je to stejné jako s každým jiným finančním produktem: je jen málo klientů, kteří se rozhodují sami. Podívejte se jen na to, kolik lidí má například peníze na běžném účtu bez jakéhokoliv zhodnocení, i když by je mohli uložit lépe. Neudělali to, protože je k tomu nikdo nepřesvědčil, respektive jim srozumitelně nevysvětlil co, proč a jak mají udělat.“
Pavel Hulák Zaměstnavatelé chtějí druhý pilíř zachovat
Při vyhlášení celostátních výsledků 12. ročníku ocenění Sodexo Zaměstnavatel roku proběhla také diskuse nad důchodovou reformou. „Jasným vzkazem je, že 67 procent přítomných hlasovalo pro zachování druhého důchodového pilíře a 91 procent věří současným penzijním společnostem a chce u nich svým zaměstnancům spořit,“ říká zakladatel a ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák a dodává, že zaměstnavatelé také uvítají další zvýhodnění ve třetím pilíři v rámci poskytovaných příspěvků a zajištění lepší komunikace a důvěryhodnosti systému u veřejnosti.
Firmy podle něj také očekávají širší možnost financování předčasných odchodů do penze u vybraných náročných profesí, kdy dávají ke zvážení možnost využití kont pracovní doby jako vhodného nástroje. Systém funguje tak, že například z mimořádných směn a přesčasové práce si zaměstnanci „střádají“ u zaměstnavatele, aby v budoucnu z tohoto konta odčerpali třeba možnost o rok dříve odejít do důchodu.
Petr Beneš Musí být zajímavý pro všechny
„Základní princip druhého pilíře je správný. Je však potřeba jej představit tak, aby byl zajímavý pro všechny zúčastněné,“ objasňuje Petr Beneš, bývalý šéf penzijních fondů ČSOB a nyní manažer společnosti Wood & Company.
Kromě nezvládnuté komunikace může za neúspěch do značné míry také špatné nastavení distribuce. Alibistická snaha chránit spotřebitele nízkými provizemi finančním poradcům způsobila, že ani odborná veřejnost druhý pilíř nepřijala.
Patrik Nacher Za současných podmínek pilíř nemůže fungovat
„Nejsem zastáncem druhého pilíře, dá-li se pilířem daný produkt vůbec nazvat. Od počátku jsem kritizoval jeho nastavení, charakter, smysl, ekonomickou i politickou nelogiku,“ říká majitel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher, který je nyní nominován do odborné komise pro penzijní reformu.
Na druhé straně však podle něj není produktivní, politicky prozíravé a pro lidi užitečné a srozumitelné začít v souvislosti s novou reformou mluvit jen o zrušení druhého pilíře. To může vyvolat negativní (byť třeba uměle vyvolané) reakce v podobě žalob a arbitráží. Přitom je zároveň jasné, že za současných podmínek nemůže druhý pilíř dál fungovat.
Jednou z možností je podle Patrika Nachera transformace druhého pilíře a předělání do podoby, která by dávala pro lidi smysl. Jak to udělat, aby splnil svůj úkol a byl atraktivnější?
Ve stručnosti a zjednodušeně - zrušit různé limitující podmínky: časové omezení pro vstup pro lidi nad 35 let, nemožnost ze systému za určitých okolností vystoupit, nemožnost si peníze po dosažení důchodového věku vybrat a nakládat s nimi.
Další otázkou ke zvážení je zrušení dvouprocentního příspěvku, který celý systém komplikuje. A po těchto a samozřejmě dalších proklientských úpravách pak dává zase logiku, aby byl systém povinný. Tím se zase evidentně sníží náklady celého systému.
Nebo lze druhý pilíř nechat přetransformovat do třetího pilíře takovým způsobem, aby žádný účastník nebyl poškozen. Bylo by tedy jejich vlastní svobodnou volbou, jestli si celých pět procent nechají vyplatit v hotovosti (s adekvátním poklesem budoucího státního důchodu za ponížené pojištění o tři procenta), nebo tyto všechny prostředky přesunou do třetího pilíře s možnou prémií, že jim státní důchod o nic nepoklesne.
„Cíle jsou přitom jasné a na nich se snad shodnou všichni: větší míra zásluhovosti, diverzifikace budoucích příjmů (nespoléhání se jen na státní důchod) a rodinná soudržnost a odpovědnost,“ uzavírá Patrik Nacher.
Jan Macek Je nutné si vytvořit rezervu
Podle analytika Swiss Life Select Jana Macka se Češi snaží více připravit na stáří například tím, že za posledních pět let vzrostl o 64 procent počet těch, kteří si dobrovolně platí důchodové pojištění. Jenže to není řešení, důchod od státu je nutné chápat pouze jako základní životní minimum k pokrytí nejnutnějších potřeb.
Fakta
|
Abychom se měli lépe, je třeba spořit. „Pokud bychom například odváděli na vlastní účet doplňkového penzijního spoření s dynamickou strategií (třetí pilíř) měsíčně stejnou částku jako je nyní minimální výše dobrovolného důchodového pojištění, tedy 1 817 korun, za 30 let spoření bychom si mohli vytvořit rezervu ve výši zhruba 1,7 milionu korun,“ vypočítává Jan Macek a dodává, že lidé, kteří dnes odcházejí do důchodu, mají pravděpodobný věk dožití okolo 82 let. Budou tedy pobírat penzi přibližně 17 let. Z uvedené finanční rezervy by tak mohli čerpat pravidelnou měsíční rentu okolo 8 300 korun, a to už může v mnoha domácnostech znamenat rozdíl mezi „přežíváním“ a „užíváním“.
A co si o tom myslíte vy? Podělte se v diskusi.
