Současná situace na trhu s investičním podílovými fondy vrací do hry takzvané fondy peněžního trhu. Ty byly v minulosti velice populární, avšak v dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, ztratily na významu. Teď se vrací do hry. Jedním z takových fondů je například nový podílový fond skupiny Partners.
„Náš fond, je určitě volbou na nejkratší investiční horizont. Za ideální lze považovat jeden rok. Fond se svou investiční strategií řadí do kategorie nyní znovu aktuálních krátkodobých fondů peněžního trhu a jeho výnos je primárně navázán na výši krátkodobých úrokových sazeb,“ vysvětluje portfolio manažer Partners investiční společnosti Ondřej Slezáček.
Fondy peněžního trhu podle něj využívají celé spektrum nástrojů peněžního trhu. Primární investičním nástrojem jsou krátkodobé státní cenné papíry, pokladniční poukázky nebo bankovní vklady. Důvod je, že u těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. Ta aktuálně činí sedm procent p. a., což znamená výnos po odečtení nákladů na fond cca šest i více procent. Záleží na výši poplatků za fond.
„U fondů peněžního trhu investoři mohou očekávat minimální kolísavost vývoje jeho hodnoty. Což je ideální právě pro velmi konzervativní klienty či klienty s krátkým investičním horizontem,“ říká Slezáček.
KOMENTÁŘ: Zemědělská půda je stabilní investice, její cena poroste |
Fondy peněžního trhu vs. termínované vklady
U termínovaných vkladů a spořicích účtů je úrokový výnos pro fyzickou osobu vždy zdaněn daní z příjmu ve výši 15 procent. Pokud tedy banky na termínovaných vkladech nabídnou výnos obdobný jako podílové fondy, tedy ve výši šesti procent p. a., což navíc na aktuálním trhu není příliš běžné, nabízené úroky jsou nižší nebo podmíněny mnoha podmínkami, po odečtení daně je čistý výnos cca 5,1 procenta p. a.
Oproti tomu podílové fondy peněžního trhu nabízejí čistý výnos bez zdanění. Avšak pozor, to pouze za předpokladu, že investor splní takzvaný časový test. To znamená, že svou investici nevybere dříve než po uplynutí tří let nebo součet příjmů z prodejů cenných papírů nepřesáhne limit 100 tisíc korun v daném kalendářním roce. Podle Slezáčka mají fondy ale i další výhody.
„Další nespornou výhodou je likvidita, kdy díky týdennímu oceňovaní fondu může mít klient peníze k dispozici do cca jednoho týdne, pokud by se z fondu rozhodl vystoupit,“ upřesňuje s tím, že pak se musí ale i investor smířit s tím, že státu odvede 15 procent ze zisku. To ale jen v případě, pokud součet jeho prodejů za všechny fondy, akcie a cenné papíry obecně v kalendářním roce nepřesáhne 100 tisíc korun.
V tomto ohledu pak upozorňuje i na to, že s výjimkou manažerského poplatku to bude ale jeho jediný náklad. Což ale opět jenom za předpokladu, že si správci těchto fondů neúčtují vstupní a výstupní poplatky. Naproti tomu při zrušení termínovaného vkladu jsou téměř vždy účtovány buď sankční poplatky, nebo alespoň částečná vratka úroků.
ČNB podrží vyšší úroky zřejmě delší dobu
Analytici se shodují v tom, že členové Bankovní rady ČNB, kteří ve svém novém složení prozatím nepřistoupili k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb, je zřejmě podrží na vyšších hodnotách po delší dobu. To potvrzuje i Slezáček.
„Co se týká úroků ČNB, tak v její poslední prognóze byl prodloužen horizont měnové politiky ze standardního cca roku a půl na dva roky. Což laicky znamená, že ČNB bude držet vyšší úrokové sazby po delší dobu, přičemž jejich postupný pokles by mohl začít na jaře 2023,“ vysvětluje.
Politika ČNB ale podle Slezáčka i tak zůstává pro výkon fondů peněžního trhu klíčová. Případný další růst úrokových sazeb ČNB, stejně jako pokles s drobným zpožděním, totiž ovlivňuje výnosový potenciál fondů peněžního trhu. Pokud úroky ČNB porostou, poroste zhodnocení zainvestovaných peněz. Pokud úroky ČNB klesnou, klesne i zhodnocení peněz ve fondech.
Vzhledem k tomu, že centrální banka ale nyní spíš než na růst sazeb sází na devizové intervence, jimiž stabilizuje kurz koruny, lze předpokládat, že s úroky příliš hýbat nebude. A pokud přece jen ano, spíše je zvýší, než aby je snižovala. Už kvůli inflaci, která v září akcelerovala o 0,8 procenta na 18 procent a v říjnu sice poklesla na 15,1 procenta, ale stále se drží na vysoké úrovni.
