Stejně tak se nám dnes 1000 Kč podaří vydělat rychleji. Velikost rozdílu mezi dnešní hodnotou peněz a mezi hodnotou peněz před deseti lety je výjimečná a nedá se předpokládat, že by v dalších letech došlo ke stejně velkému posunu. Nedá se totiž očekávat, že by inflace byla stejně vysoká jako na počátku devadesátých let. A jsme u klíčového pojmu: inflace.
Pro detailní informace o investicích navštivte specializované sekce o fondech, akciích či komoditách
Když dnes budeme mít 100 000 Kč a inflace bude 3 %, koupíme si za rok o 3 % méně. Koupíme si přibližně tolik, jako za dnešních 97 000 Kč . Stále budeme mít 100 000 Kč. Nominální (jmenovitá) hodnota se nemění. Snižuje se reálná (kupní) hodnota peněz. Další rok při stejné inflaci si koupíme ještě méně. Přibližně tolik, jako za dnešních 94 000 Kč.
Tento princip už jsme někde viděli. Je to podobné jako při výpočtu zhodnocení investované částky. Kupní síla peněz se zohledněním inflace je dána následujícím vzorcem:
kde HR je reálná hodnota peněz, HN je nominální hodnota peněz, i je míra inflace v daném období (např. roční) a n je počet období (např. let).
Inflace sice snižuje hodnotu investovaných peněz, ale jestli dojde k reálnému zhodnocení nebo znehodnocení záleží na velikosti inflace a na dosahovaném zhodnocení. Při inflaci 3 % ročně by peníze bez jakéhokoli výnosu ztrácely hodnotu. Když si peníze uložíme doma do peněženky nebo do slamníku, ztratí za 10 let (při inflaci 3 % ročně) asi čtvrtinu své kupní síly. Za 20 let ztratí zhruba polovinu své kupní síly.
Ochrana proti inflaci je jednoduchá. Je třeba dosáhnout vyššího výnosu, než kolik je inflace.
Při vyšším výnosu, než kolik je inflace, dochází k reálnému zhodnocování. Reálné zhodnocení je pochopitelně nižší než nominální. Reálné zhodnocení je sice nižší než nominální, ale stále platí všechny zákonitosti, které jsme si ukázali v kapitole o investování. Stále je důležitý výnos (v tomto případě reálný výnos – nad inflaci). Stejně tak je důležitý časový horizont.
Cena peněz je jiná dnes než před deseti lety. Stejně tak bude jiná za deset let. Proto nemůžeme tyto hodnoty prostě porovnávat nebo sčítat. To bychom sčítali pověstné hrušky a jablka. Před deseti lety to dokonce byla koruna československá a dneska je to koruna česká. Za deset let to možná bude Euro.
Protože mají peníze jinou hodnotu, není možné dívat se na budoucí peníze dnešníma očima. Jestliže chceme spořit, nemůžeme se rozhodovat pouze podle toho, kolik v budoucnu naspoříme. Musíme se vždy ptát na to, co si za naspořené peníze koupíme.
Stejný případ nastává u úvěrů. Nemůžeme se ptát jenom na to, kolik celkově zaplatíme. Veličina „kolik celkově zaplatíme“ je nesmyslná, protože by sčítala dnešní peníze s penězi, které budeme splácet za dvacet let. Jestliže bychom přeci jenom chtěli spočítat, „kolik celkově zaplatíme“, museli bychom do výpočtu zahrnout inflaci.
Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Fondy - Jak vydělávat pomocí fondů
Finanční a komoditní deriváty
Dokumentární akreditiv v praxi
