Stavy a pohyby na bankovních účtech si úřady práce ověří pouze u žadatelů o dávky hmotné nouze a humanitární dávky. Od legislativní změny, která tuto možnost úřadům práce přináší, si vedení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) slibuje zrychlení vyřizování jmenovaných dávek a zamezení jejich případného zneužití.
„Navržená úprava umožňuje na dálku ověřit žadatelem tvrzené skutečnosti o jeho majetkových poměrech, tedy existenci účtů a finančních prostředků na nich. Navíc vždy postupujeme se souhlasem klienta,“ vysvětlil důvody zavedení kontrol bankovních účtů u žadatelů o dávky hmotné nouze ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
O prolomení bankovního tajemství podle jeho slov rozhodně nejde. Jelikož s tímto ověřením, respektive kontrolou informací, které uvádí žadatel o dávku, musí sám dotyčný výslovně souhlasit.
„Celý návrh jsme navíc konzultovali s Českou bankovní asociací,“ dodal ministr Jurečka.
S nabytím účinnosti zákona se podle jeho slov počítá od července příštího roku. Nikoliv tedy od ledna 2024, jak se původně zamýšlelo. To i kvůli zajištění technického řešení této novinky v systému správy státních sociálních podpor.
Rozsah údajů sledovaných úřady práce
O něco jiný pohled na nahlížení do výpisů z bankovních účtů žadatelů o dávky hmotné nouze ale má František Nonnemann, analytik bankovních služeb a compliance skupiny Partners. Podle jeho názoru novelizace přináší další průlom do bankovního tajemství.
„K údajům o využívání bankovních produktů a finančních poměrech řady osob bude mít přístup další úřad při výkonu další agendy,“ říká k novince Nonnemann.
Kdy je výplata rodičáku jednorázová a je možné jej pobírat i v cizině? |
Zájem ověřovat příjmy žadatelů o dávky, aby dávka byla přiznána a vyplácena jen tomu, kdo ji potřebuje, je podle něj zcela legitimní. Zmiňuje ale také, že tak zásadní návrh neprošel řádným připomínkovým řízením. Do novely ho vládní poslanci vložili pouze pozměňovacím návrhem.
„K novele se tak nemohly standardně vyjádřit Úřad pro ochranu osobních údajů ani Legislativní rada vlády a nebylo vypracování posouzení dopadu novelizace na ochranu soukromí,“ vysvětluje dále.
Ze stávajícího návrhu tak podle něj není jasné, k jakým údajům konkrétně budou mít úřady práce přístup. Dle nového znění zákona budou banky úřadům práce povinny poskytovat informace o číslech účtů, stavu účtů a jeho změnách.
„To lze vyložit i tak, že úřady práce budou mít přístup k transakčním údajům, k informaci o všech příchozích a odchozích platbách. Což k posouzení žádosti o dávku určitě nepotřebují,“ upozorňuje na jednu z nejasností.
Zřejmě tak bude záležet až na praxi, aby upřesnila rozsah a využití údajů o bankovních účtech žadatelů a příjemců dávek.
Dávky hmotné nouze řeší akutní potřebu
Do dávek hmotné nouze, které stejně jako většinu státních sociálních podpor vyřizují a vyplácejí pobočky úřadů práce, patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O dávky si obvykle žádají lidé v mimořádných životních situacích, se kterými se nedalo předem počítat. Posloužit mají k zajištění základních životních potřeb, jako je strava, oblečení, bydlení či k nákupu pro život nutných věcí. Například vybavení pro školáka nebo pračky či jiného základního domácího vybavení.
Rodičovský příspěvek se zvedne, ale jen dětem narozeným od roku 2024 |
Navázáním spolupráce úřadů práce s bankami při poskytování těchto třech sociálních dávek má dojít hlavně ke zrychlení jejich vyplacení. Jelikož jde o dávky, které řeší mimořádnou potřebnost pomoci. A takzvanou hmotnou nouzi dokládá žadatel již nyní, a to když k dokumentu přikládá i výpis z bankovního účtu. Jde totiž o jednu z podmínek pro poskytnutí této mimořádné pomoci od státu, respektive daňových poplatníků.
Úřady práce nechtějí sledovat konkrétní nákupy
Návrh zákona umožní úřadům práce kontrolovat stavy na bankovních účtech a jejich existenci pouze u třech dávek hmotné nouze. Ostatních státních sociálních podpor se takové opatření nijak nedotkne, ubezpečil veřejnost ministr Jurečka.
„Opatření se dotkne pouze dávek hmotné nouze. Tyto informace musí žadatelé již nyní vyplňovat,“ řekl k nově zaváděné majetkové kontrole ministr.
Na žádost úřadu práce a výhradně se souhlasem žadatele o jednu ze tří dávek banka poskytne informace o existujících číslech účtů, jejich stavu a změnách. A půjde pouze o ověření v žádosti uvedených údajů kvůli posouzení nároku na jmenované dávky včetně humanitární dávky. Úřady na bankovním výpise nebudou sledovat konkrétní pohyby na účtech a to, co si žadatel v posledních týdnech či měsících přesně nakoupil.
Nicméně ani podmínka souhlasu k nahlédnutí do výpisu z účtu ze strany žadatele o dávku není jasná. Jelikož žadatel nebude mít v praxi možnost souhlas neudělit. Anebo ano, ale pak zřejmě nedostane dávku, o kterou žádá.
„A takovýto ‚souhlas‘, který člověk udělit prostě musí, není souhlasem, tak jak ho definuje občanský zákoník a obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), svobodně a jednoznačně projevená vůle člověka,“ upozorňuje Nonnemann.
Otázkou tak zůstává, jak bude úřad postupovat, pokud příjemce dávky souhlas později odvolá. Jestli zastaví vyplácení dávky, vyžádá si další podklady nebo bude odvolání souhlasu ignorovat.
„Pokud úřady práce skutečně tyto informace potřebují, pak jim je mají banky poskytovat na základě jednoznačně formulované právní povinnosti,“ míní analytik s tím, že by tak banky měly činit stejně tak, jako nyní obdobné informace poskytují soudům, policii nebo soudním exekutorům.
