Praxe ukazuje, že příspěvek na bydlení dnes opravdu pomáhá široké skupině obyvatel. Příkladem je mladý muž, který si pronajal byt v Praze.
„Je mi 26 let, po vysoké škole jsem vyrazil do Prahy na zkušenou a za výdělkem. Bydlím na pražských Vinohradech v pronajatém dvoupokojovém bytě,“ říká mladý Petr z jižní Moravy, který pracuje v obchodním oddělení jedné zahraniční firmy.
Jeho čistý měsíční příjem se pohybuje kolem 29 tisíc korun. Na otázku, jestli si v Praze či jejím okolí plánuje pořídit vlastní bydlení, odpovídá, že určitě ne. „V Praze se usadit nehodlám, na Moravě jsem zdědil menší statek s vinicí po prarodičích a trvale se chci za pár let usadit tam,“ říká mladý muž.
Když pomůže stát, bydlení v Praze není drahé
Se současným bydlením ve dvoupokojovém bytě činžovního domu nedaleko centra je, jak říká, spokojený. Za byt o rozloze necelých 40 m² platí měsíčně nájemné 14 500 korun. Elektřina i plyn jsou přepsané na jeho jméno. Měsíční zálohy na plyn u něj vychází na 2 800 korun, na elektřinu 1 000 korun a vodné a stočné pak zhruba na 500 korun. K tomu platí ještě 1 500 korun každý měsíc za domovní služby. V nich je svoz odpadu, osvětlení a úklid společných prostor. Za bydlení v pražském bytě na Vinohradech vydá každý měsíc v součtu 20 300 korun.
Na otázku, jak zvládá platit vysoké náklady na bydlení s čistým měsíčním příjmem kolem 29 tisíc korun, odpovídá, že mu pomáhá stát. Přesněji řečeno, dostává každý měsíc příspěvek na bydlení.
„Ano, nájemné zvládám platit díky příspěvku na bydlení. To celkem bez starosti,“ potvrzuje mladý muž, který ale nechce uvést své plné jméno a nechce říct ani to, kolik mu stát na jeho byt v Praze každý měsíc posílá.
Kdo je tady skutečně potřebným
Nicméně podle online dostupné kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se výše měsíčního příspěvku při zohlednění jím jmenovaných nákladů na bydlení v poměru k jeho příjmu může šplhat k deseti tisícům korun, přesněji kalkulačka ukázala na 9 429 korun. To znamená, že díky příspěvku na bydlení ho měsíční nájemné i s veškerými službami vyjde místo 20 300 korun na 10 871 korun.
Orientační výpočet příspěvku na bydlení |
Jak je to možné? Petr splňuje obě hlavní podmínky nároku na příspěvek na bydlení. A sice, jeho náklady spojené s bydlením jsou vyšší než 30 procent jeho příjmu a zároveň 30 procent příjmu je nižší než státem určené normativní náklady na bydlení.
„Od letoška se navíc zmírnily podmínky čerpání příspěvku na bydlení. Loni byly v Praze obě posuzované hranice s ohledem na vyšší výdělky nastaveny na 35 procent, od letošního roku se podmínka sjednotila na 30 procent příjmů bez ohledu na to, zda je žadatel z Prahy nebo jiné části republiky,“ říká k příspěvku na bydlení finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Loni by tak mladému Petrovi na nájemní bydlení v Praze stát přispěl zhruba o polovinu méně než letos. „Dvojí výši limitu resort práce zrušil kvůli tomu, aby situace negativně nedopadala především na pražské seniory, kteří žijí sami,“ dodává Kučera.
Příspěvek na bydlení už přesahuje 1,3 miliardy korun
A nejde o jedinou úpravu. „Změnilo se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie se sloučily jedno a dvoučlenné domácnosti. I díky tomu dnes na státní podpory dosáhne podstatně více lidí,“ říká poradce.
O tom, jestli je příspěvek na bydlení zacílený na správnou skupinu potřebných, se vedou diskuze i u široké veřejnosti. Skutečnost je, že na úhradu nákladů spojených s bydlením dnes stát přispívá 260 tisícům domácnostem.
Měsíční objem výdajů státu na příspěvek na bydlení přesahuje 1,3 miliardy korun. Pro srovnání, loni v únoru pobočky úřadů práce vyplatily 132 tisíc příspěvků na bydlení za 558 milionů korun.
Stát už hovoří o majetkovém šetření
Není divu, že se nad příjemci, respektive nastavením pravidel pro čerpání příspěvku na bydlení leckdo pozastavuje. Už třeba proto, že jej pobírají, jak dokládá i příklad zmiňovaného Petra a jeho zděděná usedlost na Moravě, i co se týče bydlení zajištění lidé a nikoli lidé v bytové nouzi, jak bylo původně u příspěvku zamýšleno.
„Oprávněnou osobou, která může u úřadu práce žádat o příspěvek na bydlení je vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu,“ přibližuje podmínky čerpání příspěvku David Kučera.
Upozorňuje opět i na jednu novinku a sice, že letos může příspěvek pobírat i vlastníci chat a chalup či jiných staveb určených pro rekreaci. „To za podmínky, že rekreační nemovitost užívají k trvalému bydlení,“ doplňuje Kučera.
Pravdou podle něj je, že na rozdíl od jiných zemí Evropy se při šetření nároku na příspěvek v Česku nezohledňuje majetkové zázemí žadatele. Jinak řečeno, příspěvek při současném nastavení podmínek dostane od úřadu práce třeba i majitel zámku. Anebo třeba majitel statku a vinic na jižní Moravě, jako je tomu u zmiňovaného Petra.
Nicméně i tady by mohlo dojít k nápravě. Ministerstvo práce totiž zvažuje zavést takzvané majetkové testování příjemců dávky. Při něm by úřady zřejmě pomocí údajů z katastru zohledňovaly i jejich majetkové poměry.
„Je to jedna ze změn, kterou tam chci zavést,“ uvedl nedávno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Podle něj jde o menší skupinu příjemců sociální podpory.
„Ale není normální, aby lidé, kteří mají dost svého majetku, aby dostávali vysoké měsíční příspěvky na bydlení,“ dodal s tím, že návrh na změny chce mít hotový do konce letošního roku tak, aby změny platily v příštím roce.
