Když v roce 2009 Glaserovi prodávali dům, realitní kancelář je podvedla. Paní Glaserová se ale nevzdala. Oslovila další poškozené a na firmu podala žalobu. Tehdy si uvědomila, že jediné, co může proti podobným „šmejdům“ pomoci, je společný postup poškozených. Podle ní jsou někteří realitní makléři hladoví, a aby získali kšeft, často se uchylují k nejrůznějším fintám. Svou zkušenost popsala v knize Kdopak by se šmejdů bál, kterou letos vydala.
I vy osobně jste se nechala napálit realitní kanceláří. Co přesně se stalo?
V roce 2009 jsme prodávali dům prostřednictvím realitní kanceláře Prolux a stalo se to, že makléř mi do očí tvrdil, že mi předkládá k podpisu neexkluzivní smlouvu, ve skutečnosti se však jednalo o velmi exkluzivní a závaznou smlouvu.
Ano, přiznávám, že jsem tehdy udělala chybu, smlouvě jsem nevěnovala pozornost, jakou by zasluhovala, uvěřila jsem slovům makléře a dokument jsem podepsala. Až pak mě napadlo prolustrovat si realitku na internetu a tam jsem našla nespočet stížností lidí, kteří prostřednictvím Proluxu nemovitost nejen že neprodali, ale ještě pro nic za nic přišli o statisíce korun.
V čem spočívala finta Proluxu?
Makléř klientovi tvrdil, že předkládá k podpisu nevýhradní smlouvu. Šlo ale o smlouvu exkluzivní, tedy pokud někdo podepsal smlouvu s Proluxem, nesměl nemovitost prodat sám nebo prostřednictvím jiné realitní kanceláře. Prolux se ovšem o žádný prodej vůbec nesnažil a jenom číhal na katastru, kdy dotyčný prodá svou nemovitost sám, nebo prostřednictvím jiné realitky. A když byl převod nemovitosti dokončen, hlásil se Prolux o svou provizi, aniž by hnul prstem.
Světlana Glaserová (59)
|
Když Prolux nic neprodal, proč by mu měli lidé platit?
To byl právě ten fígl. Smlouva byla exkluzivní a navíc byla opatřena rozhodčí doložkou, tedy případné spory řešil rozhodce. Rozhodčí řízení probíhala u spřáteleného Sdružení rozhodců v Brně a dopadla vždy ve prospěch Proluxu. A v tom bylo to největší svinstvo, někteří lidé tak přišli i o půl milionu i více. Celkově Prolux napáchal na lidech škodu odhadem dvě stě milionů korun. A možná i víc.
O kolik jste přišla vy?
Já jsem Proluxu nic nezaplatila. On ode mě ani žádné peníze chtít nemohl a to jenom proto, že jsem je včas prokoukla, s prodejem vyčkala a včas vypověděla smlouvu, aby se neprodloužila. Další finta této firmy spočívala v tom, že smlouva se po roce automaticky prodlužovala. I na to dojela spousta lidí. I když třeba neprodali dům v tom prvním roce po podpisu, tak i později po nich chtěl Polux provizi. A to dokonce i v případě, když darovali dům nebo byt dětem.
Proč jste vlastně založila občanské sdružení?
Poté, co jsem tu zatracenou smlouvu podepsala a v diskusích na internetu odhalila, že když prodám dům přes jinou realitní kancelář, tak stejně budu muset zaplatit provizi i Proluxu, a to ve výši 360 tisíc korun, nejprve jsem se nervově zhroutila. Pak ale pronesla má dcera památnou větu: „Mami, a co když se ti to všechno stalo jenom proto, abys právě ty všem těm lidem pomohla?“ No a pak už to frčelo. Spojila jsem se s ostatními podvedenými a začali jsme se těmto praktikám bránit.
Jak?
Založila jsem občanské sdružení Stop podvodným praktikám, hlavně proto, abychom mohli podat hromadnou žalobu. Založila jsem webové stránky a svůj blog na iDNES.cz. Podali jsme desítky, ne-li stovky trestních oznámení. A podali jsme hromadnou žalobu. Pořádala jsem demonstrace, psala jsem poslancům a senátorům napříč politickým spektrem, šlo mi o to, aby byly ve spotřebitelských smlouvách zrušeny rozhodčí doložky.
Jak dopadli další poškození?
Poškození dopadli všelijak. Velmi špatně dopadli hlavně ti, co prošli rozhodčím řízením, ti Proluxu museli zaplatit. Ovšem již necelý rok po té, co jsme začali na praktiky Proluxu upozorňovat, přestala realitní kancelář rozhodčí doložku používat a to byla tehdy naše hlavní výhra, protože obecné soudy začaly smetávat žaloby jednu po druhé.
Už v roce 2013 označila Česká obchodní inspekce toto jednání za podvodné a uložila Proluxu pětimilionovou pokutu.
Byla to historicky nejvyšší pokuta udělená Českou obchodní inspekcí, Prolux ji ale nikdy neuhradil a paradoxně i na udělení pokuty, respektive její následné vymáhání, opět doplatili někteří klienti (více čtěte v článku zde).
Jaké jsou podle vašich zkušeností nejčastější fígle realitních kanceláří?
Strategie podvodníků se v čase mění, podle toho, jak jsou jejich fígle klienty odhalovány. Za jeden z nejstrašnějších případů považuji jednání, kdy lidé složili peníze za kupovanou nemovitost do úschovy k rukám právníka jisté realitky, který svěřené peníze zpronevěřil a lidem tak zůstaly jen oči pro pláč. Poškozeno takto bylo něco přes padesát klientů a škoda dosáhla výše přes sedmdesát milionů korun.
Co nahrává neférovým makléřům do karet, aby vymýšleli finty, jak lidi obrat?
Vzhledem k tomu, že živnost realitního makléře není u nás koncesiována, může makléře dělat kdekdo. V poměru k počtu obchodovaných nemovitostí je u nás nejvíce makléřů v Evropě. Někteří makléři jsou tím pádem „hladoví“ a uchylují se často, když ne vyloženě k podvodům, tak alespoň k fintám, jak získat kšeft.
Co všechno jsou ochotni udělat, aby kšeft získali?
Udělají cokoli, jen aby se k vám dostali, tedy aby vás získali jako klienta a pěkně vás vyždímali. Tak například dáte si soukromý inzerát a zdůrazníte: Realitní kanceláře nekontaktovat. Stejně makléři volají a předstírají, že pro vás mají konkrétního zájemce. Ti otrlejší jsou dokonce schopni tvrdit, že jsou soukromí zájemci. A to všechno jen proto, aby se vnutili k vám do domu, kde si vaši nemovitost vyfotí a vymámí na vás podpis, často právě na exkluzivní smlouvě. Když se později zajímáte, kam se ten slibovaný zájemce poděl, tak vám sdělí, že ztratil zájem. Ale oni už vás mají na háčku a pak s vámi manipulují podle svého.
A další finty?
Jinou oblíbenou fintou, jak získat klienty, je vylepování fiktivních inzerátů, jako třeba: „Mladá rodina se psem hledá dům se zahradou v této lokalitě.“ Z 99 % takové vývěsky vylepují realitky, aby získaly klienty. Těch fint bych mohla jmenovat i víc a problém je v tom, že náš realitní trh není nijak žádným zákonem ošetřen. Neexistují žádná etická pravidla. Je to džungle, kde platí právo silnějšího, respektive drzejšího.
Sdružení Společná obrana
|
Mohou se na vaše sdružení poškození klienti obracet s každým problémem? A jak jim pomůžete?
Nejsem samozřejmě zázračná babička. Zaměřujeme se zejména na firmy, které poškozují spotřebitele ve velkém a cíleně je podvádějí a okrádají. Naši obranu stavíme vždy právě na tom množství podvedených. Pomoci můžeme jednak radou, máme totiž poměrně důkladně zmapováno jednání podvodníků v různých oborech. A také můžeme bezúplatně pomoci lidem s dopisy vymahačským firmám, nebo i s dokumenty k soudu, jako je třeba odpor proti platebnímu rozkazu a podobně.
Pořád si myslíte, že společný postup proti podvodníkům je lepší?
V případě, kdy jsou lidé podváděni firmou ve velkém, je společný postup vždy na místě. Lidé mohou sdílet zkušenosti a mohou si navzájem radit, víc hlav, víc rozumu. Taky si mohou kupříkladu chodit navzájem svědčit k soudům. A v neposlední řadě je důležitá medializace šmejdů. Čím více poškozených, tím spíše si problému média všimnou.
Jaké jsou nejčastější dotazy na vaše sdružení?
Nejčastější dotazy se týkají toho, jak postupovat v případě těch kterých konkrétních podvodných firem. Často se jedná o firmy, se kterými uzavřel klient nechtěně smlouvu takzvaně na dálku. Tedy prostřednictvím internetu nebo telefonu. Lidé jsou těmito firmami zastrašování, aby uhradili částky řádově pár tisíc korun. A lidé, aby měli od těchto šmejdů pokoj, tak platí. A platí zbytečně, protože většina podobných vykuků pouze vyhrožuje soudy a exekucí, často i za pomoci různých vymahačských agentur, ale nikdy se nesoudí. Když jim nezaplatíte, jdou prostě vyhrožovat o dům dál. A naopak firmy, které se soudí, většinou, dalo by se říci dokonce nikdy, nevyhrožují, ale podávají v tichosti žaloby.
Na černé listině sdružení Společná obrana je dvacet jedna firem. Více podvodníků u nás není?
Bohužel těch podvodníků je mnohem víc. Ale nestíháme to všechno podchytit a hlavně nestíháme všem pomoci. Ono to dá poměrně dost práce, než člověk vnikne do té které šmejdské finty a než pochopí, kde má který šmejd svou achilovku. Ale každý ji má, neexistují neprůstřelné smlouvy.
