Své o tom ví Lukáš Zelený, který je vedoucím právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. On a jeho tým se dlouhodobě intenzivně věnují boji proti nezákonným a neetickým praktikám pořadatelů předváděcích akcí a podomních prodejců.
O praktikách šmejdů se mluví několik let, ale pořád se mnozí senioři nepoučili. Televizi přitom sledují, noviny čtou. Jak je to možné?
Těch důvodů je hned několik. Lidé starší 65 let nejsou cílovou skupinou předváděcích prodejních akcí náhodou. Stárnutí je provázeno nejen řadou fyziologických změn, které jsou pozorovatelné okem, ale také řadou změn neurologických, které pro laickou veřejnost nejsou tak snadno uchopitelné.
Není to i tím, že dnešní senioři vyrůstali v době, kdy se na mnohé věci stály fronty, a atraktivní zboží nebylo k mání?
Určitě je to jeden z podstatných důvodů. V době, kdy začali dnešní důchodci samostatně žít, byl nedostatek většiny věcí a zboží se muselo „vybojovat“ a kupovat do zásoby. Po revoluci pak prodejci začali zneužívat mozkových struktur seniorů, které byly formovány právě v době jejich produktivního věku. Když jim tedy nabízel někdo něco údajně atraktivního s údajně atraktivní slevou, tito lidé neodolali.
Uvědomují si tito prodejci, že to, jak se k seniorům chovají, je neetické?
Není jisté, do jaké míry si prodejci výše uvedené skutečnosti uvědomují a do jaké míry se jedná o náhodu, že objevili a dokázali tak vysoce neetickým způsobem zneužít přirozených degenerativních změn v mozku člověka. Nicméně umějí seniorům dát (nebo se alespoň tak tvářit) přesně to, po čem touží.
V čem se za ty roky změnily praktiky těchto prodejců? Proč to už dávno neřeší kompetentní orgány?
Je to vlastně pořád stejné. Neustále se v naší spotřebitelské poradně setkáváme s osudy lidí, kteří udělali velkou životní chybu: přijali pozvání na předváděcí, akci nebo si domů pustili podomního prodejce a podepsali kupní smlouvu. Přišli o životní úspory, zadlužili se na dlouhá léta a horko těžko dávají dohromady měsíční splátky. A mnoho z těch, kteří se rozhodli neplatit, nakonec přišli o všechno, dokonce i o střechu nad hlavou.
Pokud bych měl odpovědět na druhou otázku, spotřebitelské organizace a státní instituce se sice snaží v této souvislosti vždy řešit nějaký problém a třeba i změnit právní úpravu, ale tito prodejci jsou vždy napřed. Pokud se vymyslí něco, co má spotřebitelům, zejména pak seniorům pomoci, přijdou s nějakou novou praktikou či taktikou, jak zákon obejít. Je to takový boj s větrnými mlýny.
Jak je možné, že prodejci dokážou takto zblbnout lidi, kteří jsou přitom vesměs nedůvěřiví?
Mistrně hrají na správné struny. Senioři slyší na to, že se uzdraví, že to, co si koupí, vrátí zdraví jim nebo jejich blízkým. A když odolávají, nasadí prodejci těžký kalibr, kterým je zlomí: psychický nátlak, vyhrožování, někdy i agresi.
Existuje vůbec něco, jak se psychologické masáží těchto lidí ubránit?
Nejlepším přístupem k zájezdům spojeným s předváděním zboží a k podomním prodejcům, kteří zvoní u našich dveří, je naučit se říkat NE. Lidem je třeba neustále opakovat: nejezděte, nechoďte na předváděcí akce. Nečeká vás na nich nic dobrého. Svůj čas můžete trávit jinak, lépe a hlavně bez rizika. Podomní prodejce nepouštějte přes svůj práh. Důrazně odmítněte jejich snahu vetřít se do vašeho soukromí.
S kolika případy jste se v tomto směru v dTestu již setkal?
V dTestu pracuji již od roku 2011, nejprve jako poradce v právní poradně, poté jako vedoucí právní poradny a nyní jako vedoucí právního oddělení. Za dobu, co v dTestu působím, jsme s kolegy řešili téměř šest tisíc případů poškozených seniorů.
Máte podobné zkušenosti?Se svými problémy se můžete svěřit právním poradcům dTestu. Poradenská linka dTestu 299 149 009 je vám k dispozici každý všední den od 9 do 17 hodin. Již mnoho seniorů se díky této pomoci vymanilo z dlouhodobého splácení nechtěných úvěrů uzavřených na předváděcích akcích. |
Pamatuje si na nějaký zvlášť závažný případ?
Můžeme si uvést případ sedmdesátileté paní Marty. Poté, co se stala „výherkyní“ zboží z obálky, byla asistenty prodávajícího odvedena pryč od ostatních účastníků. Vyžádali si od ní občanský průkaz a nutili k podpisu kupní smlouvy na kuchyňský robot za 40 tisíc korun, ke kterému dostala slíbenou výhru. Odolávala a chtěla se vrátit k ostatním účastníkům. Nedovolili to. Nakonec podlehla. Asistenti ji přinutili nastoupit do auta, dovezli ji domů, kde jim ze svých úspor musela vyplatit cenu zboží. I když se obratem pokusila od uzavřené smlouvy odstoupit, prodejce s ní nekomunikoval.
Poslanci připravili zákon, který měl být dostatečným bičem na podvodné praktiky šmejdů, ale přijali ho až poté, co obdrželi petici proti šmejdům s více než 180 tisíci podpisy. Proč to neudělali už dávno?
Odpověď je poměrně jednoduchá. Dokud se o problematice příliš nemluvilo, tak politici neměli zájem nic řešit, jelikož by jim to nepřineslo žádné body. V okamžiku, kdy se předváděcí akce dostaly do středu veřejného zájmu, politici již nemohli stát stranou, a proto se rozhodli konat. Navíc tlak odborné i laické veřejnosti na přijetí změn byl velice silný.
Jaké změny týkající se pořádání předváděcích akcí byly v poslední době nejvýznamnější?
Mezi nejvýznamnější patří uzákonění základních povinných informací uvedených na pozvánkách na předváděcí akce a v dalších propagačních materiálech a rovněž uzákonění oznamovací povinnosti o konání předváděcí akce tak, aby se jí mohl aktivně účastnit dozorový orgán.
Ovšem jak už jsem říkal, každé změně zákona se prodejci dokáží přizpůsobit. Oznamovací povinnost obchází hned dvěma způsoby. Buď předváděcí akci vůbec neoznámí, nebo oznámí desítky akcí a poté uspořádají pouze jednu. Jenže zrušení těch ostatních neoznámí.
Jsou tresty za podvodné praktiky dostatečně velké? Myslíte si, že se podaří fenomén jménem šmejdi vymýtit?
Sankce, které může uložit třeba Česká obchodní inspekce, jsou poměrně vysoké. Pokuta se může vyšplhat až k pěti milionům korun, což je nepochybně sankce likvidační. Problém nastává v okamžiku hrazení těchto pokut ze strany oněch podnikatelů. Pokuty mnohdy neuhradí, společnosti nechají zaniknout a stát již je nedokáže vymoci. A pokud jde o můj názor, tak dokud lidé budou na předváděcí akce chodit a pouštět si domů podomní obchodníky, tak tento způsob prodeje určitě nevymizí. Ekonomické zákonitosti jsou jednoduché: kde je poptávka, tam je i nabídka.
Umíte vyčíslit, kolik firem v tomto „oboru“ asi podniká a kolik lidí už společnými silami za 25 let okradli?
Domnívám se, že na tuto otázku nedokáže odpovědět nikdo. Jsem ovšem přesvědčen, že za tuto dobu vznikly a následně velmi rychle zanikly tisíce takových společností, jejichž jediným cílem bylo obrat seniory o jejich úspory. A když se podívám na stranu poškozených, tak nejen senioři již nepochybně přišli o stovky milionů korun.
Nejde ale jen o peníze, které měli doma, na účtu či vkladní knížce. Senioři se mnohdy nechali přimět k uzavření úvěrové smlouvy a vypůjčili desítky tisíc korun. Pak mnohdy nebyli schopni úvěry splácet a dostali se až do situací, kdy na ně byly uvalovány exekuce.
Podařilo se vám nebo jiným právníkům někdy okradeným a podvedeným lidem opravdu pomoci?
Tady je nutné si ujasnit, co považujeme za úspěšné řešení. Pokud si spotřebitelé na zakoupené zboží vzali spotřebitelský úvěr, jednalo se za určitých podmínek o takzvaný vázaný spotřebitelský úvěr a v těchto případech jsme byli velice úspěšní. Seniorům jsme pomohli s odstoupením od kupní smlouvy a úvěr jsme jim následně pomohli zrušit.
Budu-li trochu cynický, sjednaný spotřebitelský úvěr byl pro seniory, pokud začali problém řešit dostatečně rychle, v podstatě záchranou. Pokud zaplatili za zboží hotově, situace byla mnohem komplikovanější. Znám desítky případů, kdy se senioři nenechali, odstoupili od smlouvy a s pomocí vyhráli i soudní spor. Ovšem získat zpět peníze se obvykle nepodařilo. Společnost totiž zanikla a neměla žádný majetek. A kde nic není, nelze nic brát.
