Jak jste přišla na nápad se zastupováním kupujícího?
Po vysoké škole jsem strávila šest let ve Velké Británii, kde jsem poznala, jak má realitní trh fungovat. Po návratu domů jsem se nestačila divit, jak to tady vypadá. Realitní trh je v Česku neskutečná džungle, která nemá téměř žádná pravidla a vládnou zde otřesné praktiky. A já jsem se rozhodla, že se to pokusím změnit.
Jaké praktiky máte konkrétně na mysli?
Jedna z nejhorších věcí vůbec jsou podle mého názoru rezervační smlouvy.
Proč zrovna rezervační smlouvy?
Rezervační smlouva má správně sloužit k tomu, že si klient po určitou dobu rezervuje nemovitost. V české praxi je však praxe obrácená a makléř si de facto touto smlouvou rezervuje kupujícího.
Jak tomu mám rozumět?
Drtivá většina smluv je nastavena tak, že pokud si koupi rozmyslí kupující, propadne mu složený rezervační poplatek. Ale v případě, že od prodeje odstoupí prodávající, neděje se nic. Prodávající není vystaven žádné sankci. A kupující je často vůbec rád, když se mu poplatek vrátí. Což samozřejmě staví kupujícího do výrazně nevýhodné pozice.
Co dalšího vidíte jako špatné na českém realitním trhu?
Přijde mi neuvěřitelné, že si u nás dovolí makléř zastupovat prodávajícího i kupujícího zároveň. To je na západě nemyslitelné. Je to, jako kdyby jeden advokát u soudu zastupoval jak žalující stranu, tak žalovaného. Už z principu je přeci nemožné, aby vyjednal ty nejlepší podmínky pro obě strany zároveň.
Opravdu se to tak děje?
Bohužel je to tak. A v nejhorších případech si takový makléř nestydí vzít provizi od obou stran. Tomu říkám přímo drzost. Tohle by si na západě nikdo nedovolil.
Odlišuje nás ještě něco dalšího oproti západním zemím?
Těch věcí je celá řada. Dodnes mě neustále překvapuje fakt, že si lidé u životního obchodu nepřipouští žádná rizika a přitom jim prakticky nikdo za nic neručí. Mnoho makléřů nabízí „zdarma“ právní servis, ale v praxi za nic většinou neručí. A pokud nastane nějaká chyba, nemají se klienti jak dovolat odškodnění.
Prodávali dům. Realitní kancelář je podvedlaSvětlana Glaserová je povoláním výtvarnice a animátorka. Celý život se věnovala umění, malovala obrázky a vyráběla šperky. Její zaměření se změnilo po osobní zkušenosti. Dnes je předsedkyní občanského sdružení Společná obrana, které pomáhá lidem řešit situace, do kterých se dostali vinou podvodníků. |
To opravdu vypadá jako velká realitní džungle.
Abychom si dobře rozuměli. Na realitním trhu jsou jak špatní, tak i dobří makléři. Těch dobrých je mnoho, ale pro zákazníka je strašně těžké je poznat. I mezi renomovanými značkami jsou rozdíly mezi makléři obrovské.
Jaké chyby nejčastěji dělají kupující?
Musíme si uvědomit, že většina lidí kupuje nemovitost jednou za život, a takový obchod je pro ně tedy poprvé. A když děláme něco poprvé, často uděláme z neznalosti nebo nezkušenosti chybu. Navíc když člověk něčemu nerozumí, tak rád věří čemukoli a komukoli. Já tomu říkám, že lidé podléhají falešnému pocitu jistoty.
Můžete to podrobněji rozvést?
Smlouvu si stáhnou z internetu, kamarád kutil jim prohlédne technický stav domu, spolehnou se na banku, makléře nebo finančního poradce, že jim prověří právní rizika. V podstatě přenášejí riziko na někoho jiného a cítí se tak v bezpečí.
A nejsou?
Bohužel ne. Nikdo jim totiž v takovém případě za nic neručí a kupující tak riskuje, že ztratí celou nemovitost. Nebo že se bude dlouze soudit. Většina lidí si při koupi nemovitosti bere hypotéku na 20 až 30 let. Když si kupují pračku nebo nový mobil, věnují mnoho času recenzím a prověřování. U nemovitosti se však většina lidí chová nepochopitelně a veškerá rizika podceňuje. Přitom špatně koupená pračka znamená ztrátu možná deseti tisíc, kdežto špatně koupená nemovitost může zničit celý život.
Služba zástupce kupujícího se již na českém trhu ujala?
Oblíbili si ji kupující i realitní kanceláře. Šikovný makléř je rád, že má na druhé straně někoho, kdo danému obchodu rozumí. Transakce pak běží o mnoho lépe a rychleji, na čemž vydělají všichni.
Jak vidíte vývoj služeb v budoucnu?
Službu zástupce kupujícího čeká velký boom. Banky poskytující hypotéční úvěry si uvědomily, že pro jejich klienty jsou tyto služby obrovskou přidanou hodnotou a chtějí pro ně v rámci zkvalitňování péče udělat něco navíc. Většina z nich proto zavedení těchto služeb mezi své standardní produkty již připravuje, v některých bankách již probíhají pilotní projekty. Ty nejprogresivnější chtějí službu zavést celorepublikově již letos na podzim.
