Když je normální situace, funguje zrušení zájezdu následujícím způsobem:
1. Zájezd zruší cestovní kancelář
Do čtrnácti dní musí vrátit klientovi všechny peníze.
2. Zájezd zruší klient bez důvodu
Pandemie sama o sobě nemusí být důvodem automaticky vylučujícím povinnost zaplatit odstupné. Je třeba zhodnotit i další faktory jako například zdravotní situaci v destinaci či přijatá bezpečnostní opatření. Pokud tedy klient zruší zájezd čistě kvůli obavám z nákazy, ačkoli formálně nic nebrání vycestování z ČR a také pobytu v dané destinaci, není důvod pro zproštění povinnosti hradit odstupné.
Postupuje se tedy podle smlouvy, kde je vyčíslené storno (záleží mimo jiné, jak dlouho před začátkem zájezdu k odstoupení dojde). Klient tak dostane zpět část zaplacených peněz, nebo také nic.
Existuje takzvané pojištění storna zájezdu. Když si ho sjednáte společně s koupí zájezdu, pojišťovna za vás storno téměř celé zaplatí (obvykle 80 procent). Z pojištění však existují výluky, epidemiologická situace může být jednou z nich, není to však pravidlo, záleží na pojistných podmínkách.
„Epidemie u našeho pojištění storna není důvodem k výluce. Problém je spíš v tom, že lidé si tento typ pojištění příliš často nekupují, připadá jim drahé,“ vysvětluje Milan Káňa z Kooperativy. Cena bývá kolem tří procent z ceny zájezdu. V případě, že vám má zachránit 80 procent zaplacených peněz, není to zas tak moc. Ale lidé ve chvíli, kdy si zájezd pořizují, neuvažují o tom, že by něco nevyšlo. A když jde o tři procenta třeba z 60 000 korun, přijdou jim dva tisíce za pojištění moc.
3. Zájezd zruší klient s důvodem
Klient má možnost odstoupit od smlouvy i podle paragrafu § 2535 občanského zákoníku. Ten odstoupení umožňuje uskutečnit bez hrazení odstupného, pokud v místě určení cesty, pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu.
V praxi je problém v tom, že cestovní kancelář i klient mají odlišný názor na splnění podmínek tohoto paragrafu. V takovém případě klientovi nezbývá, než se s tímto svým nárokem obrátit na soud.
Pandemie = úleva pro cestovku
Když je pandemie, zůstává na straně klienta vše stejně. Cestovním
kancelářím však zákonodárci poskytli úlevu. Nemusí totiž do 14 dní vrátit
peníze, ale mohou klientovi poskytnout poukaz na zájezd obdobných kvalit. Má to pochopitelně svá pravidla.
Zájezd, kterého se to týká, musí mít počátek mezi 20. únorem a 31. srpnem 2020. Poukaz, který cestovní kancelář klientovi nabídne, musí mít platnost do 31. srpna 2021. Pokud si klient v termínu náhradní zájezd nevybere, cestovní kancelář mu bude muset vrátit všechny peníze, má na to 14 dní.
Ve výsledku to znamená, že ti, kdo si koupili zájezd třeba v listopadu 2019 a nebudou moci kvůli nákazové situaci v létě 2020 odjet (a nevyberou si z nabídky CK náhradní zájezd), budou mít své peníze u cestovky až do podzimu 2021.
Kdo nemusí cestovku dotovat
Nechcete nakonec na dovolenou jet vůbec? Třeba proto, že jste
přišli o příjmy a místo na Kanárské ostrovy byste raději měli na zaplacení
elektřiny? Voucher od cestovní kanceláře nemusíte přijmout, pokud patříte do
některé skupiny ohrožených. Tedy jste:
- držitel průkazu osoby se zdravotním postižením,
- veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
- těhotná,
- ve fázi čerpání mateřskou nebo rodičovskou,
- osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě,
- starší 65 let,
- zaměstnanec, který ke dni doručení oznámení cestovní kanceláře o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele,
- škola či školské zařízení.
Pokud do některé z těchto skupin patříte, stačí cestovní kanceláři oznámit, že poukaz nepřijímáte. Do 14 dní by vám měla vrátit zaplacené peníze. Jestli jste se v seznamu nenašli, máte smůlu, na peníze budete čekat do září 2021.
