1. Promluvte si o financích
Ani pro jednoho z partnerů nemusí být rozhovor o financích toho druhého dvakrát příjemný, ale je nutný. Nemá partner/partnerka dluhy? Zvládá platit účty včas? Jaké má finanční plány pro budoucnost? To jsou otázky, které by rozhodně měly zaznít před tím, než dvojice začne sdílet domácnost. Páry spolu často o financích mluví až ve chvíli, kdy začnou žít společně a narazí na nějaký problém, což může vyústit v řadu konfliktních situací. Lidé mají mnohdy ostych bavit se o penězích toho druhého, ale opravdu nejde o nic neslušného.
Oba partneři by měli dopředu znát finanční návyky svých protějšků. V extrémní situaci může dojít k tomu, že pokud je jeden z partnerů zadlužený a má ve společné domácnosti nahlášené trvalé bydliště, může se případná exekuce dotknout i movitého majetku jeho protějšku. Což je případ, kterému se chce jistě každý vyhnout.
2. Řešte své nové bydlení
Pokud každý z páru žije v jiném bytě, bude se muset dvojice rozhodnout, zda se sestěhuje do bytu, který je pro společné bydlení vhodnější, nebo jestli se pustí do hledání úplně nového bydlení. Je nutné počítat s tím, že hledání nového bytu na vlastní pěst může trvat i několik týdnů.
S pomocí realitní kanceláře to jde rychleji, ale člověk musí počítat s tím, že makléřům zaplatí za zprostředkování provizi, zpravidla ve výši jednoho nájmu. Také je třeba počítat s kaucí, obvykle ve výši dvou nájmů, která pronajímateli slouží jako záruka pro případ včasného neplacení nájemného či škody způsobené na pronajímané nemovitosti a zapůjčeném vybavení.
3. Vyjasněte si, do čeho jdete
Obzvlášť pro mladé lidi, kteří se odstěhují od rodičů, může být nepříjemné překvapení, co všechno budou muset zaplatit „z vlastní kapsy“. Provoz domácnosti nejsou jen výdaje za bydlení, ale i pravidelné náklady na běžné životní potřeby. Každý by si měl promyslet, zda dlouhodobě zvládne všechny výdaje uhradit.
4. Zvažte společný účet
Jistě není nutné dávat hned všechny peníze do společné kasičky. Vhodné je vytvořit si nový účet, kam budou oba partneři posílat část svých peněz, a ze kterého budou odcházet peníze na nájem a úhrady dalších pravidelných výdajů za domácnost.
5. Vyjasněte si, co dál, pokud vztah nevydrží
Důležitá věc, kterou je potřeba vyřešit hned na začátku. Pokud se partneři rozejdou, který z nich zůstane v koupeném/pronajatém bytě? Budou se schopni finančně vypořádat, když si vezmou společnou hypotéku? Tato záležitost se pak mnohem složitěji řeší v době, kdy má pár již společné děti.
6. Společnou půjčku až po svatbě
Do případného sňatku je lepší, pokud každý z partnerů spravuje své osobní finance a majetek sám a je jasně určeno, co komu patří. To stejné platí o úvěrech, které by měly být také oddělené. Platí, že partner může odejít, ale dluhy za společnou půjčku zůstanou. V případě společného nákupu hodnotnějšího majetku je vhodné využít možnosti jednoduché smlouvy, která jednoznačně určí vlastnické podíly.
7. Dohodněte se na vytváření rezervy
Mít stranou peníze pro mimořádné situace se rozhodně vyplatí. Ne každému je představa peněz, které zůstávají „ležet ladem“ a nesahá se na ně, příjemná, ale ocení je ve chvíli, kdy se rozbije lednička, odejde pračka nebo je potřeba narychlo uhradit opravu auta. Obvykle se doporučuje mít finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních platů pro případ dočasné ztráty zaměstnání či déle trvající nemoci.
8. Lepší je zahřívací kolo a obezřetnost
Je-li taková možnost, tak pro oba může být velmi přínosné, si společné bydlení nejdříve po nějakou dobu vyzkoušet, než se hnát rovnou do koupě nového bytu nebo opuštění výhodného vlastního pronájmu. Je to ideální příležitost pro stanovení pravidel a odhalení možných problémů vzájemného soužití.
Vize společné budoucnosti je pro mnoho párů na začátku jejich vztahu až příliš optimistická. Rozhodně ale není dobré nechat se zcela zaslepit láskou a zapomenout na pragmatickou stránku soužití. Stejně jako v ostatních případech je potřeba se v oblasti společných financí chovat obezřetně.
