Zhruba na tři miliony korun odhadují náklady na dítě za prvních osmnáct let jeho života ve Francii. A desetkrát víc než tuzemští rodiče, tedy v přepočtu přes jedenáct milion korun, zaplatí podle deníku Daily Telegraph za výchovu dítěte od narození do skončení univerzity středostavovská rodina v Londýně. Její výdaje nejsou jen vyšší, ale mají také jinou strukturu než v Česku.
Dominují ty, které se týkají školy, zatímco v tuzemsku nejvíce z rodinného rozpočtu ukrojí stravování. Jen „soukromé“ školné pro britské děti od první třídy do skončení střední školy stojí téměř pět milionů korun. Stejnou částku (do základního součtu uvedeného v obrázku není zahrnuta) zaplatí londýnští rodiče během prvních jedenácti let za hlídání potomků, které není zatím v tuzemsku zdaleka tak rozšířené. Mnohem dražší než v České republice je i studium na britských vysokých školách. Například v Londýně přijde na milion tři sta třicet tisíc korun, u nás zhruba na 290 000 korun. Nutno dodat, že nesrovnatelné jsou v obou zemích i výdělky. Zatímco průměrná česká rodina si ročně vydělá okolo 240 tisíc korun čistého, průměrný příjem šedesáti procent britských rodin se pohybuje za hranicí jednoho milionu dvou set tisíc korun.
Podle sociologických výzkumů zůstává pro dvacet procent tuzemských rodin vysokoškolské studium finančně nedostupné. Přitom právě diplom může dětem dopomoci v budoucnosti k vyššímu platu. Průměrná hodinová mzda středoškoláka byla koncem minulého roku 104 koruny, ale vysokoškolák dostával o devadesát korun více.
Reklamě lze odolat
Dá se na dětech, aniž trpí, nějak ušetřit? Když přijde na řadu selský rozum, určitě ano. Zejména firmy, které vyrábějí zboží pro miminka, se snaží vyvolat dojem, že pro jeho zdravý vývoj je nezbytná spousta věcí - hračky, přibližovadla, kosmetika, oblečení, nábytek. Stejně však může prospívat i dítě, které zdaleka všechny doporučované výrobky nemá. Případně mu rodiče pořídí levnější neznačkovou a v televizi nepropagovanou výbavu. Příkladem, jak uspořit, mohou být papírové plenky. Jednu lze koupit za pět, ale i za osm korun. Při spotřebě sedm denně ušetří rodina za rok sedm a půl tisíce korun. Luxusní kočárek se známou značkou se prodává i za pětadvacet tisíc korun. Stejně může posloužit i třikrát levnější...
Žadonící děti potřebují vysvětlení
Rodič musí mít také kamenné srdce a nepodlehnout žadonění dětí, které pod vlivem reklamy požadují nejdražší panenky, stavebnice, starší pak mobilní telefony či oblečení. Podle výzkumu společnosti TNS Factum se téměř polovina dětí dívá na televizní reklamy se zájmem, třetina z nich dokonce s velkým. Psycholožka Jitka Vysekalová upozorňuje, že zejména děti do dvanácti let je vnímají velmi citlivě. „Hledají své místo ve světě a reklamy slibující, že prostřednictvím konkrétního výrobku dosáhnou, nebo naopak ztratí určitou pozici, mohou brát velmi vážně,“ uvádí. Rodičům radí slovy amerického psychologa Freda Gosmana: Sledujte reklamu společně s dětmi. Na papír zapisujte nabízené výrobky a u každého společně označte, jestli jej potřebují, nebo jen chtějí. Tak je učte rozlišovat mezi potřebami a chtěním.
Co lze získat od státu
Nejméně dvěma sty tisíci korunami „dotuje“ péči o dítě od narození do plnoletosti stát. Rodiče peníze dostávají ve formě porodného, rodičovského příspěvku a uspoří je na daních díky možnosti odečíst si z daňového základu v současné době více než 23 tisíc korun na jedno dítě. Mnoho rodin pobírá také další dávky statní sociální podpory, přídavky na děti a sociální příplatek. Pokud by obě dávky rodina dostala v maximální výši, inkasovala by do osmnácti let dítěte dalších 352 tisíc korun.
