Odhalili jsme konkrétní mezery ve finančních znalostech Čechů

Čtenáři iDNES.cz se ve financích vcelku vyznají. V testu, který redakce připravila ve spolupráci s webem Bankovní poplatky, totiž pětina zúčastněných zodpověděla správně 54 a více otázek a dostala se tak na 90procentní úspěšnost.

Nejvíce chybných odpovědí měly otázky, které se týkaly platebních a kreditních karet, 17 procent lidí nevědělo, že ATM je bankomat. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejvýše deset špatných odpovědí, tedy 83procentní úspěšnost, mělo celkem 40 procent čtenářů, tedy téměř tři tisíce. To by ve škole bylo ještě na jedničku. 

Megatest

• Na obou serverech se zúčastnilo 7 841 čtenářů, na iDNES.cz 7 082 na Bankovnipoplatky.com 759 lidí.
• Všechny otázky zodpovědělo správně 3,7 procenta soutěžících, na odborném serveru pak 16,6 procenta.

Testu se zúčastnilo bezmála osm tisíc čtenářů, což už je hodně reprezentativní vzorek. I když je třeba vzít v úvahu, že šlo o lidi, kteří mají k dispozici internet a o problematiku se zajímají. I tak jsou však výsledky potěšitelné.

Nadpoloviční většina odpovídajících měla správně více než 48 otázek a dosáhla tak na 80procentní úspěšnost. Alespoň polovinu správných odpovědí (tedy třicet ze šedesáti), mělo již 97 procent čtenářů, tedy skoro sedm tisíc lidí.

"I přes zjištění, že zcela správně vyplnila megatest jen necelá čtyři procenta účastníků, výsledky zase tak špatné nebyly," hodnotí výsledky autor testu Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com a pokračuje v podrobné analýze: 

Hranici 50 procent správných odpovědí se podařilo překonat u plných 54 otázek, tedy v 90 procentech megatestu věděla správnou odpověď více než polovina účastníků. Pod tuto zlomovou hranici se dostalo jen šest otázek. 

Co dělalo největší problémy?

Lidé se například nechali nachytat u otázky, z čeho mají banky největší zisky. Správně, že z úrokové marže, odpovědělo jen 46 procent účastníků, 33 procent vsadilo na poplatky a zbylých 21 procent si myslelo, že banky vydělávají nejvíce na obchodování s cennými papíry.

Celková úspěšnost správných odpovědí

Podívejte se, jak dopadla úspěšnost ve všech 60 otázkách

I přes mediální masáž ví stále málo lidí, že vklady u penzijních fondů nejsou pojištěny. Správně odpovědělo jen 45 procent, většina si myslí, že peníze pojištěné jsou.

Problémy dělala i otázka, co je to europlatba, na kterou odpovědělo správně jen 43 procent lidí. Vědět přesnou definici sice nepatří k obecným finančním znalostem, nalézt ji však na internetu není žádný problém. Zajímavé je, že podobně zaměřené otázky, co je to SEPA či IBAN téměř žádné potíže nedělaly. I to je známka toho, že se zahraničními platbami se setkáváme čím dál víc i v osobním životě.  

Poměrně velkým překvapením bylo i zjištění, že pouze 32 procent účastníků testu vědělo, že při ztrátě a zneužití platební karty nese její majitel spoluúčast do výše 150 euro. Více než polovina (53 procent) si dokonce myslí, že spoluúčast není žádná, což je velký omyl. Celkově však dopadli čtenáři mnohem lépe než ekonomové, z nichž správně odpověděl pouze jeden ze šesti (o výsledku ankety mezi ekonomy a politiky čtěte zde).

Úplně nejhůře dopadla otázka, jak se vypočítávají úroky u kreditní karty, kde jsme našli pouhých 26 procent správných odpovědí, 72 procent lidí se domnívá, že by se měly platit úroky jen z částky uhrazené v úročeném období a ne z celé částky, jak je uvedeno v podmínkách bank, dvě procenta lidí by neplatila úrok žádný. 

Úvěry a zkratky jste zvládli bez potíží

"Co je potěšitelné, že u 17 otázek bylo více než 90 procent správných odpovědí a více než 80procentní úspěšnost čtenářů jsme mohli zaznamenat u plných 36 otázek, tedy u více než poloviny megatestu," pochvaluje si Patrik Nacher. To lze považovat za úspěch. Dvojnásobný pak v momentě, kdy se podíváme detailně, které otázky zvládli čtenáři nejlépe. 

Především šlo o téma úvěru. Vysvětlit fixační období u hypoték umí správně 99 procent lidí, rozdíl mezi leasingem a úvěrem zná 98 procent, s konsolidací úvěrů si poradí 97 procent zúčastněných. Stejné úspěšnosti dosáhla i otázka co je u úvěru důležitější, úrok nebo RPSN. 

Další oblastí, kde se čtenáři orientují dobře, jsou bankovní služby. Například rozdíl mezi kreditní a debetní kartou zná plných 94 procent (na druhou stranu, přímou otázku na kreditní kartu vyplnilo správně jen 86 procent respondentů). 

Potěšila i velká znalost různých zkratek (LTV – 97 procent, RPSN – 95 a 92 procent, p.a. – 92 procent, SEPA – 91 procent a IBAN – 90 procent). Tady k vysoké úspěšnosti přispělo jistě i to, že pro ověření správného významu stačí jen zadat pár písmen do vyhledávače. 

"Nicméně už samotný fakt, že čtenáři hledali na internetu význam oné zkratky a správnou odpověď drtivá většina skutečně našla a vyplnila, je pozitivním momentem celého megatestu. Zejména to potěší u dnes frekventované zkratky RPSN (roční procentní sazba nákladů), kterou jsme z hlediska důležitosti zařadili do megatestu dokonce dvakrát a vždy s více než 90procentní úspěšností," uvádí Patrik Nacher.

Na druhé straně byly ovšem otázky na zkratky či názvy, které tak výborně nedopadly. Například, že ATM je vlastně bankomat, vědělo 83 procent či co je to vinkulace 74 procent čtenářů. 

Stejné téma, různé odpovědi

Zajímavý pohled je na otázky, které se týkaly stejného tématu - pojištění vkladů ze zákona. Samotnou otázku, čeho se pojištění vkladů týká, vyplnilo správně 85 procent čtenářů. Otázku na pojištění termínovaných vkladů už mělo správně jen 77 procent, do jaké výše jsou vklady pojištěny, pak pouze 69 procent účastníků. Pozornost zřejmě ochabovala, protože opakující se otázku na pojištění vkladu u spořicích účtů a termínovaných vkladů vyplnilo dobře pouhých 60 procent a otázku na pojištění prostředků u penzijních fondů vyplnilo správně dokonce slabých 45 procent zúčastněných.