Přivýdělky mají limity. Kdy nemusíte platit daň z příjmu?

Jsem zaměstnanec, tak co bych řešil nějaké daně, udělá to za mne zaměstnavatel. To je sice pravda, ale jen do jisté míry – tou měrou je šest tisíc korun nezaměstnaneckých příjmů.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Do této hranice je přivýdělek „beztrestný“, přiznávat ho nemusíte a daň z něj neplatíte. Stejně tak když si přivyděláte dohodami do deseti tisíc korun měsíčně, ze kterých zaměstnavatel uhradil takzvanou srážkovou daň.

Jestliže si však jako zaměstnanci přivyděláte víc, vyplňování daňového přiznání vás nemine. Něco jste vyrobili a prodali, dostali jste hodnotný dar, koupili jste auto a obratem ho se ziskem prodali. To jsou takzvané ostatní příjmy.

Kdy musíte podat přiznání sami

• Jste zaměstnaní, ale vaše ostatní výdělky, například z pronájmu, přesáhly 6 000 korun ročně. Máte jednoho hlavního zaměstnavatele a současně ve stejném období i jiné příjmy ze závislé činnosti – nejčastěji dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, jestliže je daň z nich daní zálohovou.

• Nejste zaměstnaní a máte příjem z podnikání, pronájmu či z takzvaných ostatních činností vyšší než 15 000 korun za rok. Týká se to například důchodců, studentů, lidí na rodičovské.

• Vykazujete ztrátu z podnikání – o ni si totiž budete chtít zvýšit výdaje v následujícím období. Dostáváte příjmy ze zahraničí a zároveň i z činnosti v tuzemsku.

• Máte příjmy jen od zaměstnavatele, ale v roce 2019 máte základ daně vyšší než 1 569 552 korun a budete platit solidární daň.

• Jste-li OSVČ, v roce 2019 jste neměli příjmy z této činnosti a nemáte ani žádné jiné, oznamte to správci daně podáním nulového přiznání nebo alespoň prohlášením, že jste v roce 2019 neměli žádné zdanitelné příjmy.

• Dostali jste dar hodnotnější než 15 000 korun od někoho nepříbuzného.

• Vyhráli jste v loterii a její organizátor daň neodvedl.

• Obdrželi jste pojistné plnění, které je náhradou mzdy (například u pracovního úrazu).

• Máte příjmy z prodeje cenných papírů, které jste vlastnili kratší dobu než tři roky.

• Vypověděli jste předčasně penzijní připojištění nebo životní pojistku, které jste si uplatňovali v odpočtech.
  
  

Šest, nebo třicet tisíc?

I když zákonodárci slibují jednoduchost, daňové zákony takové nejsou. U některých typů přivýdělku tak můžete mít příjmy až třicet tisíc korun a daně řešit nemusíte. Jak je to možné? Zákonná výjimka se týká pouze příjmů uvedených v § 10. Jmenují se „ostatní příjmy“. Dále se dělí na sedm kategorií, jednou z nich je „příležitostná činnost“, označuje se písmenem A. Příklady činností, které sem mohou spadat, uvádíme v boxu.

Příležitostná činnost

• zahrádkář prodá nadúrodu rajčat, jablek...

• chovatel prodá štěňata, koťata, kuřata...

• maminka ušije divadelnímu kroužku kostýmy

• tatínek vyrobí za dobrou cenu chovatelskému kroužku terária

• ajťák udělá na zakázku webové stránky

• kutil opraví starou kredenc

• žena ušije svatební šaty sousedčině dceři

• soused vypomůže se stavbou udírny

• důchodce poseká sousedce zahradu

• majitel za úplatu zapůjčí živnostníkovi speciální šicí stroj

Tyto ostatní příležitostné příjmy se tedy do daňového přiznání nemusí uvádět, pokud nepřesáhnou roční třicetitisícovou hranici. Důležité je zvážit onu příležitostnost. Ačkoli vám připadá občasné, když jednou za měsíc upečete na zakázku dort, daňový zákon už v takovém konání vidí pravidelnost. Měli byste si vyřídit živnostenské oprávnění a mít pečení dortů jako podnikání (byť jako přivýdělek k výplatě od zaměstnavatele). Samozřejmě včetně splnění všech dalších předpisů – od hygienických norem až po EET, pokud za dort budete přijímat peníze v hotovosti.

Podobně to platí i o prodejích vlastnoručních výrobků na internetových tržištích – takže všechny šijící, tkající, pletoucí a drátkující maminky na rodičovské, které třeba přes Fler.cz prodají jednou za čas svůj výrobek, by měly mít živnost. Obdobně ti, kdo nakupují v čínských e-shopech levně a v tuzemsku to na Aukru či Bazoši prodávají dráž.

Hranice 30 tisíc korun se týká příjmů. Když tedy nakoupíte materiál na šaty za 20 tisíc korun a od ušití si řeknete dalších 15 tisíc, musíte příjem přiznat. Když vám však materiál donese sousedka a vy jí za 15 tisíc korun šaty ušijete, v daňovém přiznání to uvádět nemusíte.

Prodal jsem svou vlastní veteš

Daňové přiznání za rok 2019

Využijte zdarma chytré interaktivní formuláře

Stěhujete se do menšího bytu a máte spoustu věcí, pro které není místo. A přitom se vám hodí každá koruna. Tak vše nafotíte, opatříte popisky a pověsíte na nějaký webový inzertní server. Když v takovém případě svůj majetek prodáte, nebudete finančnímu úřadu nic hlásit. Koupili jste za zdaněné peníze, teď jste prodali, byly to vaše osobní věci. Pozor však, pokud budete opakovaně inzerovat a prodávat věci podobného typu (třeba fototechniku), může úřad nabýt dojmu, že je to skryté podnikání.

A opět jsou výjimky. Pokud byste koupili auto, loď či letadlo, musíte transakci uvést v daňovém přiznání, jestliže je budete prodávat do roka od jejich nabytí. A kdybyste na nich vydělali, zaplatíte ze zisku 15procentní daň z příjmů. Jestli však budete prodávat až po roce, daně opět řešit nemusíte.

Kdy formuláře nemusíte řešit:

• Jste pouze zaměstnaní. I když uplatňujete úroky z hypotéky, dary charitě, platby životního pojištění – to za vás vyřeší zaměstnavatel, jestliže jste mu dali potvrzení. Pokud jste to nestihli do 15. února, můžete si podat daňové přiznání sami a slevy uplatnit.

• Máte-li jen příjmy z více zaměstnání za sebou, můžete požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, musíte mu však dodat potvrzení o zdanitelných příjmech od předešlých zaměstnavatelů.

• Nemáte příjmy nebo jen ty, které jsou od daně osvobozené (například podpora v nezaměstnanosti, rodičovská, výživné, nemocenská, stipendium a pojistná plnění, která se netýkají náhrady mzdy).

• Máte kromě zaměstnání jen příležitostné příjmy (§ 10) do 30 000 korun za rok.

• Máte výdělky daněné srážkovou daní (dividendy, podíly na zisku, úroky z vkladů, dohody o provedení práce do 10 000 korun, honoráře za příspěvky do médií do 10 000 korun...)

• Vaše příjmy jsou pouze ze závislé činnosti v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR.

• Dědili jste nebo dostali dar od příbuzných.

• Vyhráli jste v loterii a její organizátor daň odvedl.

• Máte příjem z prodeje nemovitostí či některých movitých věcí, které jste určitou dobu vlastnili.

• Dostali jste pojistné plnění, které není náhradou mzdy – třeba peníze z havarijního či úrazového pojištění.

• Přehled je jen základní, v případě pochybností se obraťte na daňového poradce.

Ještě o něco složitější je to s prodejem nemovitosti. Prodáváte byt – pokud jste v něm bydleli alespoň dva roky (ode dne koupě), nebo ho vlastnili pět let a třeba ho pronajímali, daň z příjmů se vás týkat nebude. A to dokonce ani tehdy, když prodáváte se ziskem. Co ale když byt zdědíte? Vůbec ho nepotřebujete, protože je na druhém konci republiky, pronajímat ho nechcete, ale moc by se vám hodily ty dva miliony, které byste za něj mohli utržit. Pokud ten, po kom jste byt zdědili, vyhověl výše uvedenému časovému testu (bydlím dva roky, nebo vlastním pět let), nemusíte se daní obávat.

Pozor i na využité daňové úlevy

Mezi ostatní příjmy v kategorii F (jiné ostatní příjmy) patří i dodaňování předčasně vypovězeného životního či penzijního pojištění. O jejich platby si lze snížit základ daně a zároveň jsou částky, které odvádí zaměstnavatel, od daně osvobozené. Dřívějším zrušením smlouvy však dochází k porušení podmínek, osvobození zaniká a uplatněná výhoda se stává příjmem, který je třeba zdanit. Je nutné dodanit uplatněné slevy za 10 let zpátky – zvýšíte si o ně daňový základ za rok, kdy došlo k porušení podmínek.

Výjimka z výjimky
V Česku je přes 50 tisíc včelařů. A převážná část jsou takzvaní hobíci – chovají včely pro radost, trochu medu a opylenou zahrádku. Med mají pro sebe, rodinu, přebytky prodávají takzvaně „ze dvora“. Včelařit se nedá „příležitostně“, to by včely nepřežily. Zájmoví včelaři tak mají výjimku z třicetitisícové výjimky.

Včelaři, kteří neprodávají nic jiného než med (tedy neobchodují s voskem, oddělky, medovinou) a nemají víc než 60 úlů, nemusejí daně nijak řešit. Bere se to tak, že výnos z jednoho úlu je 500 korun na rok. V praxi však bývá výnos z prodeje u 60 úlů vyšší, takže i třicetitisícová hranice může být překročena. Kdo však má úlů víc či prodává jiné věci než med, ten musí příjmy ke zdanění přiznat.