Mám eshop, některé zakázky posílám na Slovensko, zákazníci platí bankovním převodem. Mám nějak řešit zahraniční příjmy?
Tyto příjmy podléhají zdanění v České republice. Aby český daňový rezident danil své příjmy v zahraničí, musí mu na území zahraničního státu vzniknout takzvaná stálá provozovna, ta však v případech eshopu nebývá. Stálá provozovna je upravena zákonem o daních z příjmů a mezinárodními smlouvami o zamezení dvojímu zdanění, které mají před zákonem o daních z příjmů přednost.
Jak mám vyplňovat daňové přiznání, když jsem byla prodávat své výrobky na trzích v Německu?
Jestliže v Německu nemáte stálou provozovnu (což obvykle u prodeje na trhu nebývá), zahraniční příjmy se uvedou společně s ostatními příjmy z podnikání v příloze číslo 1 daňového přiznání a na žádném speciálním řádku se psát nebudou.
Daňové přiznání za rok 2018: využijte chytré interaktivní formuláře |
Bydlím v ČR, ale zaměstnána jsem pár kilometrů za hranicemi v německé firmě. Musím nějak řešit daně v ČR?
Pokud jste měla po celý rok pouze příjmy od zahraničního zaměstnavatele v Německu, tak nemáte v ČR povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Jestliže byste však měla ještě jiné příjmy, například z pronájmu, povinnost podat přiznání máte, a to s uvedením všech svých celosvětových příjmů. V přiznání pak použijete při výpočtu daně zákonný postup zamezení dvojímu zdanění v případě příjmů ze zaměstnání z Německa formou vynětí těchto příjmů.
Pracoval jsem část roku v Anglii, pak se vrátil do Česka. Zpracuje mi daně můj současný zaměstnavatel?
Ne, bude třeba, abyste si sám podal daňové přiznání.
V lednu a únoru 2018 jsem pracovala v rakouském lyžařském středisku, na rakouského zaměstnavatele jsem se obrátila s prosbou o potvrzení příjmů, ale zatím mi ho neposlal. Jak postupovat?
Správce daně může v těchto případech lhůtu k podání daňového přiznání na vaši žádost prodloužit až do konce října. Nicméně potvrzení od rakouského zaměstnavatele je pro účely daňového přiznání nutné.
Musím nechat potvrzení o zahraničních příjmech a odvedené dani nějak úředně přeložit?
Postačí běžný překlad, který si vyhotovíte sám.
Jak mám přepočíst zahraniční příjmy na koruny?
V praxi se u fyzických osob nejčastěji používá jednotný kurz. Ten je vždy stanoven na začátku následujícího kalendářního roku. Za rok 2018 platí:
- euro 25,68 Kč
- dolar 21,78 Kč
- libra 28,98 Kč
- švýcarský frank 22,30 Kč
- kuna 3,46 Kč
- zlotý 6,02 Kč
Podnikám, mým odběratelem je zahraniční firma, musím to uvádět v daňovém přiznání?
Ve většině běžných případů podnikání se příjem od zahraničního odběratele v daňovém přiznání samostatně odděleně od ostatních příjmů neuvádí. Podnikatel, který v ČR například poskytne poradenskou službu či provede opravu movité věci pro zahraničního odběratele, případně prodá zboží zahraničnímu odběrateli, nebude tento příjem v daňovém přiznání speciálně uvádět, napíše jej společně s ostatními příjmy z podnikání v příloze číslo 1. Vyplnění přílohy číslo 3 k daňovému přiznání přichází v úvahu, pokud podnikatel zdaňuje příjem, který měl v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdroj v jiné zemi. To mohou být například příjmy z licenčních poplatků, z pronájmu movitých věcí například vozidel, strojů užívaných v zahraničí, případně příjmy sportovců a umělců dosažené za činnost v cizině či příjmy z podnikání při vzniku stálé provozovny v zahraničí.
Kde člověk vezme přílohu číslo 3 a koho se vlastně týká?
Je k dispozici elektronicky například v našem interaktivním daňovém formuláři, nebo na stránkách Finanční správy. Vyplňují ji poplatníci mající příjmy, které byly v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdaněny v zahraničí, a v ČR je u těchto příjmů uplatňován zápočet zahraniční daně, typickým příkladem jsou dividendy ze zahraničí.
Kdo je daňový rezident? Je to mé rozhodnutí, nebo to má nějaká pevná pravidla?
O daňové rezidenci rozhoduje reálné bydliště s úmyslem dlouhodobě se v něm zdržovat. Pokud má poplatník bydliště ve více státech, rozhoduje takzvané středisko životních zájmů. Daňovým rezidentem je pak v té zemi, k níž má užší osobní a hospodářské vazby. Posoudit je třeba: kde žije jeho rodina, partner... V případě, že rodinu nemá, posuzují se i takové věci jako: kde má bankovní účty, kde je členem sportovních a zájmových klubů, kde vykonává politickou činnost, kde má přátele, se kterými se věnuje volnočasovým a sportovním aktivitám, kde má permanentky na sportovní utkání, divadelní představení... Vzniká zde řada komplikovaných situací vyžadujících odbornou konzultaci a často i jednání s daňovými správami. Občas se za klíčové kritérium chybně považuje časový test „zdržování se na území státu“ po dobu 183 dnů, který je uveden v zákoně o daních z příjmů. Ten má zásadnější význam jen v poměrně vzácných případech poplatníků ze zemí, se kterými nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
Ve složitějších případech se vyplatí zajít za odborníkem a nechat si vypracovat daňové přiznání daňovým poradcem, nebo účetním. Daňový poradce ale za práci ručí a na způsobené škody je povinně pojištěn. Může rovněž odsunout podání daňového přiznání a zaplacení daně až na 1. červenec.
Odpovědi na nejčastější dotazy čtenářů připravili daňoví poradci KODAP Vlastimil Sojka, Matěj Nešleha a Monika Bartošová
