Z dříve zveřejněného záměru ministerstva na omezení stavebního spoření vyplývá, že šestiprocentní výnosnost odpovídá snížení maximální státní podpory ze současných 4500 korun ročně zhruba na polovinu.
Nový zákon by měl začít platit od příštího roku. Dříve uzavřených smluv s aktuální vyšší podporou by se neměl nijak dotknout. Stavební spoření má uzavřeno zhruba pět milionů lidí a stát na podporu vyplácí ročně již kolem 13 miliard korun.
Snížení podpory má vést k poklesu vyplácených peněz ze státní pokladny během devíti let zhruba na tři miliardy korun. Shodu pracovní skupiny k reformě veřejných výdajů na změně stavebního spoření potvrdil i ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Novela by neměla vést k žádným drastickým změnám. Zvažujeme myšlenku, jestli bychom přece jen nezvýhodnili občany, kteří prostředky ze stavebního spoření skutečně využijí na bydlení," uvedl Sobotka.
Tento přístup prosazuje zejména ministr pro místní rozvoj Pavel Němec a zástupci Unie svobody při koaličních jednáních. "Podporu by měli lidé dostat na konci spořícího cyklu a jen ve chvíli, kdy prokážou, že investovali do pořízení bytu," uvedl ekonomický expert Unie svobody Ivan Pilip.
Omezení stavebního spoření musí schválit parlament a lze očekávat bouřlivou diskusi. Odpůrci změn se totiž obávají, aby zásah do systému nevedl ke kolapsu. Zástupci ministerstva se tohoto nebojí a poukazují na vyšší výnosnost spoření i po jeho omezení.
Současná maximální podpora snížená na polovinu navíc odpovídá tomu, co již v současné době stát v průměru vyplácí.
