Spořitelny na to samozřejmě právo mají, jelikož výše úhrady za vedení účtu není narozdíl od úrokových sazeb uvedena ve smlouvě. Vždy se řídí právě platným sazebníkem, který je průběžně aktualizován. Ke zvyšování poplatků stejně tak jako snižování úrokových sazeb z vkladů jsou spořitelny nuceny tím, že musí vyplácet klientům vysoké úroky ze starších smluv, kde byly vklady úročeny 4% až 5%.
Takto vysoké poplatky samozřejmě snižují roční úrokový výnos. A to v některých případech velice výrazně, takže se můžeme dostat až do záporných čísel. Všem klientům se strhává z účtu stejně, bez ohledu na výši jejich vkladů. Což u těch, kteří ukládají nižší částky, vede k tomu, že zaplatí spořitelně více, než od ní obdrží za rok na úrocích. Čím nižší vklad, tím horší výsledek. V dalších letech spoření to bude zřejmě pro nové roční vklady vycházet ještě méně příznivě. Protože zatímco úrokové sazby z vkladů zůstanou po celou dobu trvání smlouvy fixní, výši poplatků spořitelny průběžně aktualizují a pohyb směrem dolů je velice málo pravděpodobný.
O kolik účastník spoření přijde za rok
Uvedeme si příklad spoření, který ukáže, jak poplatek za vedení účtu sníží v prvním roce získaný výnos: Na účet byl vložen jednorázový vklad hned na začátku kalendářního roku a to buď ve výši 18 000 korun (odpovídá měsíční úložce 1 500 korun), nebo ve výši 6 000 korun (odpovídá úložce 500 korun měsíčně).
V následující tabulce jsou uvedeny výše úroků připsaných na účet účastníka v prvním roce spoření po odečtení jednoho ročního poplatku za vedení účtu. Pro výpočet sumy úroků byly v každé spořitelně použity aktuální tarify s nejvyšší úrokovou sazbou pro úročení vkladů, která je v současnosti v nabídce spořitelny. Předpokládáme, že výše poplatku za vedení účtu se během roku již nezmění, že jde o spoření po dobu pěti let a nebereme zde v úvahu úhrady za uzavření smlouvy.
| stavební spořitelna |
vklad 18 000 Kč ročně |
vklad 6 000 Kč ročně |
| ČMSS |
250 Kč |
- 110 Kč |
| HYPO |
480 Kč |
0 Kč |
| Raiffeisen |
260 / 540 Kč M-tarif |
- 100 / 180 Kč M-tarif |
| Stavební spořitelna ČS |
160 Kč |
- 80 Kč |
| VSS KB |
300 Kč |
- 60 Kč |
| Wüstenrot |
320 Kč / 536 Kč* |
- 40 Kč / 32 Kč* |
Tabulka ukazuje, že roční poplatek v současné výši ovlivní při nevysokých úrokových sazbách výsledné zhodnocení dosti podstatně. A to jsou zde uvedeny tarify „spořící“, které mají úrokové sazby zpravidla o 1% vyšší než tarify „úvěrové“.
Díky tomu, že dětský M-tarif Raiffeisen spořitelny má stále podle současného sazebníku vedení účtu zdarma a k tomu navíc ještě 25% slevu na úhradě za uzavření smlouvy, nemá na trhu z pohledu zhodnocení úspor konkurenci. Mohou si ho však sjednat jen děti a mladí do 25 let. O dost lépe než ostatní vychází pak také HYPO spořitelna díky své vyšší úrokové sazbě (základní sazba 2% plus 50% až 100% připsaných úroků navíc při nečerpání úvěru). Ovšem zde výsledek v prvním roce spoření zase může výrazně snížit vyšší úhrada za uzavření smlouvy. Ta se však ale samozřejmě uhradí jen jednorázově, v dalších letech už nové úložky přímo neovlivňuje. Ještě lepšího výsledku bychom dosáhli ve Wüstenrotu, ovšem za předpokladu minimálně sedmiletého spoření. Účastníci, kteří nečerpají úvěr, mají po sedmi letech spoření nárok na úrokové zvýhodnění ve výši 40% připsaných úroků. Nejhůře jsou na tom klienti ve Stavební spořitelně České spořitelny, v případě nižších vkladů pak v ČMSS.
Spořitelny HYPO a SS ČS rozlišují dvě různé výše poplatků za vedení účtů podle toho, kdy byly smlouvy uzavřeny. Vyšší poplatek se vztahuje na starší smlouvy úročené vyššími úrokovými sazbami (tj. 3%, 4% a 5%). Tím se některým klientům Stavební spořitelny ČS stalo, že mají nyní kvůli poplatku za vedení účtu bezkonkurenčně nejhorší zhodnocení peněz. Jde o ty, kteří si uzavřeli smlouvu v období 1.7.2000 až 30.11.2002, jelikož se jich týká kombinace nižší úrokové sazby a vysokého poplatku. Z 18 000 korun uložených na začátku letošního roku obdrží jen 140 korun, ale především: ti kdo uloží pouze 6 000 korun (což odpovídá 500 korunám měsíčně), přijdou za rok o 220 korun!
Vypadá to, že vyššími poplatky zatěžují své klienty „větší“ spořitelny Stavební spořitelna ČS a ČMSS. Zřejmě si takto chtějí mimo jiné kompenzovat vyšší náklady na svůj provoz a rozsáhlou administrativu. Na druhou stranu je třeba také doplnit, že tyto větší spořitelny mají většinou výhodnější úvěrové podmínky. Klient by si tedy měl už před podpisem vybrat: chci úvěr, nebo vyšší zhodnocení vkladů? To by mělo ovlivnit jeho volbu spořitelny. Také čím dál více platí, že s poklesem úrokových sazeb a růstem poplatků má na vysokém zhodnocení vkladů stavebního spoření největší zásluhu státní podpora.
Považujete toto zvýšení poplatků za vysoké, nebo přiměřené? Myslíte si, že zvyšování poplatků stavebním spořitelnám přináší větší zisk, nebo že je to prostě nutnost, protože jejich náklady rostou stejnou měrou?
