Žalobu podala u Evropského soudního dvora v Lucemburku už také rakouská vláda. Té se, stejně jako zeleným výrobcům, nelíbí, že se britská vláda zaručí za půjčky na dostavbu a provoz tohoto zařízení ve výši nejméně 17 miliard liber (cca 645 miliard korun). S veřejnou podporou přitom loni souhlasila Evropská komise.
Zpochybňují také garanci minimální výkupní ceny pro elektřinu z jádra. Ta má dosahovat 92,5 liber za megawatthodinu, což je asi dvojnásobek současné velkoobchodní ceny. I s tímto postupem ovšem už dříve evropští komisaři souhlasili.
O obdobném způsobu financování - prostřednictvím garantovaných cen - se hovořilo i u nových jaderných bloků v Česku, vláda se ale prozatím shodla, že se touto cestou nevydá.
Britská vláda nicméně tento postup hájí a argumentuje, že v dlouhodobém horizontu povede k nižším cenám pro spotřebitele. Navíc je Spojené království kvůli nedostatečnému propojení s kontinentem prakticky odkázáno na vlastní zdroje. A elektřina by kvůli postupnému odstavování uhelných elektráren mohla chybět.
Nevhodný příklad pro střední Evropu
Provozovatelé zelených elektráren, mezi nimiž jsou městské společnosti a v jejichž čele je Greenpeace Energy, argumentují tím, že celková podpora pro „ostrovní“ jádro by mohla pokřivit nabídku na kontinentálních trzích s elektřinou.
„Jsme nespokojeni s touto bezmeznou podporou jádra, protože z ekologického a makroekonomického pohledu je nesmyslná. Přináší podstatné finanční nevýhody pro ostatní dodavatele energie, obnovitelné zdroje i pro zákazníky,“ říká Sönke Tangermann, výkonný ředitel Greenpeace Energy.
Hinkley Point by se podle něj mohlo stát precedentem pro jaderné projekty v Česku, Polsku a Maďarsku, což by mohlo ohrozit zamýšlené směřování Německa směrem k budoucnosti založené na obnovitelných zdrojích.
Nejdražší elektřina na ostrovech
„Tony Blair sliboval, že na jadernou energetiku nepůjdou žádné veřejné peníze. Jenže dnes britská vláda poskytuje dodavatelům záruky za úvěry a provozovatel dostane navíc garantované ceny,“ řekl MF DNES profesor Stephen Thomas z University of Greenwich, který se energetikou dlouhodobě zabývá.
„Bude to zcela nejdražší elektřina v Británii,“ dodal.
Výstavbu podle Thomase zpomalují i problémy francouzského výrobce EdF. Jeho podíl v konsorciu klesl z původních 80 procent na méně než polovinu a na jeho místo nastoupily čínské společnosti. Navíc cena za reaktor bude údajně ve srovnání s původními předpoklady až čtyřikrát vyšší.
Podle současných plánů mají dva nové reaktory o celkovém výkonu 3,3 gigawattu zahájit provoz v roce 2023. Původní plány přitom počítaly s tím, že nové bloky dodají do sítě elektřinu už v roce 2017.
