Stát chce reaktory o výkonu jeden a půl Temelína. Dumá, jak je zaplatit

  4:01aktualizováno  4:01
Dva obrovské jaderné bloky nebo tři menší by v Česku měly vzniknout v následujících 25 letech. Počítá s tím Státní energetická koncepce, kterou by vláda měla projednat v prvním prosincovém týdnu.

Jaderná elektrárna Temelín | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

„Počítáme, že do roku 2040 bychom měli postavit jaderné bloky o výkonu 3 500 megawattů,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Podle něj je pro tuzemskou energetiku podstatný výkon, v tuto chvíli není proto rozhodnuto, kolik bloků by se mělo stavět a kde. V úvahu přichází varianta o třech blocích o výkonu 1 200 megawattů nebo dvou velkých o 1 700 megawattech.

Po krachu tendru na dostavbu dvou bloků v Temelíně letos v dubnu se mluvilo především o variantě jedna plus jedna, tedy že by po jednom novém bloku získaly obě tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně i v Dukovanech. Jak upozornil Šolc, jeden velký blok o 1 700 megawattech v Dukovanech by sice byl proveditelný, přesto je na hranici technických možností elektrárny.

JE Temelín má od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení na výstavbu dvou velkých bloků o 1 700 megawattech. Stanovený cíl by tak bylo možné naplnit pouze rozvojem jihočeské elektrárny, stát chce však zachovat výrobu elektřiny z jádra také na Vysočině.

Životnost současných dukovanských bloků přitom skončí nejpozději v roce 2035. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví varianta o třech menších blocích, dvou v Temelíně a jednom v Dukovanech. „Těžko budeme mít více lokalit,“ dodal Šolc.

Pokud vláda Státní energetickou koncepci schválí, předloží Ministerstvo průmyslu do konce roku Akční plán pro jadernou energetiku, který bude zahrnovat více podrobností o rozvoji jádra včetně možnosti financování staveb. Při současných nízkých cenách silové elektřiny se totiž nevyplatí nikomu stavět elektrárnu bez pomoci státu.

Možnosti financování

Resort počítá se třemi různými modely, jak nákladnou stavbu zaplatit. První spočívá v systému garantovaných výkupních cen, který použila britská vláda při výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point. V případě, že jsou ceny elektřiny na trhu nižší než stanovená částka, doplácejí rozdíl spotřebitelé. Pakliže jsou naopak vyšší, dodavatel jim peníze vrací.

Model má tu výhodu, že Velké Británii jej již odsouhlasila Evropská komise. Kritici však upozorňují, že každý případ se posuzuje individuálně, takže ano pro Česko není automatické. Země na rozdíl od Británie není izolovaná a zásahy do energetiky ovlivní i sousední státy.

O dalších dvou navrhovaných modelech financování nechce Šolc zatím hovořit. Inspirace v zahraničí však nabízí právě dvě možné varianty. Kontroverzní je cesta, kterou zvolila maďarská vláda, jež si na dva nové bloky v elektrárně Paks půjčila deset miliard eur od Ruska. Zdroj za tuto částku postaví ruská státní společnost Rosatom podléhající Kremlu.

„Maďaři si troufli využít poměrně složitou právní konstrukci, aby provedli přímou volbu dodavatele. To sice může ušetřit dva až tři roky projektu a je to jedna z variant, která přichází v úvahu i v České republice, nicméně Maďarsko ještě neabsolvovalo debatu s Evropskou komisí na téma veřejné podpory. Není tudíž vůbec zřejmé, jestli tato cesta bude průchodná přes evropskou legislativu,“ upozorňuje Petr Štulc, ředitel útvaru pro rozvoj podnikání ČEZ.

Třetí variantou je spolufinancování stavby dodavatelem výměnou za podíl v provozovateli elektrárny. Tuto možnost už Česku nabídl americký Westinghouse a podle některých hlasů by podobná nabídka mohla přijít i od jihokorejské firmy Kepco.

Autor:

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,6 procenta, očekává OECD

Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel...

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Předpovídá to Organizace pro...

Webový přenos hokejového utkání vyprovokoval hackery, zaútočili na web ČT

Čeští hokejisté (v bílém) se brání švýcarskému náporu.

Web České televize se v úterý stal terčem internetových útoků, které omezily jeho funkčnost. Hlavním cílem útočníků byl...

Absurdity roku: pokuty za nečinnost při exekuci a bezpečnost práce u home office

Ilustrační snímek

Firmy musejí poskytnout součinnost při exekuci na mzdu jejich zaměstnance, jinak jim hrozí pokuta až 50 tisíc korun....

Najdete na iDNES.cz