„Čína momentálně zaznamenává neuvěřitelný nástup rozvoje větrných elektráren. Ty nyní mají větší kapacitu než Evropa, Afrika, Blízký východ a Latinská Amerika dohromady,” řekl Feng Zhao, šéf strategického plánování GWEC. Tři pětiny všech nových větrných turbín světa byly loni nainstalovány právě v Asii.
Do větrné energie v minulém roce ale neinvestovala jen Čína. Větrné elektrárny se ve velkém spouštěly i v Japonsku, Austrálii, na Srí Lance nebo v Kazachstánu. Naopak v Indii se minulý rok zavedlo nejméně nových stanic pro výrobu větrné energie od roku 2004. V Severní a Jižní Americe byla v minulém roce navýšena o 22 gigawattů, z toho 17 bylo ve Spojených státech.
Podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga tamní ekonomika potřebovala investici do nějakého nového odvětví souvisejícího s energiemi. Podle analytiků tak prezidentova slova napovídají tomu, že země se hodlá zaměřovat na obnovitelné energie ve velkém.
Hlavním energetickým zdrojem země je nadále uhlí. Hledání nových způsobů a energií je tak pro zemi jedinou šancí, jak se jeho těžby zbavit a dosáhnout výrazného snížení emisí do roku 2030 a do roku 2060 mít emise nulové. Tyto závazky nečekaně oznámil prezident Si Ťin-pching loni v září.
Čína má v Gobi větrníky o síle deseti Temelínů, většina se však netočí |
Ačkoliv loňský rok a postoj Číny vzbudil v mnohých optimismus, podle Globální rady pro větrnou energii ještě není důvod k oslavám. Aby totiž Čína dosáhla nulových emisí, mezi lety 2021 až 2025 by ročně musela přidat výkon dalších 50 gigawattů a od roku 2026 až do splnění cíle v roce 2060 by ročně šlo o 60 gigawattů.
Kromě větrných elektráren Čína navíc loni stále investovala i do uhlí. Za rok 2020 postavila také více nových tepelných elektráren než zbytek světa dohromady.
Podívejte se i na jiný projekt, který počítá s větrnou energií:
10. března 2017 |
