Podle prohlášení pařížské radnice z minulého týdne je francouzské hlavní město na dobré cestě k dosažení vytouženého cíle: V Seině bude možné se opět koupat. Tato změna by pro rušnou dopravní tepnu i město znamenala velký přelom. Informaci přinesl deník Bloomberg.
„Doufejme, že olympijské hry budou znamenat začátek éry trvalého koupání v Seině,“ stojí v prohlášení pařížské radnice. Již od roku 2025 město uvažuje o otevření stálých koupališť na pěti místech podél řeky. Na dvou místech v centru města na pravém břehu naproti Île de la Cité a Île Saint-Louis, jednoho na úpatí Eiffelovy věže, jednoho v parku Bois de Boulogne a jednoho v Bercy na jihovýchodě města.
Tato síť koupališť se začne v témže roce rozšiřovat po celém regionu. V Seině a jejím přítoku Marně vznikne v celé Velké Paříži až 23 dalších míst ke koupání.
Nebezpečí je pryč
Vyčištění řeky má být odpovědí na více než stoletý zákaz koupání v Seině. Ten vstoupil v platnost v roce v 1923, kdy město zakázalo činnost plovárenských mol, které do té doby stály na nábřeží.
Zarytí plavci sice porušovali pravidla po celá desetiletí i nadále, ale zvýšené znečištění, které provázelo rozmach Paříže na konci 20. století, do značné míry znemožnilo koupání i těm, kteří v sobě tuto odvahu nalezli.
Rusy bych do Paříže nepustil. Šťovíček o zmařených životech a alibismu MOV |
Plavce odrazovaly často naměřené vysoké hodnoty bakterií přenášených vodou a dokonce i riziko nákazy potenciálně smrtelnou leptospirózou z krysí moči. Městské úřady navíc běžně lovily z řeky rezavá kola, bedny a další velké vyhozené předměty.
Podle města je toto nebezpečí již minulostí. V roce 2022 testy říční vody v plánovaných olympijských lokalitách odhalily, že její kvalita byla v 91 procentech případů bezpečná pro koupání. Stále probíhající čištění Seiny si však vyžádalo vysoké náklady.
Paříž nyní investuje 1,4 miliardy eur (33 miliard Kč) do nové rozsáhlé dešťové kanalizace s kapacitou až 30 olympijských plaveckých bazénů. Zakázala také lodím vypouštět splašky do řeky.
Lidem žijícím na hausbótech radnice nabídla až 6 000 eur (145 tisíc Kč) na přestavbu jejich plavidel tak, aby mohla vypouštět odpad v městské čističce. Mimo břehy řeky také zahájila celoměstský program výsadby stromů, který umožní půdě absorbovat více dešťové vody. Již nyní se podle radnice počet druhů ryb v řece zvýšil z pouhých tří v 90. letech 20. století na současných 34.
Kromě samotné Paříže si vyčištění dotkne také přítoků Seiny a Marny. V současné době se v pařížském regionu staví kanalizace pro 23 000 domů, které dosud vypouštěly odpad přímo do řeky.
Nejslavnější plovárna
Není to poprvé, co se pařížské úřady snaží Seinu učinit vhodnou pro koupání. V roce 2017 město otevřelo ke koupání nádrž v kanálu Saint-Martin, který se vlévá do Seiny. Muselo ji však téměř okamžitě veřejnosti uzavřít poté, co se ve vodě objevily bakterie. Není divu, že místní obyvatelé v rozhovoru pro deník Le Parisien uvedli, že vstup do Seiny v Paříži by od nich vyžadoval velkou dávku víry. „Abych vlezla do řeky v Paříži, museli by mi zaplatit hodně vysokou částku,“ nechala se slyšet jedna z obyvatelek. Skeptické hlasy snášející se na adresu radnice zaznívají i od dalších obyvatel.
Radnice má ale vizi jasnou. „Pokud se Paříži podaří vyčistit vodu, vytěží z olympijských her více než jen krátkodobou příležitost turistů k fotografování,“ zaznívá dále z prohlášení úřadů. Snaha města vysadit více stromů a postupně odstranit povrchy přispívající k odtoku dešťové vody má vést k celkovému snížení znečištění a zmírní efekt tepelného ostrova ve městě. Zpřístupnění nábřeží Seiny ke koupání také podle radnice přiláká mnoho návštěvníků, podotýká Bloomberg.
Hry s Rusy, nebo ne? Důležitý summit uspořádají Britové, i s českou účastí |
Řeku Seinu přitom lemovaly v Paříži plovárny odnepaměti. V 19. století bylo možné chodit na lekce plavání hned vedle Nového mostu (Pont Neuf) na horní palubu plovoucího bazénu Deligny. Ten kotvil v 7. obvodu přímo před Národním shromážděním. V roce 1900 se v něm dokonce konaly plavecké závody olympijských her v Paříži. Až do 70. let 20. století se sem dámy chodily opalovat nahoře bez.
Ještě v 60. letech 20. století se zde pořádaly módní přehlídky v plaveckých kostýmech, v 90. letech byla historická plovárna vůbec posledním zařízením tohoto typu na Seině. Jednou na ní vypukl požár, jednou do ní narazila projíždějící loď a nakonec se jednoho osudného letního dne roku 1993 plovárna z dosud neobjasněných důvodů potopila na dno Seiny. Trvalo to necelých čtyřicet minut.
Jestli se Paříži podaří obnovit zašlou slávu svých starých plováren, ukáže jen čas.