Na první pohled by se dopis desítek německých společností dal připodobnit k onomu spolužákovi, který se přihlásí na konci hodiny, aby učiteli připomněl domácí úkol. V prohlášení totiž firmy jako Puma, Allianz či E.ON volají po zachování klimatických závazků, přestože kvůli pandemii koronaviru propukne ekonomické krize.
„Vyzýváme federální vládu, aby úzce propojila opatření hospodářské pomoci s cílem překonat jak koronavirovou, tak klimatickou krizi,“ píše se v prohlášení, které citují německé noviny Handelsblatt.
Mezi podepsanými ovšem nejsou jenom firmy, které za klima lobbují už delší dobu. Naopak. Jsou tam i společnosti působící v chemickém průmyslu, strojírenství, v autoprůmyslu i skupiny z finančních, stavebních a elektrotechnických odvětví. Ty přitom běžně spíš upozorňují spíše na to, jak velkou jsou pro ně ekologická opatření zátěží.
Jednou z nich je například největší německý ocelářský a technologický podnik ThyssenKrupp. V rámci iniciativy vyzval Bernhard Osburg, vedoucí ocelářské divize společnosti, aby byl ekonomický stimulační program v souladu s klimatickými potřebami. Ocelářská skupina Salzgitter AG zase zmiňuje snahu nahradit při výrobě oceli uhlík vodíkem, od které si hodně slibuje generální ředitel firmy Joerg Fuhrmann.
Koronavirus ve světě   |
Pozadu nezůstává ani jeden z německých výrobců plastů Covestro. „Jde o to, aby naše ekonomika byla odolnější vůči krizi a konkurenceschopnější s ohledem na skutečně udržitelnou, klimaticky neutrální budoucnost,“ uvádí Markus Steilemann, generální ředitel společnosti.
Jde tedy o signál tradičních průmyslových firem, které nechtějí, aby politici ve stínu koronavirové krize upustili od ochrany klimatu. Podepsané společnosti vyzývají politické činitele, aby nepodlehli naléhání těch podniků, pro které je koronavirová krize překážkou v plnění klimatických opatření z dřívějška.
Green Deal po koronaviru
Skupin, které žádají opak toho, co prohlášení šedesáti společností, není málo. Mezi opoziční hlasy patří například Asociace evropských výrobců automobilů ACEA, která před měsícem naléhala na Evropskou unii, aby odložila zavedení klimatických regulací. Letecké společnosti žádají osvobození od daní z pohonných hmot a část plastikářského průmyslu prosí o odvolání zákazu některých plastových výrobků.
Pro pozastavení klimatických opatření jsou i někteří evropští politici. Otazník visí nad takzvanou Zelenou dohodou (Grean Deal), tedy nad balíčkem Evropské komise, který měl pomoci proměnit evropské hospodářství na udržitelnější a ekologičtější.
Vláda snížila podporu solárním elektrárnám a rozjíždí rozšíření Dukovan |
„Zelená dohoda byla obrovskou výzvou pro ekonomiku, která se zrovna nalézala ve špičkové formě. Avšak po pandemii koronaviru nebude životaschopná,“ konstatoval například německý europoslanec Markus Pieper pro časopis Focus.
S Pieperem by souhlasil i český premiér Andrej Babiš. „Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit na koronavirus,“ řekl Babiš před časem.
Neutrální názor pak zastává třeba německá průmyslová asociace BDI. Přiznává, že je potřeba držet se určitých klimatických cílů, upozorňuje ale, že vlády, společnosti i domácnosti budou mít v budoucnu k dispozici velmi málo investic. „Zelená dohoda by se měla stát chytrou dohodou, ve které by růst, zaměstnanost a ambiciozní klimatické cíle byly spojeny efektivně v jednom balíčku prostřednictvím inteligentních investic a hospodářské pomoci,“ uvedl zástupce ředitele BDI Holger Loesch.
Německá ministryně životního prostředí a jaderné bezpečnosti Svenja Schulze se účastní tiskové konference na začátku Petersbergského klimatického dialogu. 27. dubna 2020
Výzva přišla německé vládě v pondělí, kdy začalo setkání třiceti evropských ministrů životního prostředí nazvané Petersbergský klimatický dialog. Evropské státy na něm měly předeslat, zdali budou jejich plány na hospodářskou obnovu kompatibilní s Pařížskou dohodou, kterou podepsaly v roce 2015, a v níž se zavázaly omezovat emise skleníkových plynů.
