Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně, píše agentura Reuters. Vláda navíc uložila ministrovi zahraničí Péteru Szijjártovi, aby zajistil dodatečné dodávky plynu ze zahraničí. Zvýšit by se měla také domácí produkce uhlí. Zákaz vývozu zdrojů energie se týká i palivového dříví.
Stávajícím jaderným blokům v Maďarsku by podle představ kabinetu Viktora Orbána měla být prodloužena životnost. Na dnešním jednání skupiny zemí C5 (Maďarsko, Česko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) ministr Szijjártó rovněž uvedl, že bude uspíšena stavba nové elektrárny Paks II. Stavební práce by podle něj mohly začít už v příštím roce, uvedla agentura APA.
Ruská stopa v Maďarsku je silná
V Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch společně s Českou republikou a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.
Cenový strop paliv je neudržitelný a nebezpečný, míní šéf společnosti MOL |
Maďarsko během května zavedlo mimořádnou daň pro podniky s vysokými zisky. Opatření má platit v letošním a příštím roce a týká se třeba bankovního sektoru, pojišťoven, energetiky i letecké dopravy. Peníze maďarská vláda chce použít na snížení rozpočtového deficitu i na posílení armády.
Koncem června podepsal premiér Orbán dekret, který vládu v případě nouze zmocňuje k převzetí dohledu nad důležitými energetickými podniky a provozovatelem sítě pro přepravu plynu FGSZ.
Maďarský premiér Orbán se snažil dojednat s Putinem navýšení dodávek plynu do země:
1. února 2022 |
