Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJeště v nedávné minulosti se zdálo, že Maďarsko má v rámci Evropské unie významného spojence v Polsku, kde je v současné době u moci podobně konzervativní vláda jako v Budapešti, s podobným programem, jenž odmítá západní pojetí liberální demokracie a profiluje se jako nacionálně populistický kabinet.
Válka na Ukrajině však významně narušila spojenectví obou zemí, které EU ostře kritizuje, že dle jejího názoru porušují svobodu médií a oslabují nezávislost justice. Zatímco Polsko patří dlouhodobě k největším odpůrcům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, maďarský premiér Viktor Orbán se snaží vystupovat v rámci konfliktu neutrálně a bývá považován za jednoho z posledních proputinovských politiků v Evropské unii.
Končí spojenectví Polska a Maďarska?
„Zatímco Polsko patří mezi státy Evropské unie, které jsou nejaktivnější v podpoře Ukrajiny, Maďarsko, jakkoliv nakonec neblokovalo žádnou z unijních sankcí, má vůči odporu k prezidentu Putinovi o poznání vlažnější postoj,“ míní Pavlína Janebová.
„Zároveň vidíme, že Evropská komise v souvislosti s tím činí kroky ke schválení polského plánu obnovy. Na rozdíl od Maďarska, kde plán stále ještě schválen nebyl a pravděpodobně v nejbližší době ani schválen nebude. Sledujeme tedy, že Evropská komise může v tomto oba státy ještě více rozdělit,“ poznamenává analytička.
Podobné je to podle ní také ve věci budoucí spolupráce uvnitř visegrádské čtyřky, jejímiž členy jsou vedle Maďarska a Polska také Česko a Slovensko. V rámci postojů k Rusku se i v tomto uskupení ocitlo Maďarsko v osamocené pozici.
„Visegrádská čtyřka nikdy nebyla žádným osudový politickým uskupením. Spojily ji sice postoje k migraci, ale zejména v tuto chvíli se ukázalo, že šlo zejména o relativně pragmatické uskupení, jehož cílem bylo pomáhat si, vyměňovat si zkušenosti, podporovat se ve společných zájmech. Nebylo potřeba bavit se o věcech, ve kterých si nerozumíme,“ míní Janebová.
Velká politická témata by tak Visegrádská skupina řešit neměla. „Prostě jsme sousedy, jsme ve stejném regionu, ze kterého nemůžeme nikam odejít, nemůžeme se přemístit do Beneluxu. I v budoucnu spolu budeme muset nějakým způsobem vždycky vycházet a Visegrádská skupina je hodnotná zejména vztahy na pracovních nižších úrovních, v budování mezilidských kontaktů, v budování kontaktů mezi občanskými společnostmi. Máme tady například mezinárodní visegrádský fond, který je skutečně velmi efektivním a užitečným nástrojem pro podporu rozvoje těchto čtyř zemí.“
V rámci neutrálního postoje Maďarska k rusko-ukrajinské válce je však Pavlína Janebová opatrná i vzhledem k další okolnosti, která se v médiích tolik nezdůrazňuje. „Jakkoliv nechci Viktora Orbána a jeho režim jakýmkoliv způsobem omlouvat – protože to, co se v Maďarsku děje, je skutečně něco, co by měla Evropská unie řešit – tak se můžeme stejně kriticky dívat třeba i na výroky francouzského prezidenta Macrona, jehož vize vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií není vzdálená vizi Maďarska a nejen v naší zemi nenachází úplně pochopení.“
Autoritář Viktor Orbán
V další části Rozstřelu Pavlína Janebová podrobně rozebrala přerod původně liberálního Viktora Orbána v tradicionalistu a konzervativce nacionálního střihu, který buduje v Maďarsku autoritářský režim. „Na konci osmdesátých let a na počátku devadesátých let začínal jako liberál, který plamenně řečnil a argumentoval pro odsun sovětských vojsk z maďarského území.“
„V průběhu devadesátých let ale poznal, že liberalismus není něco, co by mu v Maďarsku zajistilo politický úspěch, a tak se časem posunul ke konzervativní ideologii. Jeho vize a vize jeho strany Fidesz spočívá v tom, že zdůrazňuje svébytnost a důležitost maďarského národa. Že maďarský národ nesmí být pohlcen evropským federalismem, kde by jednotlivé národy ztratily svá práva. A s touto vizí pak drtivě vyhrál volby v roce 2010 a u moci zůstal až dodnes,“ říká analytička.
Z původně proevropského politika, jehož strana byla součástí Evropské lidové strany, se tak stal nacionálně smýšlející premiér, který má stále blíže ke krajně pravicovým stranám, včetně Národního sdružení (dříve Národní fronty) francouzské prezidentské kandidátky Marine Le Penové.
„V Maďarsku tak vznikl jakýsi hybridní režim, tedy už ne úplná demokracie, ale jakýsi hybrid mezi demokracií a autoritářstvím,“ myslí si Janebová. „Navíc jeho podpora v Maďarsku je reálná. Poslední dubnové volby v letošním roce, které Viktor Orbán vyhrál, sice nebyly podle OBSE úplně fér. Ale odborníci upozorňuji, že i kdyby měly všechny strany rovné podmínky, zřejmě by strana Fidesz i tak volby vyhrála. Takže Orbánova podpora je skutečná.“
Orbánovy úspěchy a slabá opozice
Důvodem je podle Janebové to, že Orbánova politika je minimálně v ekonomické oblasti úspěšná. „Bezpochyby Viktor Orbán je úspěšným a talentovaným politikem a úspěšným premiérem, to je zapotřebí říct, nelze ho podceňovat. Má na svém kontě i řadu úspěchů a skutečně řada Maďarů ho volí, protože se jim vede za jeho vlády lépe než za vlád předchozích.“
Navíc přestože se velká část maďarské opozice před posledními volbami spojila do jednoho uskupení, její jednotliví členové nevystupují jednotně a mají mezi sebou ideologické i osobní spory. Ani letos v dubnu tak pro Fidesz nebyla sjednocená opozice vážným protivníkem.
A v čem se Maďarsko odklání od liberální demokracie evropského střihu? „Podle některých údajů je až 80 procent maďarského mediálního trhu v rukou Viktora Orbána, respektive jemu spřátelených lidí. Existují tam i opoziční média, weby i noviny, ale mají menší pokrytí. Takže pokud aktivně nevyhledáváte k vládě kritické informace, podléháte automaticky narativu, který je výhradně oslavný vůči Orbánově vládě.“
Výhradně provládní názory zaznívají podle analytičky také z maďarské veřejnoprávní televize a příklon k vládě údajně vykazují i nejvyšší představitelé maďarského soudnictví. „Pokud se podíváte na Nejvyšší a Ústavní soud, tak je tam mnoho soudců, kteří byli jmenováni stranou Fidesz a jsou vůči vládě loajální,“ uzavírá Pavlína Janebová.
Jsou v Maďarsku porušována práva sexuálních menšin? A hrozí další vyostření konfliktu mezi Maďarskem a Evropskou unií ve sporu o dodržování principů právního státu? I na to odpovídala Pavlína Janebová v Rozstřelu.
