V londýnské finanční čtvrti City jsou vidět první známky života. Makléři a obchodníci se objevují ve znovuotevřeném obchodě Pret a Manger, aby si koupili kávu s sebou. Zahradníci upravují záhony s květinami kolem sochy vévody z Wellingtonu, která se tyčí u stanice metra Bank v centru čtvrti. Úklidové firmy otírají kliky dveří a leští podlahy v halách bank, zápach dezinfekce se valí ulicí. Je to vůně pokroku, píše agentura Bloomberg.
V posledních více než deseti týdnech se v tomto evropském finančním centru pohyboval jenom nejnutnější počet pracovníků, zejména obchodníci, kteří nemohou pracovat z domova. Teď, když se omezení v Británii pomalu uvolňují, se i City připravuje na návrat pracovníků.
Je zde naděje, že City bude brzy opět vypadat jako místo kypící životem, které láká kariéristy z celého světa. Přesun finančního průmyslu z domácích kanceláří zpět do skleněných a ocelových věží je pro zdraví Británie důležitý. Obchod s penězi se na britské ekonomice podílí asi sedmi procenty a než se globální ekonomika zastavila, vytvářel roční obchodní přebytek 44 miliard liber (1,3 bilionu Kč).
Home office stále vede
Návrat lidí zpět ale bude mnohem komplikovanější než zařízení jejich práce z domova. Například banky HSBC Holdings a UBS Group neplánují, že by v dohledné době požádaly většinu zaměstnanců o návrat do kanceláří. Stejně tak divize správy aktiv Deutsche Bank v Londýně. Podle průzkum YouGov pro softwarovou firmu Okta pouze jeden ze čtyř kancelářských zaměstnanců se chce vrátit na plný úvazek do kanceláře.
Po pandemii ovládnou města cyklisté. V Bruselu se pokoušejí o revoluci |
V první vlně navrátilců budou zřejmě obchodníci, bankéři zabývající se fúzemi a akvizicemi a další profesionálové, na které se vztahují přísné předpisy o obchodním tajemství a jiná právní nařízení. Najdou zde radikálně změněné prostředí. Na zaměstnance Royal Bank of Scotland pak čekají u vchodu termovize a měření teploty.
Podobná opatření mohou očekávat i zaměstnanci výškových budov, spolu s omezeným vstupem do výtahu a kuchyněk či vyznačením doporučené vzdálenosti na podlahách a jednosměrnými schodišti. Většina firem chce dodávat zaměstnancům roušky a další ochranné prostředky.
Nejenom Londýn
Nový svět už byl zaveden i jinde. Zaměstnanci UniCredit v Miláně musejí mít po celou dobu roušky. Ve Frankfurtu vypnula Deutsche Bank kávovary, aby zaměstnanci nesahali na tlačítka. A schůzky v konferenční místnosti kvůli brainstormingu? V žádném případě. Lepší bude používat Zoom, a to i když jste všichni v kanceláři.
Někteří vedoucí pracovníci také uvažují, zda potřebují všechny kancelářské prostory. Koncem dubna generální ředitel banky Barclays Jes Staley novinářům řekl, že představa umístění 7 000 lidí do jedné budovy může být minulostí.
I když myšlenka, že se zbavíte vysokých režijních nákladů, vypadá lákavě, odborníci od manažerů po psychology uvádějí, že to není dobrý nápad. Partner advokátní kanceláře Hogan Lovells Michael Thomas tvrdí, že je důležité se do kanceláře vrátit a obnovit osobní setkávání.
„Obchodní vztahy jsou vztahy mezi lidmi, zvláště u práva, které je o důvěře,“ říká Thomas. „Jemný rozdíl je důležitý, i nálada je důležitá, a my musíme posoudit postoj klienta.“
Hrozí i psychické obtíže
Šéfové by také neměli podceňovat daň z izolace. Novinkou práce z domova může být vyhoření z přepracování nebo pocit marnosti a vyloučení u těch zaměstnanců, kteří nedostávají zpětnou vazbu od svých vedoucích, varoval generální ředitel konzultační společnosti Mind Gym Octavius Black.
Lidé podle něj potřebují žertování a každodenní kontakt s kolegy, aby byli kreativnější a mohli snáze pokračovat v inovativních projektech. To je důležité nejen pro rozvoj silné firemní kultury, pomáhá to firmám i k vyšší ziskovosti.
„Myšlenka, že můžete ušetřit za kancelářské prostory a necháte lidi pracovat z domova na dobu neurčitou, by byla obrovskou chybou,“ myslí si Black. „Všechny ty rituály v práci jsou důležité, poskytují souvislosti, pocit sounáležitosti a jsou v organizacích sociálním lepidlem.“
Dva tisíce let historie
I když se firmy tomuto novému světu přizpůsobí, není pochyb o tom, že další fáze aktuální krize bude drsná. Nebývalé omezení pohybu donutí firmy přehodnotit počet zaměstnanců, pronájem komerčních nemovitostí, technologii i podnikatelské modely.
I tak, uprostřed obav, je důvod věřit, že londýnská City, kterou založili Římané před dvěma tisíci lety a která za staletí přežila mor, zničující požár a bombardování, přežije i koronavirus. I když se změní, protože některé ze stovek restaurací a obchodů zřejmě budou muset zavřít.
Některé změny však mohou být vítané. Více lidí by mohlo začít jezdit do práce na kole, a některé ulice by se tak mohly trvale uzavřít pro motorová vozidla. Více práce z domova by také mohlo urychlit přijetí zdravější rovnováhy mezi prací a volnem. Jedna věc, která se však v City nezmění, je touha být v centru dění.
