Roušky nabízejí gigantické módní domy jako Prada, Chanel, Louis Vuitton nebo Dior, ale i běžné řetězce obchodních domů jako Zara či Gap.
Koronavirus ve světě |
Například Louis Vuitton ve čtvrtek oznámil, že bude zdarma dodávat roušky zdravotníkům v první linii. Luxusní módní značka proměňuje v provizorní výrobny roušek pět svých francouzských fabrik. Dior, vlastněný stejnou mateřskou společností LVMH, ústenky do nemocnic vyrábí už od konce března.
Ve svém marketingu se toto solidární gesto snaží prodat také další výrobci módy. V očích zákazníků za to sbírají body, ale setkávají se i s kritikou.
Laciná charita
„Naše hlavní běžná pracovní činnost je teď velmi ohrožena,” říká Rachelle Slossová, ředitelka značky Youphoria Festivalwear. Jedna z menších firem, které pandemie existenčně ohrožuje, prodává na internetu vlastní roušky a za každý zakoupený kus slibuje, že zdravotníkům v první linii pošle čtyři roušky. „V těchto obtížných a nejistých časech se musíme snažit dělat drobné činy, které pomáhají,“ vysvětluje.
Zaštiťovat snahu charitou pro zdravotníky je však ošemetné. Roušky jsou v nemocnicích stále nedostatkovým zbožím, jenomže mnoho běžných látkových roušek nesplňuje bezpečnostní parametry.
„Výroba roušek pro zdravotníky obnáší úplně něco jiného než šití oděvů,” reaguje na podobné charitativní akce May Yangová, zakladatelka značky kabelek Lidia May. „Obávám se, že mnoho firem velmi spěchá s rouškami na trh a některé materiály jsou velmi nevhodné. Za nesprávnou roušku totiž lékařům a ostatnímu zdravotnickému personálu může hrozit vyhazov,“ dodala.
Podle ní je pochopitelná snaha se zviditelnit v době, kdy se nedaří, ale darování nevhodných roušek zdravotníkům v první linii nikomu nepomůže. Říká, že by bylo lepší, aby se firmy soustředily na prodej a výrobu roušek pro běžné zákazníky. To by neměl být problém, protože zájem veřejnosti o ústenky je obrovský. Podle prodejního serveru Etsy jen během víkendu vyhledávalo roušky více než dva miliony lidí. Za minulý týden jich pak zmíněná stránka prodala stovky tisíc.
Roušky jako záchranný kruh
Ředitelka značky Youphoria Festivalwear je si vědoma toho, že většina lidí, kteří roušky této značky momentálně kupují, by o běžný sortiment firmy neměla zájem. To samé platí i pro větší značky typu Chanel či Prada.
Vše o koronaviru
|
Jenomže jejich šití je pro tyto značky výhodné nejen marketingově ale i ekonomicky. Zaměstnanci stále mohou chodit do práce, nepřijdou o svá místa a firma si uchová alespoň nějaký zisk.
S přechodem na roušky módní značky zároveň získají status potřebné společnosti, která smí fungovat i v krizové době. Americká vláda zavedla smluvní opatření, podle kterého firmy, vyrábějící potřebné pomůcky, dostávají státní podporu. Ta pak firmě umožní platit své běžné výdaje, zaměstnance nebo nájemné. Jednou z prvních firem, která kontrakt využila, byla firma American Giant ze San Francisca.
„Před týdnem jsme skončili s výrobou oděvů a přešli jsme na roušky. Dává nám to v současné době větší smysl šít vybavení pro zdravotníky, než vyrábět oblečení,” říká ředitel firmy, Bayard Winthrop. „Vyrábíme to i z důvodu, abychom nepřišli o naše zaměstnance a mohli jsme zůstat otevření. Hlavním důvodem je však samozřejmě touha dělat dobré věci,” dodává.
Pro dobrotu na žebrotu
Smutnou zprávou však zůstává, že firmy, které se na roušky a zdravotnický materiál v USA zaměřují i mimo koronavirovou krizi, neplánují rozšíření výroby. Jednou z takových společností je Prestige Armitech sídlící v americkém státě Texas. Tato firma vyrábí téměř veškeré roušky, které používá americká armáda.
Denně vyrobí okolo 600 tisíc roušek, ale podle ředitele Mikea Bowena neplánují nějak navyšovat výrobu nebo zavádět další opatření. „Nebudeme zavádět noční směny či práci o víkendech. Pojedeme nadále klasické osmihodinové směny. Tyto změny by rapidně zasáhly do našeho provozu a až krize pomine, měli bychom problémy. Teď si každý roušku koupí, ale po opadnutí krize dají stejně všichni přednost levnější variantě z Číny,” řekl Bowen pro Dallas News.
Tuto zkušenost si totiž jeho firma nese už z dob, kdy svět sužoval virus H1N1. Jeho firma navýšila produkci a dodávala materiál do nemocnic, avšak nedošlo k pevnému závaznému kontraktu, že stejné množství bude dodávat i po opadnutí krize. „Už jsem se poučil, musel jsem pak vyhodit 150 svých zaměstnanců,“ uzavřel ředitel.