Peresovo centrum pro mír a inovace se zdálky neliší od moderních kancelářských budov hustě rozesetých po Tel Avivu. Útroby sklobetonového kvádru však nabízejí přehlídku toho nejmodernějšího, čím se mohou Izraelci pochlubit. A že se chlubí rádi.
„Po Rusku, USA a Číně bude Izrael čtvrtou zemí, jejíž sonda dosedne na Měsíci,“ řekl novinářům v polovině února průvodce komplexu, který založil premiér a pozdější prezident Izraele Šimon Peres. Sonda izraelského projektu SpaceIL, který vznikl před osmi lety a v přepočtu vyšel asi na dvě miliardy korun, se na Měsíc chystá v polovině dubna. Bude na přirozené družici naší planety zkoumat magnetické pole a fotografovat její povrch.
Miliardy do zdravotnictví
Izraelská firma je lídrem v chytré navigaci. Nyní chce silnice bez řidičů |
Příklad SpaceIL ilustruje, na co Izraelci cílí především – na vědu a výzkum nových technologií. Blízkovýchodní země se za posledních pět let stala celosvětovou dvojkou v podílu inovací na hrubém domácím produktu. Ten nyní tvoří 4,2 procenta HDP ročně (v přepočtu 333 miliard korun) a většinou ho táhnou mladé startupy.
Mladé společnosti později končí na světových burzách nebo v rukou nadnárodních gigantů, kteří za projekty vzniklé na vysokoškolské půdě platí majlant. V ani ne osmimilionovém Izraeli nyní funguje bezmála přes šest tisíc takových firem. Sedmnáct procent z nich se zaměřuje na umělou inteligenci.
Jenom od roku 2014 do loňska jich vzniklo 215, vyplývá z údajů databáze Start-Up Nation’s Finder. Za stejné období do izraelských společností zaměřených na umělou inteligenci přiteklo více než půl miliardy dolarů v investicích. Tamním firmám nejvíc věří Američané, Němci nebo Číňané.
Rychlému rozvoji napomáhá úzká spolupráce univerzit, státních organizací a soukromého sektoru. Úspěšní podnikatelé se často rekrutují z řad izraelské armády, napsal americký technologicko-ekonomický měsíčník Wired.
Vláda premiéra Benjamina Netanjahua loni ohlásila plán vybudovat největší světovou lékařskou databázi. Program za více než šest miliard korun má přilákat velké světové zdravotnické firmy.
„Je škoda, že v EU zatím nejde plošně taková data sdílet s medicínským zařízením (nemocnicí, lékařem). V USA je to zatím věc několika málo nemocnic. Větší propojení by se dle mého mělo podporovat finančně ze strany státu,“ uvedl ředitel inovací společnosti Clever Monitor Lukáš Hakoš, který navrhoval obdobné databáze pro výzkumné a finanční společnosti.
Na zdraví se v Izraeli soustředí čtvrtina technologických společností. Jenom zdravotnický fond Moon Ventures loni nasál investice za půl miliardy dolarů. Těmi podpoří startupy, jako je společnost Healthy.io, která díky aplikaci promění mobilní telefon v přístroj na měření vzorků moči. Aplikace dokáže pomocí mobilu a speciální tyčinky varovat před možnou infekcí nebo chronickými onemocněními. Těhotné ženy upozorní na případná rizika spojená s vývojem plodu. Její produkt získal už i posvěcení EU.
Bez nadsázky lze říci, že Izraelci mají startup téměř na všechno. Přístroj společnosti Watergen například vyrábí vodu ze vzduchu. Největší verze dokáže ze vzduchu vyrobit až pět tisíc litrů vody denně a nepotřebuje k tomu nic víc než elektrickou přípojku.
S vodou, která začíná být strategickou surovinou i u nás, mají izraelské firmy radit i v Česku. Po společném jednání s Netanjahuem to letos v únoru oznámil český premiér Andrej Babiš.
Ve městě budoucnosti
Stejně tak se hodně hovoří o budoucí podobě měst. V Peresově centru na to mají dokonce simulaci, která vás díky virtuální realitě „přenese“ do dvacet let vzdálené budoucnosti.
V počítačem vytvářeném městě je vše automatizováno, na každém rohu umělá inteligence a kamerové systémy. MHD, sanitky či auta na svoz odpadu se bez lidí obejdou.
Podobu Tel Avivu tak spoluutvářejí izraelské firmy, jako je ACiiST, Mobility Insight nebo Zen City. A vzhledem k tomu, kolik jich je, se Tel Aviv o budoucnost bát nemusí.
