V zemích eurozóny míra inflace vystoupila z květnových 8,1 procenta na 8,6 procenta, což je také rekord. Nejvíce k růstu cen v zemích platících eurem z meziročního pohledu přispěly energie, následovaly potraviny, alkohol a tabák, služby a neenergetické průmyslové zboží.
Proti květnu spotřebitelské ceny v EU vzrostly o 0,9 procenta, v eurozóně činila meziměsíční inflace 0,8 procenta.
Nejnižší míru inflace letos v červnu Eurostat registruje na Maltě, kde činila 6,1 procenta, dále ve Francii (6,5 procenta) a ve Finsku (8,1 procenta). Naopak nejvyšší míru inflace mělo Estonsko (22 procent), Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19,2 procenta).
Euro area annual #inflation up to 8.6% in June https://t.co/IyCFO5D4pz https://t.co/ZLFmeEJLSh
Česko je na čtvrtém místě
Česká republika se s mírou své inflace nachází za pobaltskými zeměmi hned na čtvrtém místě. A to i když má podle metodiky Eurostatu o něco nižší inflaci než podle měření ČSÚ.
Český statistický úřad totiž za červen naměřil meziroční růst cen o 17,2 procenta, což je nejvíc od konce roku 1993. I v tuzemsku jsou inflačním tahounem ceny potravin, energií, bydlení nebo pohonných hmot.
Za čtvrtým Českem následuje Polsko s inflací dosahující výše 15,6 procenta, šesté je Rumunsko. Sousední Slovensko má inflaci na úrovni 12,5 procenta.
„Ačkoli je metodika Eurostatu ohledně výpočtu inflace sjednocená, váha jednotlivých položek ve spotřebním koši se napříč zeměmi liší. Například váha energií ve spotřebním koši pobaltských zemí je dvojnásobná oproti Maltě, což do jisté míry i vysvětluje velké rozdíly v meziročním růstu inflace, která je tažena do velké míry právě energiemi,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Zatímco příspěvek růstu cen energií k inflaci byl podle Seidlera v první polovině loňského roku poblíž nuly, letos v červnu už činil 4,6 procentního bodu. „To znamená, že jen přímý vliv růstu cen energií objasňuje velkou část zrychlení inflace. Další část pak táhne nepřímo přes ceny zboží a služeb, které zdražují z titulu vyšších nákladů na energie,“ uvedl Seidler.
Proč měří inflaci jinak Eurostat a jinak ČSÚEurostat vykazuje inflaci jako tzv. harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP). Ty v Evropské unii vznikly jako reakce na potřebu vytvořit srovnatelné indexy spotřebitelských cen, aby bylo možné změřit trendy inflace členských států EU jako kritérium vstupu do měnové unie. Mezi strukturou spotřebního koše indexu spotřebitelských cen ČR (jak ho vykazuje ČSÚ) a strukturou spotřebního koše HICP jsou určité rozdíly. Ve vahách HICP jsou zahrnuty tržby za nákupy cizinců na území České republiky, ale není v něm zahrnuto tzv. imputované nájemné - tedy prvek měřící růst nákladů na vlastnické bydlení (jde o hypotetickou částku, kterou by majitelé svých obydlí inkasovali, kdyby je pronajímali). |
Centrální banky zasahují
Do boje s vysokou inflací vstupují centrální banky. Ta česká postupně zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na sedm procent, což je nejvíce od roku 1999. Naposledy v červnu přistoupila k razantnímu zvýšení o 1,25 procentního bodu.
ECB s podobným krokem dlouho váhala, nechtěla totiž vysokými sazbami ohrozit zadlužené jižní státy, především Itálii. Rychlý růst cen však nakonec přiměl k akci i bankéře ve Frankfurtu - první růst sazeb od roku 2011 je naplánovaný na čtvrtek.
