Zlevňovaly zejména potraviny, zájezdy nebo kultura. „Objasnění konkrétních důvodů, proč právě v Česku byla meziměsíční inflace nejnižší, by vydalo na hlubší analýzu. Lze ale spekulovat, že nákladové tlaky, které donedávna tlačily ceny směrem nahoru, již odezněly, a důležitějším faktorem se stává ochota zákazníků vysoké ceny akceptovat. Právě poptávka je v Česku na evropské poměry nebývale slabá. Tuzemští obchodníci tak mohou být více než jinde nuceni klesající náklady promítat do nižších cen,“ říká Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus.
O poznání hůře vyšlo Česko z meziročního srovnání. Oproti loňskému září totiž spotřebitelské ceny vzrostly o 8,3 procenta, což znamená, že se Česko potýkalo se čtvrtou nejvyšší inflací v rámci Unie.
Vyšší inflaci než Česko mělo podle evropských statistiků jen Maďarsko, Rumunsko a Slovensko.
Ještě loni patřily první příčky baltským zemím, v nichž meziroční inflace překračovala dvacet procent. Nyní ale Estonsko, Litva i Lotyšsko vykazují růst spotřebitelských cen okolo čtyř procent.
Také Maďaři měli před rokem dvacetiprocentní inflaci, ale na rozdíl od baltských zemí se jí dosud nedokázali zbavit. V září Maďarsko vykázalo meziroční inflaci ve výši 12,2 procenta, což je nejvíc z celé Evropské unie.
„Situace Maďarů je zvláštní. Odebírají ruský plyn a tvrdí, že za dobré peníze, fixovali ceny energií i základních potravin. Inflace tam ale přišla stejně, a to oklikou přes ostatní zboží,“ vysvětlil pro MF DNES Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
I při odhlédnutí od specifické situace v Maďarsku je vidět, že vyšší inflací trpí převážně země bývalého východního bloku. Ekonom Hradil to vysvětluje větší závislostí těchto zemí na ruských fosilních palivech. Zároveň mají tyto země energeticky náročné ekonomiky závislé na plynu. A navrch jde o země, které v rámci EU patří mezi ty chudší.
„Čím chudší daná země je, tím větší část příjmů její obyvatelé vynakládají na základní životní potřeby, jako jsou potraviny a energie. Tyto položky tudíž mají větší váhu při výpočtu inflace a bohužel v nedávné době patřily mezi ty s nejvyšší inflací,“ vysvětluje Hradil s tím, že ve východních zemích je obecně nižší cenová hladina, a tedy i mzdy. Energetické suroviny ale nakupují země na mezinárodním trhu za podobné ceny, takže šok je kvůli tomu větší.
Stropem k vyšší inflaci
Aktuální tahouni unijní inflace nyní zároveň doplácejí na to, že u některých komodit a zboží zastropovali ceny. „Rozdíl mezi stropem a tržní cenou musí nakonec zaplatit daňový poplatník. Stropy tudíž zvýhodňují největší spotřebitele, tedy typicky bohaté občany, protože se na jejich vyšší spotřebu skládají všichni jejich spoluobčané z daní. Zároveň nemotivují k nižší spotřebě, čímž poptávku, a tudíž i cenu udržují výš,“ vysvětluje Hradil.
Mastná inflace. Kvůli oleji si Španělé i Italové připlatí za tradiční jídla |
„Krok pouze oddálí inflaci v čase, tak jako jsme to viděli například ve zmíněném Německu, kde stát ulevil občanům v oblasti dopravy, což se projevilo nižší inflací v minulém roce, ale v tomto roce naopak byla vyšší,“ doplňuje Martin Kron, analytik Raiffeisenbank a popisuje tak situaci, kterou na vlastní kůži už brzy pocítí také Česko. Inflační čísla za říjen až prosinec totiž ovlivní energetický úsporný tarif, který snížil ceny energií. Kvůli tomu se tak spotřebitelské ceny do konce roku budou srovnávat s nižšími cenami než dosud. Analytici proto čekají, že se inflace v tomto období dočasně zvýší.
Pro celou EU pak Kron očekává, že ve zbytku roku inflace zamíří ke třem procentům. „Za tímto poklesem stojí zejména vysoká srovnávací základna, kdy inflace dosáhla svého vrcholu v říjnu loňského roku. Dále pak uklidnění cen energií či obecně stabilizace na nabídkové straně, rovněž měnová politika, která tlumí ekonomickou aktivitu,“ vysvětlil analytik.
