Řecko jedná se svými partnery z eurozóny o možnosti získání 27 miliard eur (654,5 miliardy korun) na financování státního dluhu.
"Původní plán byl, že se Řecko vrátí na trh (aby získalo 27 miliard eur) v roce 2012. V tuto chvíli se to zdá být obtížné," řekla ministryně práce Luka Katseliová. Země tak vede jednání na evropské úrovni o alternativních možnostech získání této částky.
Země eurozóny s výjimkou Slovenska už Řecku půjčily 110 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), tato částka ale na pokrytí řeckých potřeb stačit nebude.
O víkendu se objevily i spekulace, že churavějící Řecko zvažuje odchod z eurozóny a znovuzavedení své národní měny. Atény je ale důrazně popřely.
"Myslíme si, že Řecko potřebuje další upravený program," řekl lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker, který minulý týden vedl tajnou schůzku několika zemí eurozóny, které se zabývaly právě situací v Řecku.
Politici vyloučili možnost, že by země restrukturalizovala svůj dluh, což by znamenalo vyhlášení bankrotu a držitelé řeckých dluhopisů by přišli o své peníze. "Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet a eurokomisař Olli Rehn dospěli k názoru, že by restrukturalizace nadělala víc škody než užitku," cituje Financial Times nejmenovaného unijního činitele.
Tým zástupců MMF a EU bude tento týden v Řecku zkoumat plnění podmínek pro poskytnutí úvěru a rozhodne, zda v červnu uvolní dalších 12 miliard eur ze slíbené pomoci. Guvernér centrální banky Jorgos Provopulos však již upozornil, že země zcela podmínky daného programu neplní. Ohroženo je rovněž splnění rozpočtového deficitu, protože příjmy jsou kvůli daňovým únikům a recesi mnohem nižší, než se čekalo, a některé reformy stále narážejí na odpor veřejnosti.
Ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrové hodnocení Řecka o dva stupně ještě hlouběji do spekulativního pásma. Své rozhodnutí odůvodnila riziky, že si země bude muset vyjednat prodloužení splátkového kalendáře svých dluhů. Další snížení ratingu připustila i agentura Moody's, i když pouze o jeden stupeň.
Potřebujeme zmírnit úspory, žádá Řecko
Zatím není úplně jasné, jakou podobu bude nová pomoc Řecku mít. Jednou z možností je půjčka ze současného záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou EFSF. Ten by mohl zároveň v omezené míře nakupovat řecké dluhopisy. Atény se navíc chystají navrhnout dobrovolné prodloužení splatnosti dluhopisů, jejichž splatnost vyprší příští rok.
Řecko zároveň žádá mezinárodní věřitele o větší shovívavost. Podle listu Die Welt by země ráda dosáhla dalšího snížení úroků z finanční pomoci, kterou obdržela. Chce také zmírnit požadovaná úsporná opatření a zpomalit plánované snižování rozpočtového deficitu.
List uvedl, že řecká vláda se snaží vyjednat zmírnění dohodnutých úsporných opatření jako výdajových škrtů a zvýšených daní, protože pro ekonomiku země představují příliš velkou zátěž. Úsporné kroky udržují Řecko v ekonomickém poklesu, což nevyhnutelně vede k dalšímu propadu vládních příjmů a tím k nemožnosti snížit vysoké deficity.
Řecko má podle podmínek záchranného úvěru v sumě 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) snížit rozpočtový deficit do roku 2014 ke třem procentům hrubého domácího produktu. Nyní vláda žádá, aby byl tento cíl o dva roky odložen.
