Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.
„Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní neočekává, že by Moskva ve čtvrtek po skončení pravidelné údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovila dodávky.
Poslední prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina naznačují, že by se dodávky obnovit mohly, není však jisté, v jaké to bude výši.
Bez plynu může být Česko už v polovině topné sezony, varují analytici |
Evropský blok by se podle von der Leyenové měl připravit i na možnost úplného odstřižení od plynu z Ruska, řekla šéfka komise. Úspory se mají týkat období od konce letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let.
Omezit používání plynu by měli podle EK všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny. Pokud bude některá země chtít požádat další státy o solidaritu, bude muset nejprve dokázat, že sama sáhla k potřebným úsporám. Státy by do konce září měly aktualizovat své národní energetické plány a jasně vytyčit, jak chtějí úspor dosáhnout.
Shoda na plánu zatím nepanuje. Kritické jsou státy, které cítí, že podporu ze strany EU nepotřebují. Podle agentury Reuters je mezi nimi například Polsko, které se od ruského plynu už odstřihlo a má zásobníky naplněné na 98 procent kapacity. Naopak třeba Maďarsko je na tom výrazně hůř, jeho zásobníky jsou plné jen na 47 procent.
K úsporám vyzval i premiér Petr Fiala. „Pokud se dál budeme chovat hospodárně, tak úspory nepochybně zvládneme,“ uvedl premiér po středečním jednání vlády. Podle něj je tuzemská spotřeba plynu o pětinu nižší než loni.
Požadavek Bruselu je podle odborníků reálný
Požadované snížení o 15 procent by tak znamenalo snížení vytápění o tři stupně Celsia, typicky například z 22 stupňů Celsia na 19. „Myslím si, že snížení o 15 procent určitě je snížení komfortu, na který jsme zvyklí, nicméně přeci jen to neznamená nutnost obléct se tak říkajíc do vaťáku nebo venkovního oblečení,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor. Dodal, že Česko patří k zemím s nadprůměrnou spotřebou energie na vytápění.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je snaha o úspory pochopitelná. „Jen je otázkou, zda se to musí dít pod taktovkou Evropské komise. Data ukazují, že spotřebitelé v Česku už ve druhém kvartálu snížili spotřebu plynu přibližně o požadovaných 15 procent. Nepotřebovali žádné prosby, stačil prudký nárůst ceny, který vyprovokoval úspory. Požadavek mi tak přijde trochu zbytečný. Beru ho spíše jako snahu upozornit na napjatý stav na trhu, než že by měl přinést nějaká reálná omezení spotřeby firem či domácností,“ uvedl Tyleček.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává problém se schválením návrhu EK spíše u zemí, které jsou Rusku spíše nakloněny, než u zemí, které na plynu z Ruska nejsou závislé, jako jsou Dánsko, Portugalsko nebo Španělsko.
