V Londýně se po rekordní vlně veder, kdy meteorologové v Británii poprvé naměřili více než 40 stupňů, konečně ochlazuje. Naopak v New Yorku se obyvatelé teprve začínají pořádně potit. Denní teploty ve stínu přesahují 30 stupňů a míří k novým teplotním rekordům. Horko a sucho tak všem opět připomněly rostoucí nebezpečí klimatických změn, kterým čelí celý svět. Političtí představitelé si už nyní ale dělají starosti s tím, co přijde v zimě.
„Je to „nesynchronní logika roku 2022“, píše Andreas Kluth pro list Bloomberg a vysvětluje. Například německý ministr energetiky a obchodu Robert Habeck se sice chce zbavit uhlí, ale v současné době musí dále uvádět do provozu uhelné elektrárny, aby jeho země vůbec přečkala zimu. Alternativa ve znamení výpadků elektřiny a potenciálně velké recese mu akceptovatelná nepřijde. „Ceny elektřiny v Německu už tak vyletěly vzhůru a Rusko by mohlo situaci velmi rychle zhoršit,“ dodává Kluth.
Ropy je málo a poptávka stoupá
Po celá léta neexistoval žádný skutečný ukazatel, který by indikoval, jak vysoko je definitivní strop produkce ropy v Saúdské Arábii. Nyní už jsou čísla jasná. Korunní princ Mohammed bin Salmán totiž nedávno oznámil zvýšení produkční kapacity země na 13 milionů barelů denně a doplnil, že poté už království nebude mít žádnou další kapacitu pro zvýšení produkce.
Dodávky Nord Streamem do Evropy slábnou, cena plynu je nejvýše od března |
Celkový objem zásob suroviny se zdá být o dost níže, než se svět domníval. Tamní produkce se tedy blíží velmi rychle avizovanému vrcholu. Už teď je totiž Saudská Arábie na téměř 11 milionech barelů denně. Předpokládá se, že poptávka po surovině dosáhne v roce 2023 rekordní úrovně.
„Po stanovení tvrdého limitu bude muset poptávka po ropě logicky dosáhnout vrcholu, protože další nabídka už zkrátka nebude,“ říká odborník Bloombergu na fosilní paliva Javier Blas. K tomuto výsledku vedou podle něj pouze dvě cesty: Buď dobrovolně, přechodem na nízkouhlíkové zdroje energie, jako je jaderná nebo větrná energie. Anebo z donucení, prostřednictvím mnohem vyšších cen ropy, rychlejší inflace a pomalejšího hospodářského růstu. „První cesta se zdá být mnohem schůdnější, tedy pokud se nám ji podaří uskutečnit dostatečně rychle,“ vysvětluje Blas..
Zkouška evropské jednoty
Abychom se připravili na nadcházející zimu, je nezbytné, aby se zásoby energie šetřily již nyní. Zdá se však, že pouze několik politiků, jako například Emmanuel Macron z Francie nebo Olaf Scholz z Německa, si plně uvědomují rozsah nadcházející krize a její náklady, píše agentura Bloomberg.
Macron ve své výzvě Francii avizoval snížení spotřeby energie jako společnou odpověď na dva největší problémy, jimž kontinent momentálně čelí: válku na Ukrajině a klimatickou krizi. Aby však Evropská unie měla co největší šanci přečkat zimu, bude muset spolupracovat, snížit poptávku a podělit se o to málo plynu, který má.
Ministři Unie se shodli na dodávkách plynu, počítají s dobrovolnými úsporami |
Evropská komise již předložila plán na zpočátku dobrovolné 15procentní snížení spotřeby zemního plynu členskými státy, ale někteří experti varují, že by to mohlo jednotu EU spíše narušit, než posílit. To proto, že závislost na ruském plynu se v jednotlivých zemích značně liší. Například španělská ministryně energetiky Teresa Riberová již plány EU odmítla. „Na rozdíl od jiných zemí si Španělsko v oblasti energetiky nežije nad poměry,“ řekla doslova.
Španělsko spotřebuje pouze 11 procent ruského plynu, Německo naopak řeší ruským plynem 46 procent své spotřeby. Nejzávislejšími zeměmi jsou v tomto ohledu Česká republika (86 procent), Slovensko (88 procent), Litva (100 procent) a Maďarsko se 111 procenty. Tato země totiž dováží více energie, než v daném roce sama spotřebovala.
Situace nyní připomíná dluhovou krizi v eurozóně až na to, že tentokrát jsou to středomořské země, které nejsou ochotny hodit Německu záchranné lano, uzavírá Bloomberg.
