ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Reformujte dotace. Doplácí na ně ženy a ničí životní prostředí, žádá státy OSN

  • 17
Organizace spojených národů vyzývá země po celém světě ke změnám v oblasti zemědělských dotací. Ty podle několika agentur v drtivé většině případů deformují trh, prohlubují chudobu nebo poškozují životní prostředí. Negativně dopadají i na ženy. Podle prezidenta Agrární komory ČR se bez dotací v Česku v blízké budoucnosti neobejdeme.

Podle zprávy OSN současný mechanismus fungování zemědělských dotací není spravedlivý a udržitelný pro životní prostředí. Zemědělská podpora poškozuje až v 90 procentech případů zdraví lidí nebo prohlubuje klimatickou krizi. Dotace vylučují drobné zemědělce a způsobují na světě nerovnost. Informoval o tom portál Deutsche Welle.

Venkovské prodejny má spasit dotace. Na provoz mohou čerpat až sto tisíc

Agenturám se nelíbí, že největší dotace vlády po celém světě nejčastěji poskytují na produkci mléka nebo hovězího masa. 

V zemích, kde je životní úroveň nižší, by vlády měly omezit podporu společností, které vyrábí znečišťující chemická hnojiva nebo pesticidy. Bohatší státy by pak měly redukovat dotace do masného nebo mlékárenského sektoru a přispět tak ke snižování emisí škodlivých skleníkových plynů.

Za zprávou stojí Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Rozvojový program OSN a Program OSN pro životní prostředí. Tyto agentury ve své analýze zjistily, že bez patřičných reforem se výše dotací do roku 2030 vyšplhá na 1,8 bilionu dolarů ročně. To dále poškodí blahobyt lidí a zhorší planetární krizi.

„Změny v oblasti dotací zvýší blahobyt až 500 milionům drobných zemědělců po celém světě. Mnohé z nich jsou ženy. Měli bychom zajistit rovnější podmínky,“ uvedl Achim Steiner z Rozvojového programu OSN.

Přestaneme vyplácet všechny dotace, varuje Brusel kvůli Babišovi

I kvůli špatně fungující podpoře pociťovalo chronický hlad až 800 milionů lidí po celém světě. Tři miliardy osob si pak nemohly dovolit zdravou stravu. Dvě miliardy lidí trpěly nadváhou nebo obezitou. Až jednou třetinou potravin se plýtvá, což způsobuje škody ve výši až dvanáct miliard ročně.

Změna dotačních pravidel pomůže skoncovat s chudobou, vymýtí hlad, přispěje v boji s globálním oteplování nebo obnovením přírody. Státy by měly více podporovat zdraví prospěšné potraviny, jako je třeba ovoce a zelenina.

Dotace jsou v Evropě nutné

„Zemědělství je specifickým oborem. Pokud mají být potraviny cenově dostupné, pokud se máme odpovědně chovat k přírodě a krajině a pokud máme uživit sebe, své zaměstnance a zároveň zůstat konkurenceschopní, jsou dotace v Evropě nutné,“ okomentoval situaci prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ten ale zároveň přiznává, že dotační systém má i své zápory. „Negativním vedlejším efektem dotačního systému je bohatnutí supermarketů, které tlačí na co nejnižší výkupní ceny, aby mohly prodávat s nejvyšší možnou obchodní přirážkou,“ říká Jan Doležal.

Dotace bez úředníků pokračují, lidé mohou correnty platit kroužky pro děti

Negativní dopady současného fungování zemědělství, jsou podle prezidenta Agrární komory ČR patrné hlavně mimo Evropskou unii. „Problémem je třeba masivní kácení deštných pralesů v Jižní Americe nebo Indonésii. V Evropské unii takové dopady naštěstí nejsou. Po zemědělcích se zde požaduje dodržování správné zemědělské praxe a ohled na životní prostředí. Musí dodržovat celou řadu předpisů. Jde třeba o nitrátovou směrnici, která omezuje hnojení v oblastech zranitelných dusíkem,“ uvedl.

Ženy v některých částech světa však mohou být systémem velmi negativně ovlivněny. „V rozvojových zemích často v zemědělství pracují ženy. Je dotační politika ovlivňuje především kvůli tomu, že v rozvinutých částech světa dochází k nadvýrobě. Kvůli tomu jsou výkupní ceny zemědělské produkce globálně na velmi nízké úrovni a to na ženy mnohdy negativně dopadá,“ dodal Jan Doležal.