„Již brzy budete potřebovat větší traktory,“ sliboval prezident Donald Trump americkým farmářům v lednu. Tehdy totiž podepsal takzvanou první fázi obchodní dohody, ve které se Čína zavázala zvyšovat dovoz zemědělského zboží z USA.
Přistoupila i na částku 36,5 miliard dolarů (víc jak 850 miliard korun). Takovou hodnotu měly mít zemědělské produkty dovezené ze Spojených států za rok 2020, ačkoli prezident Trump původně mluvil o částce 50 miliard dolarů.
Data amerického ministerstva zemědělství ale nenaznačují, že by od začátku roku docházelo ke zvyšování exportu. V lednu přijal čínský trh zemědělské produkty z USA za 1,36 miliard dolarů (31,7 miliard korun). Ten samý měsíc v roce 2017 před obchodní válkou to přitom bylo 2,39 miliard dolarů (55,7 miliard korun).
Ztráty amerických farmářů způsobené svárem mezi Washingtonem a Pekingem kompenzovaly USA dvěma koly obchodních dotací. V roce 2018 šlo o dvanáct miliard dolarů (bezmála 280 miliard korun), vloni to bylo dokonce šestnáct miliard (373 miliard korun).
Donald Trump, který má před volbami, se na svém twitterovém účtu nechal v únoru slyšet, že pokud to bude potřeba, dostanou farmáři další peněžní pomoc.
IF OUR FORMALLY TARGETED FARMERS NEED ADDITIONAL AID UNTIL SUCH TIME AS THE TRADE DEALS WITH CHINA, MEXICO, CANADA AND OTHERS FULLY KICK IN, THAT AID WILL BE PROVIDED BY THE FEDERAL GOVERNMENT, PAID FOR OUT OF THE MASSIVE TARIFF MONEY COMING INTO THE USA!
Podle agentury Reuters představují obchodní dotace jednu z nejobjemnějších finančních injekcí v odvětví zemědělství, kromě těch pomocí, které souvisí s přírodní katastrofou.
Pro srovnání jde o trojnásobek předpokládané částky, kterou museli zaplatit američtí daňoví poplatníci, aby zachránili tamní automobilový průmysl během finanční krize v roce 2008.
Farmáři chtějí obchod, ne finanční injekce
Podle údajů ministerstva zemědělství USA představovaly státní dotace v roce 2019 přibližně čtvrtinu čistého příjmu zemědělců ve Spojených státech. Pokud třetí vlna dotací neproběhne, příjem prudce poklesne. Desítky farmářů pro Reuters uvedly, že bez asistence toto jaro nezvládnou ani zasadit plodiny.
„Je to nepříjemná a vlastně i trapná situace. Jiná odvětví takovou pomoc nedostávají,” přiznal farmář z Iowy Charlie Zanker, který pěstuje kukuřici a sójové boby, „bez pomoci bychom přišli o byznys,“ dodal.
Ačkoli farmáři ještě neví, zdali se dočkají další finanční pomoci, počínají si opatrněji, omezují investice a někteří z nich už přešli z produkce sójových bobů na kukuřici, která není tak závislá na čínském trhu.
„Po uzvaření první fáze obchodní dohody jsme doufali v nějaký pozitivní posun, ale růst obchodu s Čínou jsme dosud nezaznamenali,” přiznal ministr zemědělství Sonny Perdue v únoru ten samý den, co Trump tweetoval o možné další obchodní dotaci.
Nicméně rezort doufá, že dotace už potřetí vyplácet nebude, uvedl ministr Perdue. „Věříme, že farmáři chtějí obchod a ne finanční injekce.“
Zadlužené zemědělství
Farmářské dotace nejsou ve Spojených státech ničím novým. Představovaly podstatnou část příjmů zemědělských podniků již před obchodní válkou. I přesto se najdou lidé, kteří současný program podpory kritizují.
Například Joseph Glauber z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky, který v minulosti působil jako hlavní ekonom ministerstva zemědělství USA, uvádí, že současné vedení rezortu nadhodnocuje dopad obchodní války na americký trh a některé zemědělce přeplácí.
Úředníci rezortu zpochybnili Glauberova zjištění, nicméně Kontrolní komise amerického Kongresu (GAO) se už programem zabývá. Komise má prozkoumat, zdali model přerozdělování dotací adekvátně odráží dopady obchodní války a zda program nikdo nezneužívá.
V případě, že se farmáři pomoci nedočkají, dluh zemědělského sektoru Spojených států dosáhne v roce 2020 závratné částky. Podle údajů ministerstva se jeho hodnota letos vyšplhá na 425 miliard dolarů (9,9 bilionů korun), což je nejvíc v historii Spojených států.
O polovinu menší stáda prasat
Ať už američtí farmáři dotaci získají nebo ne, s tím, že by Peking dostál svému závazku. nepočítají americká média ani samotné ministerstvo zemědělství USA.
Podle Washington Post rezort předpokládá, že do konce září nakoupí Čína farmářské produkty v hodnotě čtrnáct miliard dolarů, není tudíž možné, aby výsledná částka tvořila slíbených 36,5 miliard.
Kromě koronaviru je důvodem africký mor prasat, který od srpna roku 2018 vybil podle expertů téměř polovinu čínských vepřových stád. Drasticky se tak v Číně snížila poptávka po sójových bobech, které prasata jedí.
