S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters. Bílý dům zatím na čínský krok oficiálně nereagoval.
Čína už na konci března USA vyzvala, aby se „stáhly z okraje propasti“ a vyhnuly se hrozící obchodní válce. Již tehdy avizovala, že v odpovědi na uvalení cla na ocel a hliník by mohla cla zavést na zboží z USA v hodnotě tří miliard USD (62 miliard korun).
Na některé ovoce a ořechy, například jablka a mandle Peking s okamžitou platností uvalil clo ve výši 15 procent, na osm produktů včetně vepřového či hliníkového šrotu dokonce ve výši 25 procent.
„Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel WTO za účelem ochrany čínských zájmů,“ uvedlo čínské ministerstvo financí. WTO je zkratka Světové obchodní organizace, jejímiž jsou Spojené státy i Čína členy.
„Američtí politici by si měli co nejdříve uvědomit, že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku,“ napsal v úvodníku oficiální čínský list Global Times. Pokud si ve Washingtonu mysleli, že Peking na uvalení amerických cel nebude reagovat a nebo jen symbolicky, měli by se „s tímto přeludem rozloučit“.
Podle odhadů bude okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený, investoři se ale obávají, že přidají-li se k Pekingu se zaváděním ochranářských opatření další země, bude to mít negativní vliv na oživení světového hospodářství. Tyto obavy měly dnes vliv na finanční trhy, po krátkodobém oslabení ale akcie brzy své ztráty vyrovnaly, uvedla agentura AP. Indexy tokijské a šanghajské burzy vrostly o 0,5 procenta.
Přehnaná reakce?
Prezident Donald Trump na konci března podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 50 miliard dolarů. Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Peking toto obvinění odmítá.
Cla na dovoz ocele a hliníku prezident Trump podepsal 8. března. Výjimku dostaly Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea a na poslední chvíli dočasně také země Evropské unie.
Spojené státy z Číny dovážejí jen malé množství oceli a hliníku, upozornila agentura AP. Reakce na zavedení amerických cel je tak podle ekonomů spíše snahou Pekingu, aby nevypadal ve sporu jako slabší partner. Uvalení cel na zemědělské produkty se podle AP dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořily současného prezidenta Trumpa. V roce 2017 američtí zemědělci prodali do Číny zboží za zhruba 20 miliard dolarů (412 miliard korun). Pro americké prodejce vepřového masa je Čína třetím největším trhem.
