Právě tento dojem získal z cest po Číně analytik Raiffeisenbank Aleš Michl, když navštívil univerzitu v Chang-čou a technologický park ve Wu-si.
Knihy plné čísel a matematických symbolů jako ln, sin, cos nebo lim patří k povinné výbavě studentů čínských univerzit. Toto biflování nese Číňanům jedno velké plus i jedno velké minus.
Plusem je, že podle nejrespektovanějších mezinárodních srovnávacích testů (PISA) jsou v matematice a ve vědě nejlepší na světě a na špici jsou i v celkovém porozumění a zpracování čteného textu, tedy ve čtenářské gramotnosti.
Soutěž pro čtenáře iDNES.czVážení čtenáři, soutěž již skončila. První správná odpověď s výsledkem úlohy (zadání níže) přišla od Jana Vobeckého z Čechtic. Gratulujeme k získání letního balíčku iDNES.cz. Správná odpověď je 45 259,907 N při uvažované hodnotě tíhového zrychlení 9,81ms-2. Soutěžící měli vypočítat příklad, se kterým si lámou hlavu čínští studenti, a vyhrát tak letní balíček od iDNES.cz. Celou na čínských školách oblíbenou matematickou učebnici a testy si můžete stáhnout ve formátu PDF zde. Mužská varianta balíčku: brašna na fotoaparat Lowepro, značkové pero iDNES.cz, žluté brýle XMAN, DVD Cesta do pravěku, Baron Prášil, Vynález zkázy, flash disk, Polo triko, termoska Dámská varianta balíčku: skládací nákupní taška, osuška, pláštěnka pevná na patenty, nafukovací balon, Bioderma micelární voda, Bioderma dermální voda, Bioderma BB krém, skládací košík, relaxační magnetické koule  Auto o hmotnosti 5 tun přejíždí most tvaru paraboly. Jak velkou normálovou silou bude auto působit na konci mostu, jede-li konstantní rychlostí 21,6 km/hodinu. Rozpětí mostu je 10 m, výška oblouku je 0,25 m.  Řešení úlohy pro studenty z Číny. Zpracoval Jakub Šístek z AVČR. |
Minus však právě teď prožívá Samantha. Ale popořadě: Samantha musela projít sadou zkoušek označovaných jako 3+2+X aby se dostala v Chang-čou
na Univerzitu Če-ťiang. Číslo tři znamená zkoušky z čínštiny, matematiky a angličtiny. Další dva předměty si musela vybrat z historie, politiky, zeměpisu, fyziky, chemie nebo biologie. A X znamená, že na závěr ji otestovali ještě ze všeobecných znalostí.
Teď má Samantha diplom. A sedm milionů konkurentů - tolik bude mít letos Čína absolventů univerzit. Problémem je, že třetině z nich hrozí, že bude delší dobu bez práce.
| Země | Čtění* | Matematika* | Věda* |
| 1. Čína | 556 | 600 | 575 |
| 2. Jižní Korea | 539 | 546 | 538 |
| 3. Finsko | 536 | 541 | 554 |
| (...) | |||
| 19. Německo | 497 | 513 | 520 |
| 20. Švédsko | 497 | 494 | 495 |
| 21. Francie | 496 | 497 | 498 |
| (...) | |||
| Průměr OECD | 493 | 496 | 501 |
| (...) | |||
| 33. Španělsko | 481 | 483 | 488 |
| 34. Česko | 478 | 493 | 500 |
| 35. Slovensko | 477 | 497 | 490 |
| Zdroj: Vybrané země z posledního mezinárodního srovnání PISA 2009. * = počet dosažených bodů, srovnání se zúčastnilo celkem 65 zemí | |||
Čínská ekonomika brzdí. Dříve nová pracovní místa vznikala tak, jak se postupně měnilo hospodářství od specializace na zemědělství směrem k průmyslu. Nyní však už průmysl masově nenabírá.
A Samantha a její spolužáci nemají nic jistého. Řada z nich vzala místo s platem nižším než má dobrý dělník v továrně. Hodně absolventů touží pracovat pro stát nebo národní giganty v bankovnictví nebo v energetice, ale i na těchto místech je přetlak.
Fotka absolventů University Če-ťiang zveřejněná na sociální síti Weibo.
Čína si tuto situaci uvědomuje a snaží se jí čelit tím, že pomalu mění systém vzdělávání, aby její studenti měli nejenom výborné znalosti, ale měli také větší jistotu v tom, že za svou tvrdou dřinu získají větší jistotu budoucího uplatnění.
Čína chce předstihnout Indii v outsoursingu a vůbec v technologických a telekomunikačních službách. Národní komise proto vytipovala lokality, třeba město Wu-si, a staví zde technologické parky. Jsou to taková města ve městech, která nahrazují areály, které neměly budoucnost.
Technologicky park ve Wu-si (dříve a nyní).
Model technologického parku ve Wu-si. Polovina již stojí a funguje.
V parku máte bydlení, sportoviště, restaurace, ale hlavně firmy jako Microsoft, China Telecom, IBM, iSoftStone a také 100 tisíc nových pracovních míst. Třeba indická společnost NIIT tu má školící středisko. Ze 100 čínských univerzit si stahuje talenty, v technologickém parku je doladí a následně je na podnosu naservíruje firmám.
A ti pro Microsoft dělají třeba správu všech jeho systémů. Pracovníci to jsou mladí, jejich věkový průměr se pohybuje kolem 25 let. V parku mohou kromě práce pro firmu také přespat, zaplavat si nebo zacvičit si či uspořádat party. Motivuje je u toho například plakát s fotkou zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga.
V parku si pronajmete kanceláře za 35 jüanů za metr čtvereční a pokud nechcete s mládežníky bydlet, za hodinu jste rychlovlakem v Šanghaji. Jestli vám to připadá všechno umělé, tak je, ale jim to funguje. Navíc v rámci dobré spolupráce vám ten nájem mohou srazit z 35 až na 5 jüanů za metr čtvereční, případně vás zadotovat, když ty nové předpřipravené kanceláře obsadíte na déle.
Čína nemá v otázce zaměstnanosti absolventů vyhráno. Ale má jednu výhodu. Její studenti se nevykašlali na matematiku, neslevili jako třeba my v Česku zrušením povinné maturity z matematiky, a je jasné, že třeba technologické firmy dají přednost těm regionům, kde umí jejich potenciální zaměstnanci lépe počítat.
Studium v Číně - namísto hospod knihovny
Čína se tedy dobře připravuje na budoucnost, ale lepší šanci na dobrý život nabízí jen těm, kdo jsou ochotni přistoupit na její tvrdé požadavky. Čínští studenti žijí jinak než čeští. Vyplynulo to ze setkání s elitními čínskými studenty, kteří přijeli v červenci do Prahy na letní školu, na které se učí, jak dělat mezinárodní byznys.
"Byl jsme hodně překvapen, že zde v Česku sedí hodně mladých lidí v hospodách. My během roku ani o prázdninách do restaurací večer nechodíme. Jsme buď na pokoji a učíme se, nebo trávíme čas v knihovnách," uvedl na zahajovací recepci v hotelu Kempinski dvacetiletý student Chengjie Wang, který na šanghajské univerzitě studuje politologii a právo.
Podobné zkušenosti potvrzovali také další studenti. "Konkurence je strašně tvrdá, my se musíme hodně učit. Studujeme i v létě. Na brigády moc nechodíme, protože rodiče chtějí, abychom neztráceli čas a očekávají, že se budeme učit, když nás na studiích podporují. Někdo občas doučuje o prázdninách děti nebo pomáhá doma, ale spíš se všichni učíme," potvrzuje stejně stará Yingying Wu a její kamarádka Tong Gao.
Sinolog: Dril je pro Číňany typický, je v souladu s jejich písmem
Podle sinologa Martina Kříže je asketický postoj Číňanů ke studiu pochopitelný. "Bezvýhradné přijetí drilu, učení se zpaměti a úcta k velkým vzorům a autoritám je u čínských studentů tradičně v souladu s rutinním charakterem výuky. Učit se nikoliv logicky, nýbrž analogicky, odpovídá jak charakteru čínského jazyka, písma a tradice, tak i zaběhlé praxi v pracovních kolektivech a velkých firmách," vysvětluje Kříž.
Výborné výsledky čínského školství tak podle něj nejsou žádným překvapivým faktem. Horší je to však s kreativitou, která je důležitým prvkem inovací a kterou jednoduše "nadrtit" nelze. "Kritické myšlení je něco, co se čínští studenti spíše jezdí učit do zahraničí," dodává Kříž.
Že je jiný pohled na život pro Číňany opravdu něčím nezvyklým, napovídají i slova Larryho L. Zhenga, který na šanghajské univerzitě vyučuje obchodní právo. "Pro většinu našich studentů je účast na letní škole v Praze vůbec první návštěvou zahraniční země," řekl o dvacetiletých účastnících kurzu.
