Když se ve Velké Británii začaly rozvíjet telekomunikace spolu s telefonními sítěmi, monopolizovala si v roce 1912 pošta a posléze společnost British Telecom veškeré veřejné telefonní automaty. Výsledkem byl pro Británii jeden z jejích nejcharakterističtějších rysů: červená telefonní budka.
V Hullu to ale bylo jinak. Všechny zdejší mají na rozdíl od Londýna a dalších britských měst atypickou krémovou barvu. Důvodem je, že právě zde veřejnou telefonní síť provozovala městská rada. Tato anomálie se stala součástí kulturního dědictví a místní jsou připraveni bránit své jedinečné telefonní budky tváří v tvář modernizaci.
Přestože se v Hullu dodnes nacházejí i telefonní budky starších typů, předmětem ochrany státu se stal model K8, který pochází z roku 1968. Jeho designérem je architekt Bruce Martin, budek tohoto typu bylo v celé Británii kolem deseti tisíc. Měly podobné červené barevné schéma jako starší modely, jen o něco světlejší.
Na rozdíl od starších typů byly K8 více prosklené, a tedy náchylnější k poškození. Většinu z nich British Telecom po privatizaci v roce 1984 odstranil. Ne tak v Hullu, kde v béžovém nátěru přežily dodnes. Telefonní síť zde totiž nadále provozuje nezávislá společností Kingston Communications, a ne BT.
Svědkové prvních lásek
O zařazení béžových budek typu K8 mezi památky v Hullu se podle deníku The Guardian. zasadila především Sarah Charlesworthová, vedoucí týmu společnosti Historic England. To je vládní poradce pro historické památky zasazující se o jejich zachování a ochranu.
Podle ní zbývající telefonní budky pod vládní ochranu jistě patří, protože jsou svědky minulé éry. „Dnes máme všichni mobilní telefony, takže potřeba telefonní budky klesla. Mnoho lidí si však ještě pamatuje, že to byla jediná možnost, jak s někým komunikovat,“ říká Charlesworthová.
Dodnes zachovaná telefonní budka typu K8 ve Swindonu v hrabství Wiltshire. Z devíti podobných, ale v krémové barvě, se v Hullu nyní staly památky. (1. ledna 2014)
„Pro mnoho z nás byly telefonní budky dějištěm nezapomenutelných okamžiků od tajných rozhovorů s prvními láskami až po zoufalé volání domů, když jsme byli v úzkých,“ dodává. Ocenila, že ze zbývajících telefonních budek v Británii se dnes často stávají knihobudky nebo umělecké galerie. Skutečnost, že se v Hullu stále používají ke svému původnímu účelu, je podle ní docela vzácná.
Here a rare beast: A K8 telephone box in Beverley (designed by Bruce Martin in 1965) in Hull cream livery. https://t.co/qbuhQba0y6
„Typ K8 je skutečně poslední z řady klasických telefonních budek a jejich osud je již dlouho předmětem našeho zájmu,“ potvrzuje Catherine Croftová, ředitelka společnosti Twentieth Century Society, britské charitativní organizace, která od roku 1914 bojuje za zachování tamního architektonického dědictví.
Udělejte si výlet k poslední telefonní budce v Česku. Zbývá jí 14 dnů |
I ona kvituje s povděkem, že se jedinečné budky ocitly na seznamu památek. „Jsou dokonalým příkladem toho, jak dobrý může design být bez ohledu na zanedbatelnost tohoto předmětu,“ dodala.
Dodneška existuje v Británii pouze asi pět desítek budek typu K8, některé z nich jsou již na zmíněném seznamu, například ta ve Swindonu nebo na nástupišti nádraží Shrub Hill ve Worcesteru.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
