Britská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vyhnula recesi, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta, zatímco ve druhém kvartálu o 0,2 procenta klesla. Meziroční růst ale zvolnil z 1,3 na jedno procento, a je tak nejslabší od roku 2010, oznámil britský statistický úřad.
Ve druhém čtvrtletí britská ekonomika vykázala první pokles od roku 2012. V tomto vývoji se odráží hromadění zásob před původním, tedy březnovým, termínem odchodu Británie z Evropské unie.
„S ohledem na minulý rok tempo růstu zpomalilo na nejnižší hodnotu za téměř deset let,“ uvedl mluvčí statistického úřadu.
Ve třetím čtvrtletí, kdy se stal ministerským předsedou Boris Johnson, narůstaly obavy, že Británie vystoupí z EU na konci října bez dohody.
Parlament Johnsona donutil požádat o odklad brexitu, a britský premiér nakonec vyhlásil na 12. prosince předčasné volby. V nich by chtěl se svou Konzervativní stranou získat většinu a do 31. ledna příštího roku dosáhnout vystoupení Británie z EU.
„Těsný únik recesi není žádným důvodem k oslavám,“ komentoval data Tej Parikh, hlavní ekonom skupiny zaměstnavatelů Institute of Directors. „Britská ekonomika je celý rok v nastavení stop-start, její růst přerušují různé termíny brexitu,“ dodal.
Britská centrální banka minulý týden zvýšila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok z 1,3 na 1,4 procenta. To je stejně jako za loňský rok a zároveň jde o nejslabší výkon od finanční krize. Před referendem o brexitu z června 2016 britská ekonomika zpravidla každý rok stoupla o více než dvě procenta, připomíná Reuters. Ohledně čtvrtletního vývoje HDP centrální banka očekávala v říjnu růst 0,4 procenta. Na příští rok prognózuje pokles tempa růstu HDP na 1,3 procenta.
Minulý týden centrální banka v souladu s očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 0,75 procenta. Dva členové měnového výboru ale překvapivě hlasovali pro snížení sazby, a to kvůli známkám prohlubujícího se útlumu ekonomiky.
Připomeňte si nejdůležitější okamžiky spojené s brexitem:
24. ledna 2019 |
