Cena nejznámější kryptoměny bitcoin v úterý klesla až ke hranici 21 tisíc amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba půl milionu korun. Je to však stále více než na počátku července, kdy cena bitcoinu činila v přepočtu jen 452 tisíc korun. O měsíc dříve se ale bitcoin obchodoval třeba i za 740 tisíc korun. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Během posledních několika týdnů jsme viděli určitou stabilizaci ceny kryptoměny bitcoin. Kvůli tomu si někteří mohli myslet, že to nejhlubší cenové dno už bylo. My o tom ale přesvědčeni nejsme,“ řekla pro Bloomberg Katie Stockton, která je spoluzakladatelkou společnosti Fairlead Strategies.
FED děsí vysoká inflace
Spotřebitelské ceny v USA v červnu meziročně stouply o 9,1 procenta. Zvláště se to dotklo cen energií, které proti roku 2021 zdražily až o 42 procent, což je nejvíce za posledních více než čtyřicet let. Americká centrální banka proto ohlásila, že na nastalou situaci musí reagovat a postupně navyšovat úrokové sazby.
Američtí centrální bankéři se rozhodli úrokové sazby zvýšit už během června. Tehdy americká centrální banka zvýšila základní sazbu o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Šlo o největší navýšení základního úroku od roku 1994.
Další navýšení o 75 bazických bodů investoři očekávají už ve středu. Zástupci Fed zároveň očekávají, že se základní sazba do konce roku 2022 vyšplhá minimálně na 3,4 procenta.
Kvůli vysoké inflaci se však negativně mění důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku. Všímají si toho i analytici, kteří čím dál častěji uvádějí, že krizi se USA vyhnou už jen obtížně. „Pravděpodobnost recese v příštích 18 měsících je více než padesátiprocentní,“ uvedl pro stanici CNBC Richard Kelly, který je zodpovědný za globální strategii investiční banky TD Securities.
Mezi důvody poklesu ceny kryptoměny bitcoin se však řadí i stále silnější regulační tendence. Švédsko třeba kvůli energetickým úsporám pravděpodobně omezí těžaře kryptoměn, jak před pár dny naznačil tamější ministr pro energetiku Khashayar Farmanbar. Ten vysvětlil, že Švédsko by mělo poskytovat elektrickou energii projektům, které se podílejí na tvorbě pracovních míst, jakou jsou třeba ocelárny.
