„Pokud se vám to ovšem nepodaří, nebudete mít za pět šest let místo na trhu,“ uvádí Shane Kirrane z firmy Autins Group, která působí v Británii, Švédsku, Německu a pro automobilky dodává tepelné izolace.
Všechny velké automobilky se upsaly k plnění cílů zelené energetiky. Aby výrobci uspokojili úřady a investory, tlačí dodavatele ke spolupráci. Firma Volvo například očekává od svých dodavatelů většinové používaní recyklovatelných plastů do roku 2025. Německé BMW vyžaduje práci výhradně s obnovitelnou energií při výrobě baterií, oceli a hliníku.
Dodavatelé pak směřují obrovské investice do vývoje recyklovatelných součástek a hledají cesty k obnovitelným zdrojům. Mnozí tvrdí, že už nemají prostor k navýšení cen automobilovým koncernům, které samy mají co dělat s financováním nové éry dekarbonizace.
Automobilky přijdou s koncem exportu do Ruska o miliardy, odhadují statistiky |
Automobilka Mercedes-Benz, která tlačí na používání recyklovaných materiálů a „zelenou“ ocel vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, pro Reuters uvedla, že plány pro dodavatele vidí jako „monumentální úkol“. Tvrdí ale, že na zadání plánují pracovat společně, včetně vzájemného sdílení výzkumu a vývoje.
Zelená energetika se prodraží i gigantům jako společnost TE Connectivity, dodávající senzory a konektory pro motorová vozidla, jejíž kapitalizace se pohybuje okolo 39 miliard dolarů (jeden bilion korun). Šéf technologického vývoje Ralf Klaedtke potvrdil, že na recyklovatelných produktech pro firmy jako je BMW nebo Volkswagen pracují už od roku 2020.
Green Deal odnese střední třída. Činorodí lidé, které živí práce, varuje ekonom |
„Pro malé firmy je to daleko větší výzva,“ komentuje Klaedtke. „Dodavatelé, kteří se nekvalifikují jako dostatečně zelení, se k zakázkám už nedostanou,“ dodává.
Výrobce plastových součástek Sigit působící na třech kontinentech utratil v letech 2019 a 2020 deset milionů eur (246 milionů korun) na vývoj dílů z termoplastů, které jsou recyklovatelné a o 90 procent lehčí než jejich kovoví předchůdci.
„Snažíme se koncentrovat omezené množství zdrojů, které máme k dispozici, do inovací,“ uvedl šéf firmy Emanuele Buscaglione. Podle něj je však obtížné přenést zvýšené náklady na zelenou výrobu na zákazníky – ani výrobci premiových vozů si nejsou ochotni připlácet za ekologické součástky.
„Otázka, jak promítnout vysoké náklady do cen pro zákazníka, je všechno, jen ne jednoduchá,“ uzavírá Buscaglione.
Vodík může být cesta
Přední evropská firma M. Busch, která vyrábí brzdové kotouče a převodovky, se zase chce přeorientovat ze spalování koksu na „biokoks“ vyrobený z biologického odpadu a lépe využít obnovitelnou energii. „Dalším krokem je větší využití potenciálu vodíku, to ovšem za předpokladu, že vláda podnikne kroky na vybudování zelené infrastruktury“, uvedl její vlastník Andreas Guell.
I další dodavatelé se cítí jako v pasti. „Na vybudování zelené infrastruktury potřebujeme peníze, které nyní nemáme,“ míní šéf německé firmy Gerd Roeders, která dodává hliník pro Volkswagen a Continental.
