Standard Oil
John D, Rockefeller
Prvním velkým protimonopolním krokem v moderních dějinách bylo rozdělení společnosti Standard Oil, ovládané Johnem D. Rockefellerem, který je považován za jednoho z nejbohatších lidí v dějinách. Standard Oil na přelomu devatenáctého a dvacátého století ovládala přes devadesát procent kapacit na zpracování ropy ve Spojených státech. Dominantní postavení měla i v těžbě ropy, její přepravě – a také v distribuci a prodeji ropných produktů, především benzínu.
Dopady monopolu Standard Oil na trh byly drastické, ale pokusy o regulaci opakovaně troskotaly. Hlavním důvodem byla neuvěřitelně složitá struktura Standard Oil. Dlouho byl totiž organizován jako trust, sice centrálně řízený, ale sdružující formálně nezávislé společnosti. „Existence trustu byla zřejmá z jeho působení – ale nebylo možné ho prokázat,“ uvedla autorka knihy History of the Standard Oil Company.
Rockefeller byl první miliardář v historii. Impérium budoval ostrými lokty |
Díky právnímu vakuu okolo sebe dokázal trust odolat rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Ohio, který v roce 1892 nařídil trust rozpustit. Ten však nerušeně pokračoval v činnosti s tím, že jeho centrála byla v New Yorku.
V roce 1899 se trust přetransformoval do podoby holdingu se sídlem v New Jersey, a protože pokračoval v monopolních praktikách, včetně nepřetržitého skupování konkurenčních firem, americká vláda se v roce 1906 soudní žalobou začala domáhat rozdělení holdingu na menší společnosti. V roce soudní tahanice skončily pětileté tahanice rozhodnutím Nejvyššího soudu, který potvrdil, že Standard Oil musí z holdingu vyčlenit 33 firem. Z těch posléze časem vznikly společnosti Mobil Oil, Amoco, Chevron nebo Exxon.
Rozdělení Standard Oil mělo právní základ v takzvaném Shermanově protimonopolním zákonu z roku 1890. Ten byl čtvrt století považován za bezzubý a uplatnění paradoxně našel hlavně v boji proti odborovému hnutí.
