1 Značka výrobce a obchodní název
Jediný údaj, který nemusí být v češtině.
2 Název výrobku
Platí sice, že název musí být takový, aby si ho spotřebitel nemohl nesprávně vykládat, přesto některé matoucí názvy (například Baltické sardinky pro šproty) jsou povoleny. Vyhlášky pro jednotlivé skupiny potravin stanovují, co musí splňovat potravina, použije-li se pro ni určitý název. Název musí obsahovat údaj o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy (v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, uzená, sterilovaná, pasterovaná...).
3 Množství
Čisté množství výrobku v jednotkách objemu u kapalin (ml, l) a jednotkách hmotnosti (g, kg) u ostatních výrobků. V případě více kusů v balení se uvádí i počet kusů, pokud je obal neprůhledný a spotřebitel nemá možnost se o počtu kusů sám přesvědčit. U potravin v nálevu (ve vodném roztoku, v oleji, v tomatě...) musí být uvedena i hmotnost pevného podílu.
4 Trvanlivost
Je dvojího druhu: použitelnost a minimální trvanlivost.
* Použitelnost označená slovy „spotřebujte do“ (a označením dne a měsíce) se používá u čerstvých potravin podléhajících rychlé zkáze (např. u mléčných výrobků). Po uplynutí tohoto data se výrobky nesmějí prodávat a neměly by se konzumovat, protože by mohlo dojít k otravě. Pokud je výrobek označen datem použitelnosti, musí být vždy doplněn údaj o konkrétních podmínkách skladování (ve stupních Celsia).
* Označení „minimální trvanlivost“ se používá u potravin, které lze uchovávat déle (např. rýže, koření).
Po tomto datu se mohou výrobky ještě prodávat, ale musí být zdravotně nezávadné a musí být nabízeny odděleně s upozorněním na prošlou trvanlivost. Za kvalitu pak ručí prodávající. Jíst výrobky po datu minimální trvanlivosti není nebezpečné, ale jídlo může začít ztrácet na chuti a kvalitě. Když je doba trvanlivosti delší než 18 měsíců, stačí uvést rok (nikoli den a měsíc). Žádné datum trvanlivosti nemusí mít: lihoviny, vína, čerstvé ovoce a zelenina, čerstvé pečivo, sůl, cukr, ocet. Datum výroby se uvádět nemusí (zde je výrobce uvedl dobrovolně). Zato číslo šarže na obale být musí, třebaže zákazníkovi nic neřekne (zde HRB-080029).
5 Značka bio
Tuto značku mohou používat jen výrobky pocházející z ekologického zemědělství, které dodržuje vysoké požadavky na ochranu přírody a životní podmínky zvířat. Pro biopotraviny platí všechny předpisy jako pro běžné potraviny, ale pokud je použito označení „ekologické“, „eko“, „bio“ nebo zelené pruhované logo Produkt ekologického zemědělství, musí výrobek splňovat všechny předpisy pro biopotraviny.
6 Složení
Ve složení musí být uvedeny všechny složky potraviny v pořadí podle použitého množství (ovocné vločky, cukr...), přídatné látky (antioxidanty, barviva, sladidla, kypřidla...), látky určené k aromatizaci a potravní doplňky (vitaminy, minerální látky...). Složení se nemusí uvádět u jednosložkových potravin, balených vod bez příchutě označených jako sycené, u kvasného octa a také u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky. Pokud je některá složka uvedena přímo v názvu výrobku (např. rajčatová polévka, sýr se šunkou) nebo vyobrazena na obale, musí být také uveden její procentní podíl. (V tomto müsli je červeného ovoce 1,5 %.)
7 Upozornění pro alergiky
Ve složení potraviny musí být uvedeny i alergenní složky. Týká se to obilovin obsahujících lepek, korýšů, vajec, ryb, arašídů, sójových bobů, mléka, ořechů a mandlí, celeru, hořčice, sezamového semínka (a výrobků z nich). Výjimkou z této povinnosti je případ, kdy název jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku (např. vejce nebo mléko).
8 Návod k přípravě
Pokyny k použití musí být u potravin, které je nutné ředit nebo rozpustit. Také u potravin, které se nemohou jíst bez tepelné úpravy, ale přitom by to nemuselo být pro spotřebitele úplně samozřejmé (např. mražená sekaná).
9 Informace o výživové hodnotě
Uvádět energetickou hodnotu a další výživové údaje je zatím povinné jen u potravin pro zvláštní výživu, na doplňcích stravy nebo u potravin, které uvádějí nějaké výživové tvrzení (viz Co nevíte...) upozorňující na zvláštní charakter potraviny. Údaje se uvádějí v množství na 100 g/100 ml nebo na dávku, jejíž množství je vyznačeno, nebo na porci, pokud se uvádí, kolik porcí je v balení obsaženo. Uváděné hodnoty jsou průměrné a založené na analýzách nebo výpočtech.
10 Výrobce
Na obalu musí být uveden název a adresa výrobce, aby zákazník věděl, koho kontaktovat v případě, že chce zboží reklamovat nebo získat další informace o výrobku. Místo výrobce to může být i balírna, dovozce nebo prodejce. Ten, kdo je uveden na obale, odpovídá za výrobek.
11 Nepovinné údaje Výrobce může na obalu pochopitelně uvést jakékoliv další informace, které považuje za důležité. Musí být však pravdivé a nesmí být v rozporu se zákonem o potravinách.
12 Čárový kód EAN
Je to kód, který využívají obchodníci pro označení zboží. První dvě nebo tři číslice označují zemi (ČR má 859), ve které je společnost zapojená do systému, ale výrobek může být vyroben kdekoli ve světě.
