Bankéř a investor Radovan Vávra.

Bankéř a investor Radovan Vávra. | foto: Profimedia.cz

Radovan Vávra si jde pro peníze z blockchainu. Nabídne chytrý elektroměr

  • 15
Společností Xixoio a SimpleCell představily první takzvaný tokenizovaný projekt v Česku. Kapitál získaný úpisem speciálních digitálních cenných papírů chce SimpleCell využít na elektroměry připojené k IoT síti, tedy internetu věcí. Elektroměry mají domácnosti a firmy využívat k optimalizaci a sledování spotřeby elektrické energie.

„Po šesti letech usilovné práce jsme jako Xixoio na začátku fáze, která umožňuje společnostem získat chytrý kapitál prostřednictvím tokenizace. Dohodli s našimi partnery ze společnosti SimpleCell. Jejich projekt bude historicky první, který projde IPCO procesem,“  oznámil na tiskové konferenci zakladatel společnosti Xixoio Richard Watzke.

IPCO je proces kombinující ICO (emisi tokenů přes blockchain) a klasické IPO, tedy emisi akcií na regulované burze.

Prvním, kdo se rozhodl tímto způsobem získat peníze na rozvoj svého projektu, je Radovan Vávra – investor a někdejší šéf Komerční banky a Union banky. Podle něj Xixoio přináší na český trh technologii, která má potenciál proměnit tradiční způsoby financování. „Líbí se nám ambice a vize managementu firmy,“ uvedl Vávra, akcionář společnosti SimpleCell. Ta by za finance získané z tokenizace chtěla uvést na trh nový elektroměr. 

Přístroj dokáže online přenášet informace o spotřebě a uživatelé tak mohou tato data využít k optimalizaci využití elektrické energie. Projekt chytrých elektroměrů je součástí širšího projektu SimpleCell s názvem Smart Cities, jehož cílem je zefektivnění a modernizace způsobů řízení měst, obcí i státní správy. Vávra si za cíl bere ulehčení a zkvalitnění života pomocí moderních technologií a zefektivnění správy veřejných věcí.

„Jako čistě technologická firma máme důvěru v proces tokenizace skrze IPCO. Je to moderní a transparentní způsob získávání kapitálu, který je zároveň tvořený s respektem k tradičním finančním institucím a regulátorům,“ doplnil Vávra. 

Kontroverzní firma i způsob financování

Tokenizace je v Česku i ve světě poměrně nepopsaným a kontroverzním způsobem financování. Například Česká národní banka na konci loňského roku varovala veřejnost před investicemi do virtuálních tokenů nebo do podílů (participací) na úvěrech v rámci tzv. crowdfundingu. Tyto investice nepodléhají dohledu ČNB a mohou tak znamenat zvýšené riziko, že v případě krachu poskytovatele lide nedostanou své peníze zpět. 

„Pokud například nebude ten, kdo stojí za konkrétním obchodním modelem, schopný dostát svým závazkům nebo ukončí svoji činnost, nenabízejí právní předpisy žádnou zvláštní ochranu, která by zvyšovala pravděpodobnost, že investor získá alespoň část své investice zpět,“ uvedla ČNB. 

Centrální banka zmínila právě Watzkeho společnost Xixoio. Z její prezentace mohli podle ČNB lidé získat mylný dojem, že obchodní model společnosti a její podnikání byly bankou schválené nebo alespoň zčásti regulované.

Xixoio na sebe výrazně upozornilo reklamní kampaní na konci minulého roku. Společnost také třeba láká lidi na astronomické zhodnocení, které se podle jejího webu blíží hranici 1 000 procent. Hodnotu tokenu XIX stanovuje sama společnost Xixoio.

Česká firma mění model investování do firem. Místo dluhopisů nabídne tokeny

„Každý si to může ověřit na stránkách coingecko.com nebo coinmarketcap.com – jsou to weby mapující kryptoměnová tržní data. Naleznete tam přes 10 tisíc různých kryptoměn a tokenů, ale token XIX tam nenajdete. Není tudíž obchodován na žádné burze a proklamacím o aktuální ceně či růstu nelze věřit, zakladatelé si tyto hodnoty doslova cucají z prstu,“ upozornil skrze portál Penize.cz ekonom Josef Tětek, který se kryptoměnám a blockchainu dlouhodobě věnuje. Dozorčí radu společnosti loni na podzim opustil například Aleš Minx z PPF. „Účast pana Aleše Minxe v orgánech Xixoio vždy byla jeho soukromou aktivitou a nemá s PPF nic společného,“ komentovala loni skupina.

Obavy z obchodní nejistoty financování skrze tokeny zazněly i na středeční tiskové konferenci v sídle firmy v pražském Karlíně. Podle Watzkeho je celý projekt na svém začátku. Watzke doplnil, že je za negativní odezvu z konce loňského roku vděčný, že mu pomohla si uvědomit a napravit některé chyby. Jde například o rozhovor s portálem Seznamzpravy, kde poměrně agresivně odpovídal na otázky týkající se regulace nebo návratnosti investic. 

„V internetu věcí vidím budoucnost. Je to světový trend a my všichni stojíme na prahu IoT revoluce. Chytré sondy řídí a budou řídit naše domácnosti. Budou zefektivňovat chod firem i státní správy. Budou kontrolovat naše zdraví či bezpečnost a okamžitě komunikovat se zdravotnickými zařízeními, poskytovateli sociálních služby nebo s institucemi starajícími se o naši bezpečnost,“ uzavřel tiskovou konferenci se SimpleCellem Watzke.