Zisk banky, největší v zemi podle velikosti spravovaného majetku, by kvůli tomu mohl klesnout až o dvě miliardy korun. Vyplývá to z informací MF DNES od dvou na sobě nezávislých zdrojů.
Zdraví banky by to nijak neovlivnilo, za tři čtvrtiny loňského roku ČSOB vydělala čistého 8,2 miliardy korun, ale akcionáře, belgickou KBC, to rozhodně nepotěší. Podle názoru antimonopolního úřadu by totiž proplacení některých sporných pohledávek ČSOB vůči státu představovalo zakázanou veřejnou podporu, čímž v praxi jejich výplatu vyloučil.
Problém pro ČSOB spočívá v tom, že se České národní bance, která dohlíží na všechny banky v zemi a kontroluje je, nezdá, jak ČSOB slíbené pohledávky vykazuje ve svém účetnictví.
Neplaťte, říká úřad
ČNB vede v ČSOB už rok takzvanou dohlídku, neboli obvyklou kontrolu účtů. Při ní došla k závěru, že banka musí vytvořit opravné položky na sporné pohledávky vůči státu za zhruba 2,2 miliardy. Právě opravné položky jsou pojistkou pro případ, že ČSOB nedostane peníze z pohledávek.
Největší položkou v tomto balíku je pohledávka za společností J. Ring za zhruba 1,7 miliardy korun. Banka tyto pohledávky vede ve svém účetnictví v plné hodnotě a očekává, že jí je stát zaplatí v rámci poskytnutých záruk. Stát to odmítá s tím, že ČSOB při jejich vymáhání udělala chyby a s bankou na sebe podaly žaloby u arbitrážního soudu v Paříži.
Rozhodující nyní je, že ministerstvo i ČNB získaly koncem loňského roku pro svá tvrzení další argument. Ministerstvo financí totiž požádalo antimonopolní úřad o vyjádření, zda případně může tuto pohledávku bance zaplatit.
Úřad v dopise z října loňského roku, který má MF DNES k dispozici, odpověděl, že nikoli, protože by šlo o zakázanou státní podporu. Podle úřadu hrozí, že Evropská komise by pak znovu přezkoumávala celý balík státní pomoci, z něhož se nejvíce týká IPB.
O podobné vyjádření požádal antimonopolní úřad počátkem prosince loňského roku i guvernér ČNB Zdeněk Tůma a dostal odpověď ve stejném duchu.
Odpovědi antimonopolního úřadu přispěly k tomu, že pohled kontrolorů zkoumajících účetnictví ČSOB přitvrdil. Žádná ze stran ale nechce k celé věci mnoho říkat.
"ČSOB nemá pochybnosti o plné hodnotě uvedené pohledávky, která vychází z platných a řádně přezkoumaných smluv," odpověděl na pět otázek MF DNES Ondřej Vychodil, mající na starost vztahy s investory.
"K podobným rozhodnutím se ČNB vyjadřuje, až nabudou právní moci," říká k závěrům dohlídky viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Pro banku je však důležité, že proti rozhodnutí centrální banky se sice může bránit u bankovní rady ČNB a poté i u soudu, ale na dopadech dohlídky to nic nemění. Opravné položky musí vytvořit ihned. ČNB má přitom podle informací MF DNES v ruce i další argument, proč je na banku přísnější. Ani pohledávku za státem nelze vést v účetnictví donekonečna v plné ceně.
"Už když je taková pohledávka rok po splatnosti, měla by na ni banka vytvořit oprávky," říká expert na audit, který si nepřál být jmenován.
Jak přesně velké opravné položky by měla banka na sporné pohledávky vytvořit, není zcela jasné. Dobře informovaný zdroj MF DNES potvrdil, že by měly být téměř ve stoprocentní výši. Pokud bude muset nakonec ČSOB zhruba dvě miliardy ze svého zisku ukousnout, bude to pro ni znamenat výrazné navýšení nákladů, které s převzetím IPB měla.
ČSOB za aktiva IPB, která v červnu 2000 převzala, zaplatila státu včetně úroků 4,4 miliardy korun. Opačným směrem (v rámci záruky za majetek IPB) směřovalo přes 150 miliard. O další miliardy se vedou spory.
ČSOB se domáhá u pařížské arbitráže zaplacení 1,7 miliardy (kterou teď chce po ní v účetnictví doplnit ČNB), ministr financí Miroslav Kalousek kontruje u stejného soudu protižalobou o 27 miliard korun. Kromě toho žaluje stát ČSOB o zhruba dalších deset miliard u tuzemských soudů.
Podle šéfa právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla jde o pohledávky z pozůstatků IPB, u kterých ČSOB nějak při vymáhání pochybila.
Zdraví banky by to nijak neovlivnilo, za tři čtvrtiny loňského roku ČSOB vydělala čistého 8,2 miliardy korun, ale akcionáře, belgickou KBC, to rozhodně nepotěší. Podle názoru antimonopolního úřadu by totiž proplacení některých sporných pohledávek ČSOB vůči státu představovalo zakázanou veřejnou podporu, čímž v praxi jejich výplatu vyloučil.
Problém pro ČSOB spočívá v tom, že se České národní bance, která dohlíží na všechny banky v zemi a kontroluje je, nezdá, jak ČSOB slíbené pohledávky vykazuje ve svém účetnictví.
Neplaťte, říká úřad
ČNB vede v ČSOB už rok takzvanou dohlídku, neboli obvyklou kontrolu účtů. Při ní došla k závěru, že banka musí vytvořit opravné položky na sporné pohledávky vůči státu za zhruba 2,2 miliardy. Právě opravné položky jsou pojistkou pro případ, že ČSOB nedostane peníze z pohledávek.
Největší položkou v tomto balíku je pohledávka za společností J. Ring za zhruba 1,7 miliardy korun. Banka tyto pohledávky vede ve svém účetnictví v plné hodnotě a očekává, že jí je stát zaplatí v rámci poskytnutých záruk. Stát to odmítá s tím, že ČSOB při jejich vymáhání udělala chyby a s bankou na sebe podaly žaloby u arbitrážního soudu v Paříži.
Rozhodující nyní je, že ministerstvo i ČNB získaly koncem loňského roku pro svá tvrzení další argument. Ministerstvo financí totiž požádalo antimonopolní úřad o vyjádření, zda případně může tuto pohledávku bance zaplatit.
Úřad v dopise z října loňského roku, který má MF DNES k dispozici, odpověděl, že nikoli, protože by šlo o zakázanou státní podporu. Podle úřadu hrozí, že Evropská komise by pak znovu přezkoumávala celý balík státní pomoci, z něhož se nejvíce týká IPB.
O podobné vyjádření požádal antimonopolní úřad počátkem prosince loňského roku i guvernér ČNB Zdeněk Tůma a dostal odpověď ve stejném duchu.
Odpovědi antimonopolního úřadu přispěly k tomu, že pohled kontrolorů zkoumajících účetnictví ČSOB přitvrdil. Žádná ze stran ale nechce k celé věci mnoho říkat.
"ČSOB nemá pochybnosti o plné hodnotě uvedené pohledávky, která vychází z platných a řádně přezkoumaných smluv," odpověděl na pět otázek MF DNES Ondřej Vychodil, mající na starost vztahy s investory.
"K podobným rozhodnutím se ČNB vyjadřuje, až nabudou právní moci," říká k závěrům dohlídky viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Pro banku je však důležité, že proti rozhodnutí centrální banky se sice může bránit u bankovní rady ČNB a poté i u soudu, ale na dopadech dohlídky to nic nemění. Opravné položky musí vytvořit ihned. ČNB má přitom podle informací MF DNES v ruce i další argument, proč je na banku přísnější. Ani pohledávku za státem nelze vést v účetnictví donekonečna v plné ceně.
"Už když je taková pohledávka rok po splatnosti, měla by na ni banka vytvořit oprávky," říká expert na audit, který si nepřál být jmenován.
Jak přesně velké opravné položky by měla banka na sporné pohledávky vytvořit, není zcela jasné. Dobře informovaný zdroj MF DNES potvrdil, že by měly být téměř ve stoprocentní výši. Pokud bude muset nakonec ČSOB zhruba dvě miliardy ze svého zisku ukousnout, bude to pro ni znamenat výrazné navýšení nákladů, které s převzetím IPB měla.
ČSOB za aktiva IPB, která v červnu 2000 převzala, zaplatila státu včetně úroků 4,4 miliardy korun. Opačným směrem (v rámci záruky za majetek IPB) směřovalo přes 150 miliard. O další miliardy se vedou spory.
ČSOB se domáhá u pařížské arbitráže zaplacení 1,7 miliardy (kterou teď chce po ní v účetnictví doplnit ČNB), ministr financí Miroslav Kalousek kontruje u stejného soudu protižalobou o 27 miliard korun. Kromě toho žaluje stát ČSOB o zhruba dalších deset miliard u tuzemských soudů.
Podle šéfa právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla jde o pohledávky z pozůstatků IPB, u kterých ČSOB nějak při vymáhání pochybila.
