„Pokud chcete v našem byznysu uspět, musíte přijít na úplném začátku. Ve chvíli, kdy daná země teprve začíná o obnovitelných zdrojích přemýšlet,“ vysvětluje Sobotka. Vstup na neprobádaný trh však není bez rizika, stát nemusí mít zcela připravenou legislativu. Navíc hrozí, že vláda přepálí výši podpory, jako se to stalo ve většině evropských zemí, a bude chtít peníze zpět.
Írán byl přitom kvůli sankcím dlouhou dobu pro české podnikatele uzavřený. Když však loni v lednu padly, otevřel se pro ně rázem zcela nový trh. Rychle se probudily i ministerstva a další státní instituce, které exportérům se vstupem na tamní trh pomáhají.
A Sobotka vycítil příležitost v solárním byznyse. Írán totiž dnes vyrábí většinu elektřiny v elektrárnách na zemní plyn. Pro Teherán je ale výhodnější plyn vyvážet a elektřinu vyrábět z jiných zdrojů, a to včetně jaderných či obnovitelných. A aby investory nalákal, nabízí za zelenou elektřinu poměrně štědrou výkupní cenu na 20 let.
„Po zkušenostech s retroaktivními zásahy z Evropy mě to nenechává úplně v klidu. Doufám, že podporu zastaví včas, aby to nebyla taková zátěž pro koncového uživatele či pro státní rozpočet. Ale vláda zatím komunikuje otevřeně a chce garantovat, že neudělá žádnou zpětnou změnu,“ říká Sobotka.
Otazník jménem Trump
Větší riziko by tak paradoxně mohlo přijít zpoza Atlantiku. Nový americký prezident Donald Trump se příliš netají tím, že Írán, a některé další muslimské země, moc nemusí. Pokud by se vztahy mezi USA a Íránem výrazně vyhrotily, mohly by se sankce v krajním případě vrátit.
Sobotka na to narazil, když pro své projekty domlouval úvěry. „Většina bank řekne: Chceme financovat Írán. Ale jejich matky, které mají aktivity v USA, jim pak sdělí: Raději počkejme, co se bude dít,“ říká.
Solek však jedná o financování i s čínskými bankami. Mají o to zájem, protože panely i další součástky pocházejí právě od tamních výrobců. Na pojištění by se mohl spolu s českou pojišťovnou EGAP podílet i čínský státní pojišťovací ústav SinoSure. Výstavba jednoho desetimegawattového parku vyjde zhruba na 13 milionů dolarů, třetinu dá Solek z vlastních zdrojů.
Rozvoj díky dluhopisům
Sobotka už získal na všechny projekty klíčová výchozí povolení, která platí šest měsíců. Během nich musí jeho lidé v Íránu oběhnout další trojici povolení. Pak už jen stačí podepsat smlouvu o odkupu elektřiny a je možné začít stavět. Panely bude třeba připojit k síti do konce roku 2018.
Írán není jedinou zemí mimo Evropu, kam Sobotka zamířil. V polovině ledna připojil k síti třímegawattovou elektrárnu Cuz Cuz v Chile, kde celková investice dosáhla 100 milionů korun. Solek v zemi připravil další dva projekty o stejném výkonu, chce ji navíc využívat jako základnu pro vstup do dalších zemí v Jižní Americe, například do Argentiny.
„Z pohledu osvitu je Chile jednou z nejlepších lokalit na světě. Stejný panel vyrobí dvaapůlkrát víc elektřiny než v Česku. Energie vyrobená ze slunce je navíc v Chile konkurenceschopná elektřině vyrobené z jiných zdrojů,“ říká Sobotka. Jinými slovy – nehrozí, že by stát měl v budoucnu nutkání narovnávat přepálenou podporu zeleným zdrojům. Panely se jako slunečnice otáčejí za sluncem, efektivita se díky tomu zvedne až o 30 procent. Instalace natáčecího zařízení zvýší počáteční investici jen o procenta. Obdobnou technologii hodlá Sobotka využít také u plánovaných solárních parků v Íránu.
Výstavbu dalších zdrojů v Chile chce Sobotka financovat pomocí dluhopisů, v následujících týdnech chce nechat schválit jejich podmínky Českou národní bankou. Na íránské projekty si však od investorů půjčovat nechce, protože zatím nejsou tak bezpečné jako v případě Chile. „V Chile se riziko blíží nule,“ říká Sobotka.
České solární elektrárny raději prodal
Se solárními elektrárnami začínal v době solárního boomu v Česku. Dnes tu má ale jen střešní instalace. „Prošli jsme si soudními peripetiemi, chtěli nám vzít licenci. Nakonec se zjistilo, že jsme vše udělali správně. Ale ta obecná kriminalizace a retroaktivní zásahy mě vedly k tomu, že jsme naši solární elektrárnu prodali. Nechtěli jsme se neustále strachovat, co přijde v budoucnu,“ říká Sobotka.
Dnes už se podle Sobotky situace trochu uklidnila. Nebude podle něj dlouho trvat a zelená elektřina by mohla nákladově konkurovat konvenčním zdrojům elektřiny. Případné nové projekty by však musely být financovány prostřednictvím aukcí, jako je to například v Německu. „Solární energie není nic špatného, špatné bylo to, jak to politici zneužili. Nedokázali včas reagovat, mohli třeba rychleji změnit zákon,“ říká Sobotka.
