Chile chce být zeleným ostrovem Latinské Ameriky, pomohou i české firmy

  15:00aktualizováno  15:00
Ještě před čtyřmi lety existovalo v Chile jen pár zelených elektráren. Jejich podíl na celkové produkci elektřiny byl zanedbatelný. Přišel však zlom, loni podíl obnovitelných zdrojů dosáhl 14 procent a dál rychle roste. Jihoamerická země má totiž v obnovitelných zdrojích ambiciózní plány a tamní zelený boom přilákal i české investory.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Když se řekne Chile, lidem se nejspíš vybaví Václav Klaus a jeho aféra s ukradeným perem. Nebo neopatrný našinec, který zapálil tamní národní park. Ale že by tahle země na opačném konci světa mohla patřit k budoucím lídrům ve výrobě elektřiny z čistých zdrojů, už napadne málokoho.

„V Chile jsme měli vždy problém s nedostatkem energie. Zvažovali jsme třeba i výstavbu jaderných zdrojů, ale to lidé nechtěli. Je to poměrně drahé, a navíc máme častá zemětřesení. Ze všech scénářů jsme nakonec vybrali cestu obnovitelných zdrojů,“ říká chilský velvyslanec v Česku Renán Fuentealba.

Fotogalerie

Země si vytyčila poměrně ambiciózní cíle. Vládní dokumenty počítají s tím, že v roce 2035 by měl podíl zelených zdrojů činit 60 procent. A o 15 let později dokonce 70 procent.

Chilský ministr energetiky Andrés Rebolledo se však před časem nechal slyšet, že díky poklesu výrobních nákladů se tyto cíle podaří naplnit mnohem dříve a že v roce 2050 bude země v zelených elektrárnách vyrábět 90 procent elektřiny. A ozývají se i hlasy, že to klidně může být i sto procent.

To jsou plány, které nemá ani Německo, jež patří v energetické revoluci k celosvětovým lídrům. Chile, kde dnes pochází kolem 44 procent elektřiny z uhlí, má pro solární a větrné elektrárny výjimečné podmínky. Zejména na severu a ve střední části země, kde je přes 300 slunečných dní v roce, a u Pacifiku i v horách hodně fouká.

Chile, které patří k nejstabilnějším zemím v regionu, se dlouhodobě potýká s nedostatkem elektřiny. Je závislé na dovozu ať už samotné elektřiny, či surovin - uhlí a plynu - pro její výrobu. Elektřina je kvůli tomu relativně drahá a výpadky nejsou výjimečné.

Aukce energií na chilský způsob

Chile třeba na rozdíl od Česka nešlo cestou dotací nebo zvýhodněných výkupních cen, ale prostřednictvím aukcí. Vzhledem k vyšším tržním cenám za elektřinu z konvenčních zdrojů jsou už obnovitelné zdroje prakticky konkurenceschopné.

„Dodavatelé dopředu vědí, jaké budou jejich ceny ve střednědobém horizontu, že se to s každou novou vládou nebude měnit. Chile navíc potřebuje dostatek elektřiny pro svůj těžební průmysl, jsme stále největším producentem mědi,“ dodává Fuentealba.

Češi v Chile

  • Česká firma Solek Group pokrývá jihoamerickou zemi fotovoltaickými panely. Chile má pro rozvoj zelené energie příznivé podmínky.
  • 14 % je podíl obnovitelných zdrojů (2016) na výrobě elektřiny v Chile
  • 70 % elektřiny by v roce 2050 chtělo Chile vyrábět z obnovitelných zdrojů. Vláda chce cíle zvednout až na 90 či 100 %
  • 30 % světové produkce mědi pochází z Chile (země je jejím největším producentem s velkým náskokem před Čínou a Peru)
  • 48 % exportu z Chile je spojeno s mědí, největší část vývozů míří do Číny
  • 60 % vyrobené elektřiny by mělo v Chile v roce 2035 pocházet ze zelených zdrojů

Zdroje: Národní energetický úřad Chile, Geologická služba USA, OSN

To láká i investory z Česka. Třeba společnost Solek Group, která v Chile staví fotovoltaické elektrárny. Firma začátkem letošního roku připojila k síti první třímegawattový zdroj, který vyrostl na rozloze více než 11 fotbalových hřišť poblíž města Illapel ve středním Chile.

V nejbližší době má Solek spustit provoz dvou stejně velkých elektráren, další budou následovat vzápětí. „Jsme ve fázi prudkého developmentu, náš cíl je přes 200 megawattů v malých zdrojích,“ říká šéf firmy Zdeněk Sobotka.

Jeho Solek funguje i v Chile jako developer - projekt od začátku připraví, postaví, uvede do provozu, ověří, zda vše funguje, a prodá. Prostřednictvím dluhopisů, které firma nedávno uvedla na trh, se na tom mohou podílet i drobní investoři.

Výhodou v Chile je, že malé projekty do devíti megawattů mohou dostat „stabilizovanou cenu“, která se vypočítává ze všech tržních cen na trhu. „Cena se mění každých šest měsíců, ale dlouhodobě se pohybuje okolo 60 až 70 dolarů za megawatthodinu. Díky nízké ceně a nulové dotaci neexistuje riziko jakéhokoli státního zásahu,“ tvrdí Sobotka.

Objevují se však i pochybnosti, zda Chile může takový nástup zelených zdrojů zvládnout. Řada obřích projektů, které nemohou využít stabilizovaných cen, totiž může mít problém s financováním svých projektů, protože v aukcích možná příliš riskovaly a podstřelily ceny.

„Spekulovaly na pokles ceny technologie a inflaci. Ale povinnost dodávat mají až od roku 2021 či 2022, nakonec to pro ně může být zajímavé. Bude záležet na tom, jak bude klesat cena technologie,“ dodává Sobotka.

Další brzdou by mohl být stav rozvodné sítě, která zatím není na rozvoj zelených elektráren zcela připravena. Ačkoliv do jejího rozvoje investuje Chile obrovské prostředky, zatím ještě není spolehlivě propojen sever se středem země.

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Demagogie, na kterou doplatí všichni, kritizují umělci návrh autorského zákona

Petr Janda

Senát v prosinci schválil návrh změny autorského zákona, podle kterého by za užití hudby už nemusely některé provozovny...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Karneval kapitalismu bez světových lídrů. Účast odřekli Macron i Trump

Paprsky slunce pronikají logem světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu (27. ledna 2011)

Na Světovém ekonomickém fóru, které se každoročně koná příští týden ve švýcarském Davosu, se neukáží někteří přední...

Vodafone má problém: Huawei

Ilustrační snímek

Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), což je nezisková organizace, která má ve štítu standardizaci...

České firmy dobývají indický trh, premiér Babiš otevřel v zemi nové závody

Prezident Uzbekistánu s premiérem ČR Andrejem Babišem během summitu v Indii...

Český předseda vlády otevřel v indickém městě Púna Vývojové centrum společnosti Škoda Auto India/Volkswagen Group a...

Najdete na iDNES.cz