VIDEO: Plzeňské pivo se už 170 let vyrábí stejně. Naplňte si jím svou lahev

Před 170 lety uvařili plzeňští sládci první várku piva Pilsner Urquell. A ve zdejším pivovaru tvrdí, že se původních postupů stále drží. Ochutnat nefiltrované plzeňské pivo přímo z dubového sudu budou moci i vítězové aukce na iDNES.cz.

Do plzeňského piva stále nepatří nic jiného než voda, slad a chmel. V jakém poměru? To zůstává tajemstvím sládků.

Vydražte unikátní lahve a naplňte je ležákem

Nižborské sklárny vyrobily ručně 17 unikátních litrových lahví. Na iDNES.cz se budou lahve dražit 5. října, výtěžek půjde na konto Centra Paraple. Noví majitelé si budou moci v pivovaru naplnit ležákem přímo z dřevěných sudů.

Společně se starším obchodním sládkem Václavem Berkou procházíme celý výrobní proces, z něhož vzejde i pivo, které si budou do unikátních lahví moci naplnit vítězové jubilejní dražby mezi čtenáři iDNES.cz. - o speciálních lahvích čtěte zde

"Vše začíná u měkké plzeňské vody z vlastních zdrojů," zahajuje své vyprávění Václav Berka. "Hluboko pod Plzní se nachází obrovské podzemní jezero, ze kterého naši vodu čerpáme prostřednictvím 80 až 100 metrů hlubokých studní. Jinou vodu nepoužíváme, navíc zásoby jsou veliké, vlastně nevyčerpatelné."

Druhou nezbytnou surovinou je slad. "Slad si děláme na vlastní sladovně sami. Používáme výhradně tuzemský ječmen, většinou ten nejlepší z Moravy," pokračuje Berka. "Pak přichází proces, který je charakteristický jen pro plzeňské pivo. Jde o trojité rmutování. Směs sladu a vody se oddělí a zahřeje v měděných varnách."

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

"Následně se její část vrátí do hlavní směsi, které se říká dílo. Pouze plzeňský ležák provádí toto rmutování natřikrát," dodává Berka s tím, že trojité rmutování je ve světě ojedinělé. Navíc se při něm používá výhradně ohřev přímým plamenem. Při něm získá plzeňský ležák zlatou barvu.

Způsob chmelení, to znamená časování a dávky chmele, patří rovněž mezi tajemství výroby plzeňského ležáku. Poslední chmel se přidává deset minut před ukončením chmelovaru, což pivu zajistí jeho hořkost a chmelovou vůni.

Josef Groll (1813-1887)

Bavorský sládek byl tvůrcem piva plzeňského typu. V novém plzeňském pivovaru uvařil premierovou várku 5. října 1842. Říká se, že záměrně udělal chybu. Vařil bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin. První várka byla naražena 11. listopadu a sklidila v plzeňským hostincích senzační úspěch.

Plzeňští sládci používají výhradně žatecký chmel, konkrétně poloraný žatecký červeňák.

"Svou roli pak v pivu sehrají kvasinky," pokračuje plzeňský sládek. "Díky nim se cukry mění na alkohol. A pak konečně probíhá ležení a zrání piva." Celý proces trvá podle Berky více než pět týdnů. Jde o stejnou dobu jako za prvního plzeňského sládka Josefa Grolla v roce 1842.

Pivo se vyrábí na soudobém zařízení, ale malá část produkce se udržuje v historických sklepích v dubových nádobách, aby mohli sládci neustále pivo srovnávat.

Zrání piva probíhá v podzemí pivovaru ve sklepích, které jsou dlouhé více než devět kilometrů.

Pils, pilsener

Takto se všude ve světě označuje světlé spodně kvašené pivo vařené podle plzeňské receptury. Od ostatních ležáků se liší především výraznější chmelovou chutí. Plzeň se tak díky pivu stala součástí většiny světových jazyků.

"Tady dodnes pivo kvasí a dokvašuje v dubových kádích a přímo z těchto dubových sudů tu mohou návštěvníci pivovaru ochutnat nepasterizované a nefiltrované plzeňské pivo," říká Václav Berka.

Do sklepů se také podívají dražitelé unikátní litrové lahve Pilsner Urquell z limitované edice 17 kusů. Budou ji moci získat v aukci 5. října, tedy přesně v den 170. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell. "Nepasterizované a nefiltrované pivo si do vydražené lahve sami naplní," uzavírá Berka.

Pátého října zároveň proběhnou oslavy na plzeňském náměstí Republiky. Pivovar do centra západočeské metropole přiveze 170 litrové sudy, ze kterých si návštěvníci budou moci načepovat tradiční ležák.